Komentář - Tenhle pocit musel být pěkně na nic. Finský trenér Lauri Marjamäki už si myslel, že vyhrál, ale v pytli mu zůstal jen vypelichaný zajíc. Vymyslel skvělou past, ale chytil do ní jen bod. Češi se v pondělí večer nachytat nenechali, vysněným obratem v závěru zápasu vyhráli 4:3 na nájezdy. Ukázali ohromnou vůli.
"Nepoložili jsme to, udělali jsme velký obrat," řekl Josef Jandač, celý rozhovor s trenérem české reprezentace si ostatně přečtěte ZDE.
Ten den vládla v Paříži od rána dusná atmosféra. Vicemistři světa Finové vstřebávali neuvěřitelnou porážku s Francií 1:5, hledali viníky a měli úplně jasno.
Trenér Lauri Marjamäki by měl odejít hned teď. Dokud je čas.
V procentuální úspěšnosti je to nejhorší trenér Finska za posledních třicet let.
Svazuje hráče až příliš velkým množství taktiky, chybí mu zkušenosti a respekt.
Finskými (ale i švédskými) médii létala silná slova. Asi i proto se Marjamäki dopoledne neukázal na předzápasovém rozbruslení, které bylo navzdory trapasu s Francií pro hráče jen dobrovolné. Na ledě se jich prohánělo před důležitým zápasem s Českem jen pár, trenér zůstal v kabině. Dobře věděl, že i kdyby udělal a řekl cokoliv, dají mu to novináři z Finska zase sežrat.
Možná proto všechny z nich zaskočilo, jak suverénním způsobem se před zápasem postavil na střídačku: pěstí si plácl se všemi kolegy, zaujal klidný postoj a za pár vteřin už sledoval, jak jeho tým drtí zaskočené Čechy.
Očekávali zalezlého soupeře, jenže Finové vytáhli forčeking nahoru, chytali všechny akce a obratem vyráželi dopředu. Brzy vedli 3:0, měli zápas pod kontrolou. Češi v tu chvíli byli nervózní, navíc už bez zraněného kapitána Voráčka.
Marjamäki se usmíval. Takhle by to šlo.
Za pár desítek minut založil paže, už si nervózně kousal ret.
Trumfy začal vykládat Josef Jandač. Nezpanikařil, nenechal se převézt. Zpřeházel formace, brzy bylo vše jinak. Byla to super trenérská bitva.
Finský tým skvěle a jednoznačně rozehraný zápas začal ztrácet. Úplně se sesypal, dělal nevídané chyby. A vůbec ne poprvé. Mužstvo během posledních dvanácti minut prohospodařilo tříbrankový náskok, nakonec se zdeptaným hvězdám rozklepaly ruce i v nájezdech. Petr Mrázek mohl excelovat.
"Vůbec nechápu, co se s námi stalo," řekl obránce Joonas Järvinen.
Ne, tohle nemůže být jen o trenérovi. Tady se to ukázalo.
"Největší problém na tomhle turnaji už nemůže být vyřešen, musí se pracovat s hráči, kteří tady jsou. Finský tým má problém s vůdci, obzvláště když chybí kapitán Lasse Kukkonen. Valtteri Filppula, Sebastian Aho a mnoho dalších jsou vynikající hráči, ale Finsko by teď potřebovalo vůdce typu Mikka Koivu. Takového, který za to vezme, když se hra začne bortit," napsal jen pár minut po zápase finský server Ilta-Sanomat.
V úvodním zápase s Bělorusy mohli mít Finové pohodu, vedli 2:0. Jenže náskok ztratili a bylo z toho až do konce drama. Proti Francii měli místy drtivou převahu, ani tak neměli sílu smolně se vyvíjející zápas zvrátit. A do toho teď přišla porážka s Českem po komfortním náskoku 3:0.
Navzdory tomu všemu je třeba říct, že finští hokejisté dosud v nijak neřešitelné situaci nejsou. Po třech zápasech mají na kontě jen o jeden bod méně než Češi. Svůj postup do čtvrtfinále dál drží ve svých rukou a třeba jej nakonec v klidu uhrají.
Vlastně je to paradox: neztratit takhle loženě rozehraný zápas, pálí dnes novináři tvrdé otázky na Josefa Jandače, to jeho tým byl blízko tomu, aby kulhal skupinou. Jenže Češi tenhle důležitý zápas zvládli, i když ze začátku všechno hrálo proti nim.
V přípravě na čtvrtfinále je to šíleně podstatné zjištění, tým má charakter, je odhodlaný vítězit. Sám se ale taky musí zamyslet, z hodně věcí poučit. Třeba z toho, jak příště nezaspat začátky. Takhle heroické obraty dokola vycházet nebudou.
A už vůbec se na to nedá spoléhat ve čtvrtfinále, které na tomhle turnaji o všem rozhoduje.
