Kodaň (od našeho zpravodaje) - V přípravě hráli pokaždé jinak, mluvilo se o hledání tváře českého týmu. A dále se o něm mluvit bude. Vstupní utkání na mistrovství světa Češi zvládli, zdolali Slováky 3:2 v prodloužení a potvrdili, že odhadovat jejich šance předem skutečně není nic lehkého.
Svěřenci Josefa Jandače vlétli do federálního derby v novém složení a od začátku určovali tempo zápasu. Kubalík se ve třetí minutě teprve zastřeloval, ale jeho lajna s Plekancem a Řepíkem dostávala soupeře pod tlak. Chyběl pouze větší klid, přemíra snahy vítězila nad rozumem.
Šikovná teč Krištofa po čtyřech sekundách přesilovky poslala Slováky do vedení, ale Čechy příliš neznervóznila. Pokračovali v aktivní hře a dočkali se vyrovnání. Jenže pak mužstvo kolem produktivního Andreje Sekery využilo další početní výhodu a čeští hráči tahali opět za kratší konec.
Slovákům se pečlivý trénink nerovnoměrných situací vyplatil, Češi proti tomu v přesilovkách viditelně zaostávali. Ve hře pět na pět si dobrým pohybem vytvářeli šanci, motali soupeře u mantinelu, jen ty góly. Bolest posledních let zkrátka nezmizela, zatím ani s příchodem nových jmen.
Formující se české mužstvo by však mělo sklidit hlavně chválu. Zdaleka nehrálo bez chyb, ale probudilo naději. Ani za stavu 1:2 to totiž nebylo žádné velké trápení, Češi vytrvale dobývali bránu brněnského fantoma Marka Čiliaka a dočkali se. Měli štěstí, hned dvakrát, ale zasloužili si to.
Cingel trestuhodně nedokázal dopravit puk z kruhu do prázdné klece a Nečas o chvíli později vyrovnal šťastnou střelou. Čiliak výborný výkon rozhodujícím zákrokem nekorunoval a v prodloužení už to bylo na jednu branku. Zdecimovaní Slováci se na další odpor nezmohli a inkasovali.
Před startem turnaje byla tématem nezkušená česká obrana. Přílet Šuláka a Hronka jí nepochybně pomohl. Dlouhovlasý obránce si vzadu úkoly plnil, a tak mohl často podporovat útok. Dvacetiletý novic Hronek ani náhodou nepůsobil ustrašeně. Jordán a Gudas potvrdili roli pilířů.
Pavel Francouz si trochu vyčítal druhou branku, pár dalších puků z něj vypadlo a nepůsobil tak jistě jako obvykle. Ale to je do jisté míry výsledek dobré práce obránců. Slováky pustili jen k sedmnácti střelám, zatímco český tým jich vyprodukoval celkem 42. Francouz neměl tolik práce.
Ani v útoku nikdo vyloženě nezklamal. Plekanec ukázal, jak platný dokáže ve svém věku být. Nejen jako mentor v kabině, ale hlavně jako lídr na ledě. Výborně zahráli Hyka s Kubalíkem, své si obránci soupeřů užijí také s Jaškinem a Faksou. Jen to chce ještě špetku trpělivosti.
Dostat na hokejky jistotu, zvyknout si na mód světového šampionátu. A postupně to může být lepší. Třeba proti Švédům. Ti budou favorité, s týmem nabitým hvězdami NHL a pohodovou výhrou proti Bělorusku v zádech. Jenže Češi dostali vítanou injekci, rozhodně si budou věřit.
Atmosféra na stadionu by mohla být podobná jako při federálním derby. Švédů je v Kodani také požehnaně, Royal Aréna bude znovu praskat ve švech. Pokud Čechy neopustí štěstí, v útoku přidají na efektivitě a David Rittich předvede excelentní výkon, mohou Seveřanům vzdorovat.
Fanoušci za nimi stojí, do drahého Dánska vyrazili v hojném počtu, byť byly predikce ohledně českých šancí nevalné. Pokud Češi na ledě ustojí žluté peklo, řeknou si o daleko větší pozornost. Skalp Slováků povzbudí, ale sám o sobě nestačí. Zůstává spoustu věcí, na nichž se dá pracovat.
