Prospal byl zvláštní chlapík, vzpomíná Chabibulin. Na MS radí mladým Rusům

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
5. 1. 2020 10:32
V létě začal s tréninkem brankářů a nyní je s ruskou reprezentací do 20 let na hokejovém mistrovství světa v Ostravě. Bývalý skvělý gólman Nikolaj Chabibulin mluvil v rozhovoru Aktuálně.cz o práci s mladými talenty, kariéře v NHL a někdejších českých parťácích.
Bývalý vynikající brankář Nikolaj Chabibulin přijel na MS juniorů jako trenér ruských gólmanů.
Bývalý vynikající brankář Nikolaj Chabibulin přijel na MS juniorů jako trenér ruských gólmanů. | Foto: Dalibor Sosna

Práci trenéra neděláte dlouho. Jaký jste kouč?

Začal jsem s tím vloni v červnu u olympijského výběru Ruska, pořád se tu práci učím. Něco jsem odehrál, něco jsem zažil a snažím se naučit, jak vědomosti a zkušenosti předat mladým brankářům, jak jim vysvětlit, co je potřeba dělat. Ve hře se naskytne mnoho různých momentů, v nichž se musíte zachovat určitým způsobem. Snažím se být pořád pozitivní a snad to tak cítí i kluci. Pokud ano, jsou více v klidu a pomáhá jim to.

Takže jste spíš kamarádský typ trenéra?

Myslím, že při práci s brankáři musíte být přísný a striktní, ale zároveň zůstat pozitivní. Chci, aby mi kluci důvěřovali. Brankář je specifická pozice, proto potřebuju vědět, jak se kluci cítí, o čem přemýšlí. Musím se s nimi kamarádit, pak je pro mě jednodušší rozluštit, na co zrovna myslí, proč se zachovali zrovna takhle. Všechno, co si mezi sebou řekneme, mezi námi také zůstane. Nic nepouštíme ven.

Na MS dvacítek v Ostravě a Třinci chytají za Rusko Amir Miftachov a Jaroslav Askarov. Oba předvedli několik skvělých zákroků, ale zároveň si vybrali slabší chvilky. Souhlasíte?

To je pravda, ale je to krátkodobý turnaj, na kterém se může stát cokoliv. Nejdůležitější je vždy si ze zápasu něco odnést, poučit se z něj. Kluci si z průběhu turnaje něco vzali, teď je potřeba vyhrát poslední zápas.

Askarov má teprve 17 let, na juniorském šampionátu si bude moct zachytat ještě dvakrát. V čem tkví výjimečnost brankáře, který by mohl jít na příštím draftu NHL z gólmanů jako první?

Líbí se mi jeho přístup k hokeji. To, jak je do zápasu položený. Je to na něm vidět. Vedle toho, že už v 17 letech je výborný hokejově, má také zdravé sebevědomí, které dokáže na led přenést.

Mluvíte s brankáři mimo jiné o jejich životosprávě?

Víte, v dnešní době mi připadá, že už jsou kluci v juniorském věku vyzrálejší než dříve. Mnoho z nich už hraje v seniorských týmech a jsou po všech stránkách mnohem vzdělanější než hráči v jejich věku před 20 nebo 30 lety. Dobře ví, co musí dělat mimo led, aby dále rostli. Bavíme se o tom, ale nevidím v tom žádný problém.

Nikolaj Chabibulin se Stanley Cupem v dresu Tampy Bay (2004).
Nikolaj Chabibulin se Stanley Cupem v dresu Tampy Bay (2004). | Foto: ČTK

Jsou větší profesionálové než vy v jejich věku?

Nevím, jestli se to dá takhle říct, ale rozhodně mají více znalostí. Před 30 lety hráči pořádně nevěděli, co a kdy jíst, jak se připravovat. Dnes je v každém větším klubu člověk, který má toto na starosti a odmalička hokejisty vzdělává. Alespoň v Rusku to takhle funguje.

Vy jste se při startu kariéry v NHL nechoval vzorně. Podle trenéra Johna Tortorelly, který vás vedl v Tampě, jste kouřil a pil až příliš mnoho kávy. Je to pravda?

Dostal jsem se do Ameriky v době, kdy mi bylo 21 nebo 22 let. Jak říkám, nevěděl jsem toho tehdy tolik jako dnešní junioři. Když mě trénoval John Tortorella, už jsem s kouřením přestal. Je pravda, že jsem měl hodně rád kávu, což platí pořád. Stojím si za názorem, že káva je v pořádku, kouření samozřejmě ne. (úsměv) Ale nezdá se mi, že by dnes mnoho mladých hokejistů kouřilo. Kdysi nás bylo mnohem více.

Postupně jste se naučil, jak zacházet s vlastním tělem?

Musel jsem se o sobě hodně naučit, abych se dostal na patřičnou úroveň. Dnes mají hráči mnohem lepší servis a po ruce lidi, kteří je směřují, aby byli úspěšní.

Životní formu jste nabral v play off 2004 a výsledkem byl zisk Stanley Cupu s Tampou. Jak na tu sezonu vzpomínáte?

Někdy o Vánocích v té sezoně jsme byli kolem osmého místa, zhruba na hraně play off. Měli jsme týmový mítink a dost věcí jsme si mezi sebou a s trenéry vyříkali. A opravdu jsme se pak začali postupně zlepšovat. Vyhráli jsme Východní konferenci a v play off všechno od začátku klapalo. V druhé polovině sezony jsme se na play off výborně naladili.

V první sérii proti Islanders jste vychytal tři čistá konta, což je stále rekord NHL. Později jste přidal další dvě nuly. Jaké to bylo?

Samozřejmě jsou to skvělé vzpomínky. Když člověk vyhraje Stanley Cup, je na sebe a celý tým hrdý. Když si vzpomenu, jak dobrý tým jsme tehdy měli. Pokud nějaký hráč dělal problémy, okamžitě někdo přišel a srovnal to. V kabině všechno fungovalo, což je důležité hlavně v play off.

Nikolaj Chabibulin a Dominik Hašek po čtvrtfinále na olympiádě v Salt Lake City mezi Čechy a Rusy (0:1).
Nikolaj Chabibulin a Dominik Hašek po čtvrtfinále na olympiádě v Salt Lake City mezi Čechy a Rusy (0:1). | Foto: ČTK

Co se vám vybaví při vzpomínce na Čechy Václava Prospala, Pavla Kubinu nebo Stanislava Neckáře, s kterými jste v Tampě hrál?

Dobře si je pamatuju, byli to fajn kluci. Pavel byl vynikající hráč ve všech aspektech, na hru pět na pět, přesilovky i oslabení. Byl to jeden z našich nejlepších obránců. Stan toho v té sezoně mnoho neodehrál, ale byl to dobrý chlapík do kabiny, a pokud hrál, odvedl si svou práci. Vinny byl trošku podivín, nicméně samozřejmě skvělý ofenzivní hokejista. Češi dobře zapadali do naší mozaiky.

Proč vám Prospal připadal jako podivín?

Byl velmi pozitivní a vtipný, ale nerad platil v restauraci. Když jsme šli někam společně s ostatními, nikdy nechtěl zaplatit. (smích)

Za ruský národní tým jste na velkých akcích odehrál jen osm utkání, včetně bronzové olympiády v Salt Lake City, kde jste ve čtvrtfinále vynuloval Čechy. Litujete, že těch zápasů mohlo být více?

Když se podívám zpátky, rád bych si samozřejmě zahrál více. Několikrát jsem mohl jet na MS, ale odmítl jsem to, protože jsem po náročných sezonách v NHL necítil, že tomu budu schopný dát sto procent. Nebylo by to fér vzhledem ke spoluhráčům a fanouškům.

Co plánujete do budoucna? Chcete pokračovat jako trenér brankářů v reprezentaci nebo nějakém klubu?

Nevím. Sotva jsem s tím začal, ale ta práce mě baví, obzvlášť s mladými brankáři. Je hodně toho, co bych jim mohl předat, o co bych se mohl podělit. Takže proč ne, uvidím.

 

Právě se děje

Další zprávy