reklama

Na hokej jako do kostela, vybízí hráče Pešán. Chce poznat Trpišovského

Filip Pešán zůstává při zemi. Cílem Liberce je stále pouze play off. Filip Pešán zůstává při zemi. Cílem Liberce je stále pouze play off. autor: ČTK
Místo strachu z boje o udržení první místo v soutěži. Hokejový Liberec zažívá pod vedením teprve 37letého Filipa Pešána nebývalou obrodu. Nejmladší kouč extraligy mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz o skládání týmu, propojení s fotbalovým Libercem i o tom, jak ho inspiroval pobyt v Kanadě.

Liberec – Mladí trenéři táhnou kolektivní sporty v Liberci vzhůru. Jindřich Trpišovský vzbuzuje s fotbalovým Slovanem respekt doma i v Evropě, Filip Pešán zase dělá divy s hokejovými Bílými Tygry.

Severočeši tři roky v řadě nepronikli do vyřazovacích bojů, spíš jim dělalo starosti, aby se v extralize udrželi. Když ke konci minulého, neúspěšného ročníku začal lavičce týmu velet kouč Pešán, málokdo tomu přikládal důležitost. Vždyť do klubu přišel z farmy v Benátkách už potřetí.

Jenže po sezoně žezlo nikomu nepředal, navíc se stal i sportovním ředitelem Tygrů. Výsledek? Tucet hokejistů odešlo, čtyři přišli a mužstvo je po necelé půlce základní části první. Drží čtyřbodový náskok nad Plzní a ještě má zápas k dobru.

Tak Liberec změnil 37letý trenér, jenž své svěřence leckdy vede i proti hráčům, kteří jsou starší než on.

Před sezonou jste vytyčil jasný cíl – play off. Nemyslíte teď na víc?
Absolutně ne, alespoň pokud budu mluvit sám za sebe. Nerad bych přeceňoval dvacet odehraných kol. Souhlasím, že jsme je odehráli velmi slušně, ale cíl dostat Liberec do play off trvá dál. Nemyslím si, že bychom měli myslet výš, přestože jsme první. Rád bych, abychom zůstali při zemi.

Je těžké nepodlehnout euforii?
Vedeme ligu, ale zatím jsme ji nevyhráli. Znovu říkám, že je příjemné hrát nahoře. Chceme tam hrát co nejdéle a budu rád, když tam vydržíme do konce sezony. Není těžké to ustát, beru to hodně střízlivě.

Skládal jste úspěšný tým sám? Ptám se, jelikož v klubu máte i funkci sportovního ředitele.
Někteří hráči už byli pod smlouvou a veškeré kroky konzultuji s generálním manažerem – panem Jechem – a hlavně s majitelem klubu. Mám ale velkou volnost. Věci jsem si připravil a ani s jedním ze zmiňovaných členů vedení klubu jsem neměl jakýkoliv problém nebo názorový rozpor.

Tým opustilo dvanáct hráčů, přišli jen čtyři. Předpokládám, že jste si vybíral pečlivě. Na základě čeho jste se rozhodoval?
Na základě chuti něco dokázat a na základě charakterových vlastností. Se všemi hráči jsem se setkal osobně, abychom si mohli případné sympatie nebo antipatie prožít hned na začátku. Nechtěl jsem, abychom na sebe prvního září koukali v šatně s tím, že si nerozumíme.

Bylo těžké přivést Martina Ševce a Michaly Birnera s Řepíkem? Všichni za sebou měli slušné sezony v zahraničí.
Nebylo to tak těžké, hráči neměli extrémně přehnané finanční nároky. Martin Ševc se chtěl vrátit domů, protože má dva malé kluky a nechce už tolik cestovat. Je v dojezdové vzdálenosti, takže si užívá chvíle doma s rodinou. Oba Michalové mají velké ambice. Líbilo se jim naznačení toho, jak chceme trénovat, jak chceme hrát a jakým směrem se chceme ubírat. Jsou důležitou součástí spolurozhodování některých věcí. Myslím, že takováhle zodpovědnost se jim líbí.

Současný kádr je ten, s nímž chcete hrát play off, nebo ještě plánujete nějaký příchod?
Teď mi trochu dělá vrásky zranění Ondry Vitáska, který měl patřit mezi první čtyři beky. Nevím, na jak dlouho to zranění bude. To je jediný otazník. Nejsem schopen říct, jestli je podoba našeho kádru finální, nebo ne.

"V Kanadě jsem se naučil vnímat hokej jako náboženství"

Váš svěřenec Petr Jelínek nedávno řekl, že Liberec většinu týmů přebruslí. Je to změněnou letní přípravou?
Myslím si, že je to změněnou letní přípravou, ale i zvýšeným tempem v tréninku, které pak hráči přenesou do zápasu.

Před sezonou jste avizoval, že chcete, aby vaši hráči v rámci správného reprezentování chodili na zápasy v obleku a nepotloukali se po barech. Vzali si to k srdci?
Jsem spokojený s tím, jak hráči klub reprezentují. Určitě nejsem schopen říct, jestli přestali chodit po barech, protože je nekontroluju, ale kultura v šatně a kultura v průběhu zápasu se změnila.

Momentálně jste nejmladším koučem v extralize. Proč jste se vlastně dal na trénování?
Končil jsem kariéru na univerzitě v Kanadě jako hráč, v poslední sezoně už jsem tam toho moc neodehrál. Dostudoval jsem v tu dobu fakultu sportu a začal jsem se rozhodovat, jestli mě baví hrát hokej, nebo nebaví. Spíš jsem se začal klonit k tomu, že bych rád začal koučovat, což se stalo.

Co jste se v Kanadě naučil?
Věci, ve kterých zaostáváme za vyspělými zeměmi. Je to koncovka, nasazení při zakončení akcí. Hlavně jsem se tam naučil vnímat hokej jako náboženství. Celá země si v den zápasu sedne k televizi nebo do baru, každý člověk tím žije. Jak mě během studií nabila Kanada, to ze mě nevyprchá do konce života.

Takže na základě pobytu v Kanadě požadujete například to, aby hráči chodili na zápasy v obleku?
Ano, ale není to jenom na základě tohohle. Musím říct, že hráč, který si v den zápasu vezme oblek a přijde do perfektně připravené šatny, už vnímá, že to není běžný den, ale den zápasu. Hráči by k hokeji měli přistupovat jako k něčemu výjimečnému a chodit do arény téměř jako do kostela.

"Pana Trpišovského velmi rád poznám"

Jak se jako trenér vzděláváte teď?
Chodím po seminářích a po kurzech. Mrzí mě, že jsem letos nestihl seminář Mosty 2015, ten den jsme hráli na Spartě. Přednášel tam Jirka Fischer, mrzí mě, že jsem ho neslyšel. To je ale jen jedna část. Také sleduju zahraniční ligy, čtu zajímavé knížky a články. Letos jsem byl na čtrnáct dní v Detroitu, abych se podíval na jejich program.

Existují trenéři, kteří vás něčím inspirovali?
Právě v Detroitu jsem se setkal se dvěma fantastickými kouči – Mikem Babcockem a Jeffem Blashillem. Tihle dva, se kterými jsem se pobavil, co se týče velkého hokeje, mě velmi inspirovali. Jedním z hlavních inspirátorů mé kariéry byl i Jirka Kalous. Nerad bych na někoho zapomněl, ale tohle jsou ti hlavní.

Čím vás inspiroval Mike Babcock?
Náročností v tréninku a takovou ostrostí názoru. On se nezabýval tím, jestli někomu uskočil puk nebo měl tým v zápase smůlu, ale tím, že jen tvrdá dřina a každodenní trénink donutí kotouče, aby skákaly tam, kam mají.

Letos se zatím daří hokejovému, ale i fotbalovému týmu z Liberce. A také ho vede mladý trenér – Jindřich Trpišovský. Znáte se?
S panem Trpišovským se neznám, ale velmi rád ho poznám. Jenom jsme se párkrát pozdravili, také jsem prohodil pár slov se sportovním ředitelem Honzou Nezmarem. Hrozně rád bych byl, aby se naše kluby do budoucna propojily. Nevidím důvod, proč bychom se s kolegy neměli potkat, ale oba dva jsme u kormidla velmi krátce, takže zatím máme svých starostí dost. Po úspěšné sezoně k tomu třeba dojde.

Jak byste si takové propojení klubů představoval?
Oba dva trénujeme sportovní tým z Liberce, ta práce může být v některých věcech podobná. Máme mladé hráče, jsme mladí trenéři. Mělo by to začít nějakou společnou diskusí, třeba najdeme společné téma.

Grafika: Tabulky, program, profily. Vše o extralize 2015/16

Tipsport extraliga 2015/2016

Podívejte se na program, výsledky i tabulky Tipsport extraligy

reklama