První zápas série s Washingtonem jste prohráli 2:4, ale vlastně rozhodla první třetina (0:3). Jak to souvisí s faktem, že Carolina play off dlouho nezažila a nemá s ním tolik zkušeností?
Nemyslím si, že je to zkušenostmi. Začali jsme hodně dobře. Washington prvních osm devět minut ani nevystřelil, měli jsme šance. Spíš než první třetina rozhodly přesilovky, soupeř nám v nich dal dva góly. To se pak těžko hraje, protože my jsme je neproměnili. Ani když jsme tři minuty před koncem hráli šest na čtyři.
Jak jste se během utkání cítil vy? Ve třetí třetině jste mužstvo několikrát podržel.
Neměl jsem moc střel, jen sedmnáct, ale co střela, to gólová šance. Byl jsem spokojený. Ale vždycky bych bral vítězství než nějaké dobré zákroky. Ať už prohrajete 0:6, nebo vyhrajete 2:1, play off je jen o vítězstvích.
Připravujete se nějak na konkrétní hráče Capitals? Třeba Ovečkin je pověstný svou přesilovkovou střelou z kruhu.
Každý ví, jak Ovečkin střílí. V prvním zápase tam měl sedm nebo osm střel ze svojí pozice. Párkrát netrefil bránu, párkrát to kluci zblokovali, párkrát jsem mu to chytil. Ale nejde, abych se na něj nějak extra připravoval.
Budete chytat i dnes?
Budu.
Cítíte v Carolině jinou dynamiku mezi brankáři? V Detroitu jste oba byli ambiciózní, s vysokým platem. Teď máte po boku Curtise McElhinneyho, který je zvyklý na méně prostoru.
Je to úplně jiná situace než v Detroitu. Teď mám asi nejlepšího parťáka, kterého jsem v NHL kdy zažil. Musím říct, že jsme si sedli od začátku. Jsem vážně rád, že tu spolu jsme.
Od února do konce základní části jste měl třetí nejlepší úspěšnost zákroků v NHL. Proč jste najednou tak vyletěl? Souvisí to s tím, že váš mladý tým se zvedl jako celek?
Stoprocentně. Začali jsme se zvedat po Vánocích. Už od začátku jsme hráli vyrovnaně s těmi nejlepšími týmy, ale trošku nám chyběly zkušenosti k tomu, abychom zvládali závěry zápasů. Já osobně jsem žádné změny nedělal. Myslím, že celou sezonu jsem podával vyrovnané výkony. Ať už jsem chytal já, nebo Mac, dávali jsme klukům šanci vyhrát. Tohle mi chybělo v minulých letech, kdy jsem výborně odchytal třeba pět zápasů, ale v dalších třech jsem tým nepodržel.
Novinkou v aktuálním ročníku je zmenšená výstroj brankářů. Už jste si zvykl?
Jsem rád, lépe se mi v ní hýbe. Na druhou stranu to člověka víc bolí. Na téhle věci se ještě musí pracovat. Pokud je výstroj menší, tak musí být kvalitnější, protože těch modřin na těle máme dost.
Jsou v kabině a u fanoušků pořád populární klubová trička s nápisem Bunch of Jerks (banda blbců), za jejichž vznikem stojí výrok břitkého komentátora Dona Cherryho?
Prodalo se jich strašně hodně, spousta fanoušků je nosí. Byl to takový marketingový tah.
Cherry nazval hráče Hurricanes bandou blbců kvůli jejich extravagantním pozápasovým oslavám:
Stojí za tím čistě lidé z marketingu? Kabina nepřispěla?
Tohle se točí kolem marketingu. My kluci z týmu to máme tak, že když něco dorazí do kabiny, tak můžeme říct, jestli se nám to líbí, nebo ne. A tohle se chytlo fakt dobře.
Během sezony jste tvrdil, že přístup trenérů Caroliny je oproti Detroitu úplně jiný. V čem?
Nedá se to srovnat. Hlavní trenér Rod Brind'Amour mi připomíná Mikea Babcocka, kterého jsem v Detroitu ještě zažil a který měl respekt úplně někde jinde (později Mrázka vedl Jeff Blashill, pozn. red). Trenér gólmanů Mike Bales zase vyhrál dva Stanley Cupy s Pittsburghem, měl pod sebou Fleuryho. Prostě jiná kapacita.
Zájem o hokej v Severní Karolíně není oproti Detroitu tak velký. Vyhovuje vám, že teď o vás není každou chvíli článek v novinách?
Poslední měsíce, kdy jsme hráli dobrý hokej, fanoušci chodili. Play off bude úplně jiná písnička. Hala bude praskat, jako praskala v posledním domácím zápase základní části proti New Jersey. Myslím, že v Detroitu na nás byl někdy vyvíjený tlak zvenku úplně zbytečně. Tady je to klidnější.
Řekl byste, že detroitská média k vám někdy byla nespravedlivá?
Hodil jsem to za hlavu. Věci, které se tam děly, bych už teď nerozebíral.
Jak se vám jinak zamlouvá americký jih? Detroit bývá označovaný jako město, kam se nestěhovat, zato Raleigh, kde sídlí Hurricanes, je v žebříčcích kvality života často vysoko.
V Raleigh, což není tak velké město, je život úplně jiný. Počasí krásné skoro celý rok. Člověk se ráno probudí a hned má lepší náladu. Když máte volno, můžete jít na golf, projít se, sednout si venku na kafe. V Detroitu člověk seděl celý den doma, několik měsíců mrzlo, byla tma. S přítelkyní se nám tady strašně líbí. Doufám, že nebudeme měnit.
Napadá vás nějaký důvod, proč u Hurricanes nezůstat?
Nenapadá. Snad se po sezoně dohodneme co nejdřív, ať to máme za sebou, ale moc dobře vím, jaký je hokej byznys, takže nikdy nevíte.
