reklama

Bříza: Liga mistrů nám ukáže, jak je na tom český hokej

Petr Bríža stál u zrodu hokejové Ligy mistrů. Teď doufá, že se projekt chytí i mezi českými fanoušky. Petr Bríža stál u zrodu hokejové Ligy mistrů. Teď doufá, že se projekt chytí i mezi českými fanoušky. autor: CPA - Eduard Erben
Rozhovor s Petrem Břízou o nově vzniklém projektu hokejové Ligy mistrů.

Praha - Evropský hokej se konečně dočkal toho, na co tolik let fanoušci marně čekali: Liga mistrů, kontinentální soutěž úřadujících šampiónů šesti nejlepších evropský lig, odstartuje prvním ročníkem už v srpnu.

Vše je teprve na začátku, hokej v Evropě ale tuší, že se vydal správným směrem a je prý mnohem jednodnější než kdy byl. Vždyť i nova Liga mistrů je společným projektem samotných klubů: Ty, které se na jejím vzniku podílely, mají start v soutěži jistý. Ostatní si budou muset účast mezi elitou vybojovat. Z Česka si sílu s evropskou smetánkou změří vítěz základní části a také mistr.

Nová nadnárodní soutěž odstartuje poprvé na prahu příští sezony.

"Teď se ukáže, jak je na tom český hokej a jak umí se svými produkty zacházet," říká mimo jiné v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Bříza, předseda představenstva Sparty a také zástupce českých klubů ve vedení nově vzniklé nadnárodní soutěže.

Naráží tím na fakt, že jednimi z akcionářů celé ligy jsou i české celky Sparta, Pardubice, Liberec a Vítkovice. Ty budou mít díky takzvané A licenci záruku startu v každém ročníku bez ohledu na jejich umístění v extralize, ale budou se muset na rozvoji soutěže také samy aktivně podílet.

To je princip, jaký moc dobře funguje třeba v basketbalu, a hokejisté se jim inspirovali. Chtěli by tak zabránit, aby projekt Ligy mistrů neskončil stejným fiaskem jako před pěti lety.

Na základě čeho byla A licence a tedy i záruka startu v každém ročníku LM udělena zrovna těmto českých klubům?
Těch kritérií bylo víc. Záleželo nám na ekonomice klubů, jejich infrastruktuře, nebo třeba spádové oblasti: ta je důležitá pro generování diváků. A šlo nám také o výsledky posledních let, o to, aby tu licenci měly opravdu špičkové kluby.

Jakási záruka, že přední kluby nebudou v soutěži chybět?
Okopírovali jsme model basketbalového Super Cupu, kde rozdělování licencí funguje stejně. Přední kluby mají účast jistou (A licence), další kluby se do soutěže kvalifikují vítězstvím v domácí soutěži (B licence) a pak jsou tady ještě divoké karty pro kluby z ostatních zemí. Náš marketingový partner, který nám slíbil peníze na příští tři sezony, to kvituje. Abych vysvětlil A licenci, uvedu v příkladu Eisbären Berlín. Na každý zápas tam chodí třináct tisíc diváků, v Německu je to velký pojem. Berlín je navíc velké třímilionové město. Eisbären v posledních sezonách v tamní lize jasně dominoval, ale letos po sportovní stránce neprožívá tak dobrou sezonu. Je to ale přesně jeden z těch klubů a oblastí, kterou nová soutěž potřebuje. Partneři tam chtějí být vidět. Je to něco jiného než třeba malá města jako Lulea nebo Třinec.

Jak to tedy budou mít s možností hrát Ligu mistrů ostatní kluby?
To je úplně jasné, bavíme se o Lize mistrů: Všech šest zemí (Rakousko, Německo, Česko, Finsko, Švédsko a Švýcarsko), které se na Lize mistrů podílejí, má záruku dvou takzvaných B licencí ke startu pro svého vítěze základní části a mistra. To samozřejmě platí i pro extraligu. A pak jsou tady ještě takzvané divoké karty, které budeme udělovat mistrům třeba ze Slovenska nebo Lotyšska. Podmínky rozdělování divokých karet ještě ladíme. Stejně tak musíme nastavit ještě jasná pravidla například o tom, kdo v Česku B licenci dostane, pokud by v základní části a play off uspěly třeba Sparta a Pardubice. V takovém případě má Česko i tak jistou účast minimálně pro jednoho dalšího zástupce. Je na tom stejně jako Německo nabo Švýcarsko. Ale jestli by v takovém případě šel do Ligy mistrů druhý nejlepší tým základní části nebo třeba poražený finalista play off, to musíme ještě nastavit.

Jak to bude s ruskými kluby? Je šance, že si Ligu mistrů zahraje i vítěz KHL?
Zatím je to bez KHL. S KHL jsme samozřejmě jednali, ale obě strany měly nějaké představy a my se nestačili domluvit. Čas běží a my musíme začít shánět partnery. Byli jsme v tomhle případě limitování časem, ale do budoucna rozhodně s KHL ještě jednat budeme, protože spokojeni z toho nejsme ani my ani oni. Evropský hokej teď cítí, že je jednotný a že takovou soutěž poetřebuje, a to je pokrok. I bez ruských týmů je tohle velmi dobrý základ úspěšné ligy.

Jak předejdete tomu, aby Ligu mistrů přijali i fanoušci? Aby to pro mnohé nebyl pouze přípravný turnaj jako letní European Trophy?
European Trophy takový punc dostala, protože všechny kluby v Evropě, které chtějí sehrát mezinárodní zápas, musí podle stanov žádat o povolení své svazy. A to byl problém, protože  řada svazů svým klubům vzhledem k průběhu tamních soutěží nechtěla takové povolení v průběhu sezony dávat, a  tak se hrálo v létě. Teď se udělal kompromis, akcionáři nově vzniklé Ligy mistrů jsou jak samotné kluby, tak samotné soutěže a také IIHF. A díky tomu budeme snáz hledat termíny i v průběhu sezony.

Bude účast v takové soutěži atraktivní i po finanční stránce, nebo na ní budou muset kluby tak jako v European Trophy doplácet?
Ne všechny kluby musely doplácet. Ve Skandinávii nebo Německu jsou fanoušci zvyklí, že za takový produkt, jaký jim European Trophy nabízela, zaplatili klidně sedm eur. Byl jsem třeba na zápase v Mannheimu, ve kterém už vůbec o nic nešlo, a na stadioně bylo stejně 6 500 diváků. Je to tam pro ně atraktivní produkt, jen u nás se na tom pořád hledá něco špatného. Myslím, že se teď ukáže, jak na tom český hokej je. Pokud se ukáže, že na tom tady kluby nedokáží profitovat, bude to špatné. Aby kluby přežily, musí svým fanouškům umět produkt nabídnout. A teď k tomu máme výborný základ: liga je jejich společný projekt, do kterého budou samy investovat. A já jsem zvědavý, jak z toho kluby v Česku budou těžit a jestli i za dva tři roky budou všichni čtyři: tedy Sparta, Vítkovice, Liberec i Pardubice nadále akcionáři nebo od toho odstoupí. Jsme na začátku, uvidíme, co nám to přinese. Důležité ale je, že máme přislíbeny peníze na příští tři roky. Minulá Liga mistrů fungovala na principu, že se kluby kvalifikovaly, odehrály zápasy, dostaly za ně peníze a nic neřešily. Teď se struktura postavila zespodu a kluby budou muset o svůj produkt samy pečovat, aby na něm vydělaly co nejvíc. To je ale předpoklad mnohem lepší ekonomiky celé soutěže. Třeba Slovensko dlouho váhalo, jestli vstoupí do akcionářské struktury nebo ne, a dnes myslím hodně lituje, že to neudělalo. A navíc se tam budou kluby strachovat, aby divokou kartu pro start v soutěži dostal alespoň tamní mistr.

Už jste dali najevo, že počítáte s tím, že se příštího ročníku soutěže zúčastní 40 klubů. Není to moc? Vždyť třeba fotbalovovou Ligu mistrů hraje klubů jen 32...
Ale fotbal má i další soutěže jako třeba Evropskou ligu. My potřebujeme v Evropě dobrý produkt a šanci pro rozvoj víc klubů než míň klubů. Znovu tady zmíním třeba Slovensko: podívejte se, jak tamní liga dopadla, když Slovan odešel do KHL: extraliga tam spěje k téměř amatérské úrovni. A my nechceme evropský hokej takhle rozdělit.
Jednou z vizí bylo dokonce vytvořit jakousi středoevropskou samostatnou ligu. I takové plány ležely ze začátku na stole a my dlouho diskutovali, jestli je tohle směr, kam se má evropský hokej dát. Jednotné svazy se ale vyjádřily tak, že chtějí udržet ve svých soutěžích kvalitu a zároveň chtějí vytvořit jednu silnou nadnárodní ligu. A chceme, aby v ní dostalo šanci více klubů. Hokej je ve srovnání třeba s fotbalem malý sport, takovou soutěž potřebuje. Teď máme postavený pevný základ a musíme na tom pracovat dál. Jsme úplně na začátku a bude to ještě běh na dlouhou trať.

reklama