Praha - Posunutím modrých čar i zavedením hybridního zakázaného uvolnění se hokej v Evropě změní. Bude podobný tomu v NHL. Změna pravidel ukáže i slabiny a Češi o jedné z nich moc dobře ví.
"Stoprocentně je to hra obránců," netají se v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéftrenér hokejového svazu Slavomír Lener. "Musíme na tom zapracovat."
Posunutí modrých čar totiž změní obraz hry a tohle jsou drobnosti, které budou znát.
"Vydělají na tom týmy, které jsou ofenzivně založeny, mají hráče se do dovedou prosadit přes obranu i v soubojích jeden na jednoho a především týmy, které umí hrát přesilové hry, protože obránci na to budou mít více prostoru," říká Lener.
Češi loni objevili talentovaného Petra Zámorského a Milana Douderu, jenže mezi mladíky a zkušeným příkladem Markem Židlickým už nikdo další není. A v budoucnu jich budou potřebovat víc..
Začne se hrát v Evropě tak jako v NHL, že se vytratí kombinace a hráči budou puky nahazovat a pak se za nimi honit?
Nemyslím si, že budou evropské týmy kopírovat přechod do pásma z NHL, nahazování a nastřelování puku se už u nás objevuje teď. Střední pásmo bude menší a bránící tým, především pak obránci, nebudou moct takhle dlouho držet modrou čáru a ustupovat. Zvětší se tím prostor pro individuální pronikání. Útočníci si obhodí obránce, možná si puk hodí po mantinelu a sám si ho dojede. Prosazovat se budou techničtí hokejisté.
Říkáte, že bude mnohem více záležet i na hře obránců. Jenže mají Češi schopné tvořivé beky? Mistrovství světa v Minsku ukázalo spíše pravý opak...
Musí se těm obráncům dát více prostoru. Objevili jsme už třeba Milana Douderu (Třinec) či Petra Zámorského (bojuje o místo v New York Rangers). Tito hráči teď budou vyhledávání v mnohem větší míře a je třeba zapracovat na tom, aby takoví hráči dostávali prostor v ligových týmech a pak i v reprezentanti. V tom už nám Švédsko i Finsko utekly...
Úroveň českých obránců je tedy největší bolístko současného hokeje?
Stoprocentně. V tomhle vidím ve světovém hokeji obrovský posun. Vezměte si třeba Erika Karlssona v NHL. Ve Švédsku i v Ottawě se trenéři naučili žít s jeho pozitivy i na úkor toho, že mu někdy někdo občas kotouč sebere, jenže to se nedá nic dělat.
Jak to chcete naučit české trenéry?
Začali jsme s kempy pro obránce, bude jich celkem osm, kde budeme učit talentované beky tvořit, hrát s kotoučem a učit je řešit situace pod tlakem hokejově a né jen zoufalým odstřelením puku. Budeme se věnovat i jejich pohybu na útočné modré. Pro trenéry chystáme semináře.
Na jednom ze seminářů by je měl školit Marek Židlický, v současnosti nejlepší český obránce, že?
Bude v Břeclavi u příležitosti Memoriálu Ivana Hlinky. Chci tam využít jeho zkušeností, aby řekl trenérům, jak s ním pracovali jeho trenéři, jaký mu dávali prostor, když rozvíjel útok, když se zapojoval do útoku nebo když si chtěl najet mezi kruhy. Jeho totiž trenéři tvořit nechali.
Marek Židlický je tedy jakýsi model, jakých byste z talentovaných hokejistů v příštích letech chtěl vytvořit více?
Nemůžeme to zjednodušit tak, že vyrobíme deset Židlických, ale jeho hra by měla být motivačním vzorem, jak se dá hrát hokej, jak tvořit, nepanikařit a jak řešit situace na útočné modré. Je pořád aktivní hráč a myslím, že jeho slovo bude mít váhu. Stejně tak to mám v plánu již se zmíněným Erikem Karlssonem. Budu mít k němu instruktážní videa a snad se mi podaří sehnat i jeho komentář.
Více o tom, jak švédská superstar Erik Karlsson pomáhá Slavomíru Lenerovi a českým trenérům vyrábět obránce jeho formátu, čtěte ZDE.
V Čem je problém, že Češi takové obránce neměli dříve?
Není to totiž jen o trénování obránců, ale i o jejich koučinku. Trenéři, nejen ti extraligoví, ale i trenéři mládeže, jim musí dovolit řešit krizové situace herně. To je filozofie aktivního hokeje: aktivní a kombinační hru musíte hráčům nabízet odmala. Teď to tady bylo spíše tak, že hráč jde na led s tím, že když si zkusí něco dovolit a ztratí u toho kotouč, další zápas ho posadí na lavičku.
Trošku jsme se dostali od tématu. Evropa zužuje střední pásmo a zavádí po vzoru NHL i hybridní icing. Kdy se tady zúží kluziště?
Já věřím tomu a celosvětové hlasy směřují k tomu, aby se obě strany dostaly na 28 metrů (V Evropě jsou kluziště široká většinou 30 metrů, v NHL 26). NHL si je toho vědoma také, ale rozšířit někde hřiště o dva metry, ztratili by z diváckých kapacit. Tam je to s kompromisem složitější, ale tímhle směrem by se to mělo pohybovat. Je to ale otázka filozofie tamního managementu.
Co hybridní zakázané uvolnění?
Jeho zavedení v rámci IIHF jsme iniciovali my Češi. Byl jsem nadšený z toho, jak se to ujalo v NHL. Je to férové pravidlo pro tým, který chce vyhozený puk dojet. Stejně tak se zbytečně nečeká na písknutí, když tým puk vyhodí a nemá zájem hrát. Jsem rád, že to IIHF na náš popud schválilo. Aby se ale dobře zažilo a rozhodčí i diváci si na něj zvykli, budou muset svým vlivem zapracovat média. Musí být prostor pro trpělivost a toleranci, protože v určitých situacích to bude pro čárové rozhodčí ze začátku těžké posuzovat. Vezměte si, že puk letí po mantinelu za bránu: Obránce může mít opticky pět sedm metrů náskok, ale po druhém mantinelu může dojíždět útočník, který k němu bude mít nakonec dřív. I v NHL na rozhodnutí rozhodčích diváci několikrát zabučeli, ale tím to skončilo. Nenabalovala se na to další nervozita, všichni nakonec s možnou chybou žili. V Čechách to bude podobné a bude záležet na médiích, ale i na tom, jak k tomu přistoupí hráči a trenéři.
Z toho má trošku obavy i šéf rozhodčích Pavel Halas. Aktuálně.cz ve středu řekl, že nové zakázané uvolnění vzbudí na stadionech emoce...
Ukáže se, jací my Češi jsme. Je prokázáno, že je to pravidlo dobré, to vám řekne každý, na koho se zeptáte. Je ale třeba, abychom se jej naučili používat a správně rozhodovat. Teď se ukáže, jací jsme my Češi odborníci.
Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.
