Praha - Po téměř dvou letech se Martin Růžička objevil ve výběru české hokejové reprezentace.
Loni v dubnu mu k účasti na mistrovství světa na Slovensku nepomohlo ani to, že tehdy překonal extraligový rekord v play off v kanadském bodování a mezi střelci.
Letos po svém návratu do Třince zase útočí na extraligový rekord v kanadském bodování a mezi střelci v základní části. Ve 30 zápasech dosud zaznamenal 50 bodů za 28 gólů a 22 asistencí.
Na turnaji v Helsinkách a Moskvě s ním trenér Alois Hadamczik tentokrát počítá jako s hlavní střeleckou zbraní. Na přesilovky totiž bude chodit na led se členy první formace Petrem Nedvědem a Tomášem Plekancem.
"Nevím, jestli bych se označil přímo za střeleckýho žolíka. Trenér to prostě tak určil, tak to tak bude. Je příjemný si s nima zahrát. Oba jsou hráči světový třídy a je radost s nima hrát," uvedl po úterním tréninku ke spolupráci s Nedvědem a Plekancem třinecký útočník, který v sobotu oslaví 27. narozeniny.
Martine, jaký máte pocit ze spolupráce s Nedvědem a Plekancem?
Hodně důležitá je ta komunikace, je to o tom, kde kdo bude stát a podobně. Je hodně důležitá, ale k tomu slouží ty tréninky tady. Mám z toho zatím výbornej dojem a myslím, že postupem času to bude čím dál lepší.
Do reprezentace se vrací po téměř dvou letech. Vzpomenete si ještě někdy na to, že Vás tehdy trenér Hadamczik vyřadil na poslední chvíli z nominace na šampionát na Slovensku?
Už je to skoro dva roky nazpátek, minulostí se nezaobírám. Jsem rád, že jsem šanci dostal teď, a budu se snažit hrát co nejlépe. Každej zápas v reprezentaci beru velmi vážně.
Jak vnímáte zvýšený tlak na svou osobu jako jednoznačně nejlepší střelec extraligy?
Tlak tam určitě je, ale já se věnuju svý hře a tomu, čemu jsem se věnoval doposud. Ten hokej se hraje pořád stejně, jen budu mít jiný spoluhráče, na který je třeba si zvyknout. Budu se snažit hrát jako v Třinci a prosadit se. Vždycky záleží na spoluhráčích a na osobní pohodě. Když vám to začne do brány padat, stoupne vám sebevědomí. Víc si dovolíte, máte klid na hokejce.
Můžete nyní využít i toho, že si Vás nebudou soupeři tolik všímat jako v extralize...
Teď už týmy v extralize vědí, kde a jak stojím, takže si to hlídají. Na mezinárodní scéně by kolem toho nemusel bejt takovej humbuk, některý ty místa mi třeba nechaj a já nějakej gól dám. Hokej je pořád stejnej, ale bude se hrát rychlejc, ve větším tempu. Každopádně chci prodat, co předvádím v Třinci.
V reprezentaci jste ve 25 zápasech vstřelil jediný gól. Věříte, že právě teď přišel ten správný čas si svou bilanci vylepšit?
Cítím se dobře. Hráč si pak dovolí více, má větší pohodu, klid na hokejce i v zakončení. Když se dostanete do šance, nijak nezmatkujete. Kdybych tam šel ale jen tak pro nic za nic, nebude to ono. Tu nervozitu před každym zápasem cítím a do jistý míry ji potřebuju cítit. Ani teď to nebude jiný. Jak ale říkával Ivan Hlinka, hlavně se z toho nepodělat.
