reklama

Naganský šampion Šmehlík propadl jiu-jitsu a má psí hotel. Na hokej moc nechodím, říká

Foto: Hrdinové z Nagana opět spolu. Jágr přijel na dvacáté výročí pozdě Členové zlatého týmu hokejistů z olympijských her 1998 v Naganu si dnes při slavnostním setkání v Síni slávy českého hokeje v Galerii Harfa v Praze připomněli dvacáté výročí historického triumfu. Mezi sedmnáctkou tehdejších reprezentantů nechyběl ani jediný aktivní hráč Jaromír Jágr. Podívejte se na fotografie. Foto: ČTK
Richard Šmehlík má po dvaceti letech od zlata v Naganu úplně jiný život. Na hokej občas koukne, aby měl přehled, ale nevyhledává ho.

Praha - V půl osmé vyrazí do psího hotelu, který léta vlastní, a pracuje. Kolem jedenácté je na lekcích brazilského jiu-jitsu, kde stráví pár hodin. Po zastávce doma ještě jednou zamíří do psího hotelu.

Tak vypadá Šmehlíkův typický den v Buffalu.

Bývalý vynikající defenzivní obránce nechyběl na dvacátém výročí naganského triumfu. "Chtěl jsem vidět, jak to tady mají zařízené," hlásil v útrobách vysočanské Síně slávy. Dostal pamětní minci, na sestřihu sledoval slavné momenty. Ale na nostalgii ho neužije: "Že bych na Nagano pořád vzpomínal, to ne."

Fanoušci nezapomenou na moment, jak právě Šmehlíka trefila po vítězném finále hokejka, kterou v euforii vyhodil do vzduchu nepřekonatelný Dominik Hašek.

Naganští šampioni z toho doteď mají legraci. Šmehlík si ale raději připomene něco jiného - výhry v play-off nad Spojenými státy a Kanadou. "V té době nikdo nevěřil, že je můžeme porazit," podotýká. Jako hrdina se ale vůbec necítí.

S hokejem skončil ve 33 letech, když s New Jersey získal Stanley Cup: "Vždycky jsem si říkal, že budu hrát do třiceti. Nakonec jsem to přetáhl o tři roky."

Šmehlík ukončil kariéru relativně brzy, přestože nemusel. Hokej pro něj nehraje takovou roli jako například pro Jaromíra Jágra. Sport, díky němuž vydělal pár milionů dolarů, už sleduje zřídkakdy. "V Buffalu na hokej moc nechodím. Ale když v televizi náhodou chytnu nějaký zápas, rád se podívám," říká.

Lang: Návrat do hokeje by mě nebavil. Všechno se moc analyzuje. Hlinka z toho vědu nedělal Lang: Návrat do hokeje by mě nebavil. Všechno se moc analyzuje. Hlinka z toho vědu nedělal Čtěte zde

Má jiné koníčky - bojová umění a psy.

Dřív cvičil izraelskou krav magu, později ale propadl brazilskému jiu-jitsu, které klade důraz na boj na zemi. Šmehlík postupně dokráčel až k černému pásu, což dokáže zlomek lidí. "Než ho získáte, trvá to deset dvanáct roků. Je to na celý život," tvrdí 48letý rodák z Ostravy.

S rodinou žije v Buffalu, ale domů pořád jezdí. Poslední dobou častěji, neboť v nedalekém Polsku se účastní kempů v milovaném jiu-jitsu. Soutěžím se kvůli zranění vyhýbá, ale připravuje na ně ostatní: "Baví mě to. Je to můj koníček."

Šmehlík zamířil z ledu na tatami, ale i do podnikání. V Buffalu využil díry na trhu a založil psí hotel, kde s kolegy pečuje o desítky psů různých ras.

Zatímco v Naganu plnil roli "neviditelného" defenzivního dělníka, netypickou životní cestou po hokejové kariéře mezi bývalými spoluhráči vyniká.

Šampióni z Nagana se sešli na oslavu dvacátého výročí v Síni slávy ČTK |  01:26
reklama