Štěstí se vrátilo. Litvínov je hrdým šampionem. A bez pochyb

Tak slaví titul litvínovská Verva. Čekání trvalo 56 sezon
Litvínovští hokejisté se dočkali a ukončili čekání na titul, které trvalo dlouhých 56 sezon. Podívejte se na emoce, které přinesl rozhodující sedmý zápas extraligového finále.
Symbolicky právě Martin Ručinský, jedna z ikon historie litvínovského hokeje, třímá nad hlavou Masarykův pohár pro šampiona extraligy.
Ručinský si prodloužil kariéru do 44 let jen proto, aby se dočkal toho okamžiku.
Jiří Šlégr konečně může říct, že vyhrál všechno, co chtěl.
Foto: Lukáš Filipec
Adam Sušovský Adam Sušovský
24. 4. 2015 9:30
Finále hokejové extraligy ukázalo, že ani za miliony si úspěch nekoupíte. Novým mistrem se stal zaslouženě tým, který po titulu sahal už v pátem zápase. Hrál se srdcem a nadšením.

Komentář -  Spravedlnost existuje. Hokejová extraliga má hrdého šampiona a navíc bez nejmenších pochybností. Hokejisté Litvínova vyhráli sedmé finále v Třinci a jejich velkou frustraci z toho, jak jim neregulérní branková konstrukce vzala titul už v neděli, vystřídal výbuch nepopsatelných emocí. 

Jak silný tenhle příběh slavného klubu je, potvrzují i první obrázky z Litvínova. Tým dorazil k Zimnímu stadionu Ivana Hlinky těsně před sedmou hodinou ranní a vítaly je tam zhruba dvě tisícovky fanoušků (více zde).

Kluboví veteráni Martin Ručinský a Jiří Šlégr se před nimi dokonce rozplakali. Titul s klubem, ve kterém se naučili hrát hokej, řadí hned vedle památného triumfu v Naganu. Oba s oblibou říkávali, že hokej hrají už jen proto, aby Litvínov pohár získal.

Slavit v Litvínově takhle mohli už v neděli, jenže rozhodčí neuznali gól, kterému nejspíš zabránila neregulérní branková konstrukce. Sporný moment málem vedl k obratu celé série, kdyby se tak stalo, nejspíš by kvůli amatérským kontrolám pravidel hodně utrpělo i jméno soutěže. Teď je obří chyba vedení ligy překryta litvínovským zadostiučiněním.

Frustrace z toho, jak Litvínov v neděli v prodloužení přišel o svůj sen, byla na týmu dlouho znát. Dokonce to chvílemi vypadalo, že se série opravdu obrátí proti němu. Třinec dokázal zvítězit i v úterý v Litvínově a vynutil si rozhodující sedmý zápas před vlastním publikem.

Tým se psychicky nesložil

Litvínov před ním drtivá většina lidí odepisovala. Tým kosila zranění, veterán Martin Ručinský chodil na led se sebezapřením. Mluvilo se o tom, že se tým psychicky složí. Ale nestalo se. Možná i díky prozíravému tahu asistenta trenéra Miloslava Hořavy. 

Ten po úterním duelu vybuchl vzteky a označil extraligu kvůli neuznanému gólu za šlendrián (více zde), a odvrátil tak pozornost úplně jiným směrem. Na tým rázem nebyl vyvíjen tak drtivý tlak, jako když se dostal v sérii do vedení 3:1 na zápasy a měl dva mistrovské mečboly.

Verva v Třinci byla v sedmém zápase místy zatlačena hluboko ve svém pásmu. Hrňa trefil tyč, pak Litvínov přečkal i obří šanci Jiřího Polanského, který minul prázdnou bránu. A když Pavla Francouze nakonec Hrňa překonal, zachránil budoucí šampiony video rozhodčí - muž, který je v neděli zradil. Gól Třince na 1:0 neuznal, protože byl dosažen kopnutím. A to byl nejspíš klíčový moment zápasu.

Skvělý Francouz a kabina, která fungovala

Štěstí se k Litvínovu přiklonilo v pravou chvíli. Sedm minut před koncem se k Františku Lukešovi odrazil puk a byl z toho mistrovský gól. Výtečný Pavel Francouz vychytal nulu - jak symbolické, že? Zejména na Francouzovi totiž byly výsledky Litvínova po celý rok postaveny.

Podle Roberta Reichela nejlepší brankář působící v Evropě (čtěte zde) ovládl všechny brankářské statistiky extraligy, jednoduše řečeno mu nešlo dát gól. Vlastně i s jeho velkým přispěním se Litvínov za celou sezonu nedostal do žádné krize. Je s podivem, jak fantasticky tým sezonou prošel. Od září Litvínov ani jednou neprohrál více než dva zápasy v řadě. I to je pozoruhodný výkon svědčící o tom, jak dobře žlutočerná kabina fungovala, jak byla psychicky odolná. A jak moc je titul pro Litvínov letos zasloužený.

Přišel v pravý čas a v podstatě na poslední chvíli. Pokud se naplní očekávaný scénář, tým v létě opustí klíčové opory, které se pod úspěchem podepsaly. Pavel Francouz bude hledat angažmá v NHL nebo KHL, do Ruska nejspíš zamíří i Jakub Petružálek. Martin Ručinský zase ve 44 letech nejspíš ukončí kariéru. Je zřejmé, že bez nich už Litvínov tak silný zase dlouho nebude.

Titul jedné velké party

Noví mistři ale stihli splnit sen mnoha generacím. Litvínov vyhrál titul po 56 letech čekání. Tak dlouho hraje nepřetržitě nejvyšší soutěž, ale dlouhá léta patřil maximálně k průměrným týmům. Klub vychovával výborné hokejisty, ale ti slavili úspěchy jinde. To, co nedokázala parta kolem Ivana Hlinky, dotáhl do cíle až tým nadšených bojovníků a litvínovských srdcařů v čele s Martinem Ručinským.

Ne, Litvínov si titul nekoupil. Jeho mistrovský příběh naopak naznačuje, že i v dnešní době může velké hokejové srdce a odhodlání znamenat občas více než miliony, za které si chtěl investicí do drahých hvězd koupit úspěch Třinec.

Drtivá většina hráčů Litvínova, na kterých se úspěch šampionů zakládá, jsou odchovanci klubu, lidé z regionu. Úspěch si vydřela jedna velká parta kamarádů, které svými zkušenostmi velel Martin Ručinský a kterou i podle něj stmelil v sezoně příchod Jakuba Petružálka.

Petružálek: Dokázali jsme něco nemožného

Z jeho příběhu až mrazí v zádech. Do Litvínova se Petružálek vrátil v průběhu této sezony kvůli tragické smrti své snoubenky. V těžkých chvílích potřeboval, aby mu pomáhala rodina a hlavně parta kamarádů v kabině, se kterými vyrůstal. Když včera Jakub Petružálek v Třinci zvedl nad hlavu mistrovský pohár, prstem ukázal nahoru do nebe.

"Asi jsme dokázali něco nemožného," soukal pak ze sebe hrdým hlasem. "Dyť my jsme taková banda nadšenců, se podívejte po té kabině. Ani neumíme slavit, nevíme, jak se chovat," říkal Petružálek, když v kabině Litvínova hokejisté zapalovali vítězné doutníky.

 

Právě se děje

Další zprávy