reklama

Bříza: Tabulky jsou velký problém, co se inspirovat Švýcary?

Tabulkové hodnoty hráčů jsou velký problém, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf Sparty Petr Bříza. Tabulkové hodnoty hráčů jsou velký problém, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf Sparty Petr Bříza. autor: Milan Kammermayer
Rozhovor s Petrem Břízou, který extraligové kluby marně přesvědčoval, aby změnily zavedený systém tabulkového odstupného.

Praha - Tabulkové odstupné za hráče. Česká zvláštnost a téma, o kterém se teď hodně mluví. Zbrojí proti němu sportovci, kterým vysoké částky často brání v kariéře, i rodiče, kteří vykupují z klubů své děti.

Deník Aktuálně.cz se příběhy rodin i sportovců, kterým systém komplikoval kariéru, zabýval minulý týden (více zde). „Je to velký problém a nemůžeme jeho řešení cíleně odsouvat, jinak dojde k růstu napětí a k hysterii,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Bříza, šéf představenstva Sparty a také viceprezident hokejového svazu.

Sparta už totiž jednou s konkrétním návrhem na razantní změnu přišla. Odstupné za dospělé hráče chtěla zrušit a zároveň změnit systém vyplácení odstupného za děti. V extraligovém prostředí však narazila na nečekaně tvrdý odpor. Všech třináct ostatních klubů bylo proti, a tak se „tabulkami“ nemohl zabývat ani Výkonný výbor hokejového svazu.

V tuto chvíli je tak podle Břízy v podstatě jisté to, že hokejisté bez smluv dřív jak v roce 2016 volné ruce mít nebudou. Takhle zásadní změnu totiž musí posvětit svazová konference a ta se koná jen jednou za dva roky. Ta poslední byla letos v červnu.

Jaký je váš názor na takzvané přestupní tabulky neboli "výchovné"?
Sparta princip tzv. výchovného jednoznačně uznává. Kluby investují každou sezonu miliony korun do výchovy mládežnických hráčů, je přeci ekonomický a společenský nesmysl je vystavit situaci, kdy by se následně hráč sbalil a bez náhrady odešel do jiného klubu, který by mu zaplatil skvělou smlouvu a nemusel by kompenzovat toho, kdo ho vychoval.

Důležitý je fakt, že příspěvky rodičů nepokryjí náklady klubů na mládežnické kategorie. Pak by nemělo smysl do výchovy mládeže vůbec investovat a nemusely by to dělat dotacemi ani města, kraje nebo stát. Bohužel  jsme v hokeji v úplně jiné situaci než fotbal, kde z přestupu hráče dlouhodobě a ve vysokých částkách profitují i  malé kluby, kde hráč začínal. Například Smetanova Lhota vychovala Jana Kollera a v době jeho přestupů získávala stále poměrné finanční částky z těchto transferů.

Co se s tím tedy dá dělat?
Nejvyšší částka, kterou český hokejový klub může získat po podpisu hráčovy smlouvy do NHL, je 240 000 dolarů. Do KHL, Švédska a dalších zemí Evropy je to za nulu za hráče bez smlouvy. Do těchto soutěží odcházejí naši nejlepší hráči. I v oblasti výchovného v mládežnických kategoriích musí kluby vnímat impulsy, které jim společnost a rodiče dávají, a jediné rozumné řešení je hloubková debata, argumenty a inspirace z ostatních hokejových zemí. Každopádně osobně vnímám, že stojíme před velkým problémem a nemůžeme jeho řešení cíleně odsouvat. Jinak dojde k eskalaci a k hysterii, ve které je vždycky pro všechny těžké se vyznat.

Dovolím si uvést extraligové příklady licenčního řádu, disciplinárního řádu, nebo současné debaty o rozhodčích. K zavedení změn došlo vždy až po „hokejovém skandálu“ v podobě finančního krachu Vsetína, historicky nejtrestanějšího zápasu Zlín - Sparta nebo současných mediálních kauz okolo výkonů arbitrů. Hořké na tom ale je, že ve všech případech byly v návrzích a na stole připravená řešení, ale chyběla věcnost v rozhodování je přijmout před tím, než se něco semlelo.

Co v otázce tabulkového odstupného navrhovala konkrétně na úrovni jednání s extraligovými kluby Sparta?
Že při opakovaných přestupech v kategorii dospělých o odstupném nemůže být řeč. To je jen předávání si hráčů a peněz. Chtěli jsme tedy zavést postupné snižování hodnot výchovného od věku 23 let a následné úplné zrušení v limitu 27 let pro hráčovu kariéru v jednom klubu, nebo zrušení po prvním přestupu v profesionálním hokeji po dosažení věku 23 let. Poté by se v obou případech hráč stal volným pro další přestup. Např. v NHL tyto volné hráče nazývají „free agents“. Dále jsme navrhovali od 23 let tzv. hostování bez souhlasu domácího klubu v případě hráče bez smlouvy za předem stanovenou fixní částku. Obojí by dle našeho názoru rozpohybovalo český trh s hráči.

Proti tabulkám se snaží na svazové půdě vystoupit ještě Marek Černošek a jeho hráčská asociace. Posunul debatu nějakým směrem on?
Vedení svazu s hráčskou asociací aktivně komunikovalo a vysvětlili jsme jim předem platnou legislativu ČSLH. Podle té mohou návrh na změny ve stanovách a  řádech podávat jen členové této organice, v zásadě tedy pouze Výkonný výbor, krajské svazy nebo kterýkoliv klub v ČR. Navzdory tomuto upozornění podali svůj návrh sami jakožto nečlenové ČSLH. Tím pádem nemohl Výkonný výbor tento návrh projednávat nebo předložit konferenci, protože každý student prvního ročníku práv by jeho zařazení k hlasování úspěšně napadl a výbor by byl, lidově řečeno, za pitomce.

Víte kromě Sparty a hráčské asociace ještě o někom, kdo je proti tabulkám?
Každý hráč se bude principiálně stavět proti výchovnému nebo kompenzaci za svůj přestup. To má přeci základní logiku. Nový zaměstnavatel na vás má určitý balík financí ze svého rozpočtu. Buď ho celý dostane hráč, nebo se podělí mezi předchozí klub a něj, čímž hráč dostane na platu méně. Na druhou stranu by kompenzace neměla hráči znemožnit další kariéru v případě, že nemá smlouvu.

Co se teď musí stát, aby se systém upravil?
Zásadní legislativní změny v rámci celého českého hokeje přijímá ČSLH jednou za dva roky na své konferenci. Ta oficiálně posvěcuje změny, které výkonný výbor v mezidobí přijal. Zhruba sedm měsíců před červnovou konferencí začíná proces, kdy jsou všechny subjekty ČSLH vyzvány, aby poslaly jakýkoliv návrh na změnu řádů. Právě v rámci tohoto procesu Sparta tuto debatu iniciovala několikrát na úrovni APK (Asociace profesionálních klubů, orgán složený ze zástupců všech extraligových klubů) a vždycky jsme tam byli v drtivé menšině. Proti našemu poslednímu návrhu na APK hlasovalo všech třináct ostatních klubů extraligy. Uvnitř APK rozhoduje většina klubů a na základě tohoto výsledku jsme pak náš návrh stáhli z jednání Výkonného výboru.

Čím si kluby na APK obhájily názor, že by tabulkové odstupné v přestupním řádu mělo zůstat tak, jak je teď?
Na to se dá odpovědět ve dvou rovinách. Jedna je ta, že část klubů mluví o obavě, že hráči budou chtít utíkat do větších měst a budou chtít hrát jen v Praze a v Brně. Druhý argument se týká finanční hodnoty výchovného v rámci účetního majetku klubů jakožto společností. 

Kluby ale nemusí nic obhajovat. Jsou to obchodní společnosti a jejich majitelé do nich pumpují miliony korun z vlastní kapsy, aby byl zajištěn chod sezony. Český trh prostě nemá sílu pokrýt ticketingem, sponzoringem a mediálními právy většinu rozpočtu klubů. Zároveň je tak malý co do počtu hráčů, že část z nich nepřiměřeně přeplácíme, abychom je v tlaku po výsledcích získali, nebo udrželi. To je nebezpečná spirála.

Počkejte, není argument, že hráči budou chtít bez tabulek hrát jen v Brně a v Praze, trochu alibistický?
Máme na to svůj názor. Všichni nemůžou přeci skončit jen ve dvou městech a rozpočty vícero silných klubů na hráčské mzdy jsou mnohdy velmi podobné. Nemyslím, že by to vyvolalo nějakou dominanci velkých měst.

Vraťme se k té "spirále". Kam podle vás může vést?
Debaty a rozbory financování profesionálního sportu v ČR jsou zatím jakési společenské tabu. Navíc nemáme oddělen profesionální sport od toho mládežnického, který je dlouhodobě dvě desetiletí státem kriticky podfinancován. Ten profesionální pak zákonitě projde v několika příštích letech hodně bouřlivým vývojem spojeným i s bankroty, protože domácí trh nestačí na takhle velký počet klubů nejvyšších soutěží.

Například zahraniční firmy, které zde působí, nejsou svázány povinností odvodů do české společnosti, tedy i do sportu, a odvádějí finance mimo naše území, což je další odčerpání možností pro získání financí. Mnoho problémů na malou zemi.

Existuje země, kde by se Česko v problému tabulkového odstupného mohlo inspirovat?
Jednou z inspirací může být švýcarský systém, kdy hráč může v mládežnických kategoriích bez výchovného přestupovat, ale pokud v dospělosti hraje nejvyšší soutěže, dostávají kluby, ve kterých vyrostl, zpětnou kompenzaci od nových zaměstnavatelů hráče. Tento systém podporuje motivaci dobré práce s mládeží.

Konference Českého svazu ledního hokeje ale byla letos v červnu, takže další bude až za dva roky. Znamená to, že dříve změna nepřijde?
Zásadní změna je výrazný zákrok, na kterém se hnutí musí shodnout. Toho stejně nemůžete dosáhnout ze dne na den a změnu musíte připravit a schválit s výhledem jedné až dvou sezon. Český svaz ledního hokeje je demokratický orgán, který rozhoduje na základě většinového rozhodnutí svých členů. To je prostě fakt. Další hybnou silou pak může být vnější podnět, což je rozhodnutí soudu, které se daného problému týká. Tak jako třeba případ Bosman, který změnil na přelomu století fotbalovou Evropu.

Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.

reklama