reklama

Zacha: New Jersey je srdeční záležitost, těším se na Eliáše

Pavel Zacha si oblékl v draftu dres New Jerse Devils, jako celkově šestý v pořadí byl nejvýše postaveným hokejistou z Evropy. Pavel Zacha si oblékl v draftu dres New Jerse Devils, jako celkově šestý v pořadí byl nejvýše postaveným hokejistou z Evropy. autor: Reuters
Český hokejový talent Pavel Zacha v rozhovoru pro Aktuálně.cz září nadšením nad tím, že si jej v draftu NHL vybralo New Jersey. Je to totiž úspěšný klub, ve kterém milují české hokejisty.

Praha - Osmnáctiletý Pavel Zacha dokázal to, co si otec ještě před jeho narozením umanul. Šestým místem v draftu NHL se mu dokořán otevřela cesta do světa velkého hokeje, a to přímo doslova. 

Po Zachovi v pátek na Floridě sáhlo New Jersey, které po dvou mizerných sezonách propouští zkušené útočníky a pouští se do velké rekonstrukce kádru. 

"Budu tam mít teď jako mladý hráč mnohem větší šanci. Všechno se tam mění a já jsem zrovna draftovaný, proto asi budu mít velkou šanci hrát už první sezonu. Tohle je asi to nejlepší možné načasování," září nadšením osmnáctiletý centr v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

New Jersey byl navíc klub, do kterého si přál jít ze všech nejvíce. Už od mala jsou prý pro něj Devils srdeční záležitostí. V klubu se sejde s Patrikem Eliášem, jednou z legend New Jersey. V minulosti ale v klubu z Newarku vyhrávali Stanley Cup i další Češi, třeba Bobby Holík nebo Petr Sýkora. "Čechy v New Jersey milují, o tom jsem se už o víkendu přesvědčil," říká Zacha.

A.cz: Klub si vás totiž pozval v neděli na setkání s fanoušky. Jaké to bylo, když vás v hale New Jersey vítali bouřlivým aplausem?
Pavel Zacha: Bylo to moc pěkné. Když jsem tam vešel, všichni mi tleskali. Bylo tam asi osm set fanoušků, kteří mají sezonní permanentky. Součástí program bylo, že jsem s nimi chvíli mluvil. Vedení klubu mě pozvalo na den do New Jersey, viděl jsem tam všechno poprvé. Ukázali mi kabinu, halu. Je to tam skvělé, mají obě haly hned vedle sebe.

Na co se vás fanoušci ptali?
Většinou se ptal pán, který seděl vedlě mě a celé to sezení uváděl. Ale zajímalo je hlavně, jestli budu hrát NHL už příští sezonu. Tak jsem jim řekl, že se na to mají ptát raději manažerů (směje se).

Fanoušci New Jersey soudě dle jejich reakcí na sociálních sítí měli velkou radost, že New Jersey draftovalo právě vás. Zaznamenal jste to?
Jo. Já myslím, že se jim líbilo hlavně to, že jsem z Česka. V New Jersey mají Čechy rádi. Teď tam mají Patrika Eliáše, hrál za ně v minulosti I Bobby Holík, Petr Sýkora nebo ještě loni Jágra. Už teď o víkendu to byla sranda, všem jsem se podepisoval. V klubu mi pak dali I obraz s mojí fotkou z draftu. Hrozně jsem si ten víkend užil.

Jak se těšíte na to, že se v týmu potkáte ještě s Patrikem Eliášem, klubovou legendou New Jersey?
Těším se na to moc. Když jsem byl ještě malý, New Jersey s Eliášem vyhrávalo Stanley Cupy. Tehdy tam byli Češi a já to hodně sledoval, byl to vlastně můj nejoblíbenější tým, srdeční záležitost. A Patrik Eliáš? Kdysi do Třebíče dovezl Stanley Cup, já jsem se s ním fotil a dokonce jsem s ním mluvil. Byl to první hráč z NHL, se kterým jsem se kdy setkal.

Co kdyby vás teď dali trenéři spolu do elitní formace?
Zůstávám nohama na zemi, zatím jsem byl jen draftovaný. Ale jednou bych si s ním rád zahrál, bylo by to skvělé. Když jsem včera na tom setkání s fanoušky řekl jeho jméno, fanoušci bouřili. Na Patrika nedá v New Jersey nikdo dopustit.

"Buduje se nový tým, snad dostanu šanci"

Už jste s Eliášem po draftu mluvil?
V neděli mi zavolal, že mi gratuluje. Bavili jsme se spolu asi deset patnáct minut. Bylo to hodně příjemné, byl to pěkný rozhovor. Moc si vážím, že mi zavolal. Už se těším, až se s ním setkám na kempu před sezonou.

Co vám ještě říkal?
Říkal mi, že mě vítá v týmu a že je super, že jsem zrovna v Devils, protože tam mají rádi Čechy. Řekl, že je vidět, že mám hodně talentu, ale ať dál makám. Dal mi na sebe číslo a říkal, že mu mám volat, kdykoliv budu něco potřebovat.

V rozhovoru pro americké novináře Eliáše řekl, že do klubu přicházíte v pravou chvíli. Souhlasíte?
Já myslím, že jo. Tým se celý přestavuje, starší hráči končí, útočník Gomez neprodloužil smlouvu. Budu tam mít teď jako mladý hráč mnohem větší šanci. Všechno se tam mění a já jsem zrovna draftovaný, proto asi budu mít velkou šanci hrát. Tohle je asi to nejlepší možné načasování.

Protože se vedle týmu mění i vedení klubu, že?
Je tam nový manažer, nový trenér: Já jsem jeho první pick v draftu, takže bych to mohl brát tak, že dostanu hned šanci. Je to ale na mně. Když na to nebudu mít, tak nebudu hrát. Ukáže se všechno na kempu, ten je teď asi ještě důležitější než draft.Na ledě už to můžete ukázat jen vy sám.

Jste ale připraven i na to, že New Jersey po úspěšných letech už dávno nepatří mezi ty nejlepší kluby v NHL a nejspíš bude chvíli trvat, než začne zase dobývat nejvyšší mety?
Já nevím. Může se stát, že se to všechno sehraje, všechno nám půjde a bude se dařit. Poslední dvě sezony jim štěstí nepřálo, ale teď se to buduje znovu a uvidíme, jak to půjde. Pro mě je New Jersey ten nejlepší klub, jaký si mě mohl vybrat.

A navíc si vás vybral jako šestého hráče v pořadí, jako svou první volbu. Takoví hráči mají k NHL velmi blízko, uvědomujete si to?
Čekal jsem, že bych v první desítce mohl být a hrozně jsem doufal v Devils, protože jsem měl s nimi před draftem skvělý pohovor. Měl jsem ze zástupců New Jersey nejlepší pocit, cítil jsem od nich velký zájem a byli ke mně příjemní. To je hlavní, protože jsem si s nimi hned rozuměl. A to, že jsem byl šestý? To je zhodnocení mé osmnáctileté práce. Užil jsem si to, byl to super zážitek.

Dají se nějak popsat myšlenky, které se hráči honí hlavou, než na draftu zazní jeho jméno?
Věděl jsem, že v elitní čtyřce pětce nebudu, tak jsem to jenom ze začátku sledoval. Pak jsem ale viděl, že jde jako šesté New Jersey a přál jsem, aby si mě vybrali. V tu chvíli už jsem byl nervozní. Jak řekli mé jméno, myslel jsem, že ze mě ta nervozita spadne, ale jak jsem šel k pódiu, ten mráz po zádech... To jsem nikdy nezažil a každému bych to přál.

Jak reagoval váš táta?
Seděl vedle mě s mamkou a agentem Patrikem Štefanem. Podíval jsem se vedle sebe a mamka brečela. Byl to hezký pocit a jsem rád, že jsme to dokázali. Osmnáct let jsme za tímhle šli, pro tátu to musel být taky ten nejlepší pocit. Jsme pořád na Floridě spolu, pořád si to užíváme.

Myslíte, že byste se bez něj dokázal dostat takhle daleko?
Bez rodiny bych to nedokázal. Mamka dělala svoji práci, zůstala doma a vydělávala peníze, táta se zase staral o můj trénink. Bez nich bych už třeba ani nehrál hokej, ale to nevím. Já znám jen tuhle cestu, byl jsem s otcem, pak jsem šel do kanadské juniorky a pořád jsem jen trénoval a hrál, a šel jsem si za tím. Nevím, jak by to bez nich dopadlo, ale teď jsem šťastný.

reklama