Blog Josefa Kaliny: Zmatky ukončil konkurz na ženicha Tatry. Vítězný princ přijel z Roudnice

Radek Vičík Radek Vičík
9. 8. 2018 6:52
Buggyra prodloužila spolupráci s Tatrou při účasti na Rallye Dakar o další dva roky. U této příležitosti se legendární navigátor Josef Kalina ohlíží za dosavadní spoluprací roudnického týmu a kopřivnické značky.
Sázka na Tatru Jamal týmu Bonver nevyšla, kopřivnická značka měla zájem na propagaci jiného svého typu.
Sázka na Tatru Jamal týmu Bonver nevyšla, kopřivnická značka měla zájem na propagaci jiného svého typu. | Foto: Bonver Dakar Project

Blog - Zmatek v lidech, motorech a týmech vůbec dosáhl po Dakaru 2014 vrcholu. Stranou zůstal jenom Macíkův LIAZ, ale i ten měl namontovaný motor Gyrtech od Buggyry. Všechno ostatní bylo Tatra.

Je třeba si udělat malý přehled, aby se v tom laik vůbec vyznal. V tom roce pod značkou Tatra jezdilo celkem pět týmů. Všechny se tak, či onak chystaly na velké maratony.

S největší pompou (a taky náklady) se prezentoval ostravský Bonver. Dokončil flotilu tří závodních kamionů Jamal, tak zvaných čumákovníků, a podpořil ji několika obřími doprovodnými Tatrami. Na tým byl opravdu monumentální pohled. Byl v tom ovšem také zakopaný pes. Kromě vlažné spolupráce s tatrováckými direktory zasáhla i neúprosná technická realita. Projekt čumákovníku Jamal byl v Tatře shozen ze stolu.

Další velký hráč se znakem Tatra na dopředu vystrčené kapotě byl Aleš Loprais, který patřil nesporně ke špičce kamionového závodění. Ten měl ovšem poněkud modifikovanou kabinu a komisaři FIA mu vystavili stopku.

Tomáš Tomeček přišel o brazilskou podporu a upnul se na Africa Eco Race. Vlastně mu ani nic jiného nezbývalo. Obří tatrovácký devatenáctilitrový motor už na Dakar nesměl.

Se značkou Tatra se také pokoušel závodit Vašek Svoboda, a to za ohromných obětí samofinancovaného týmu. Bylo to sympatické, ale perspektiva mizivá.

Poněkud skromně působila Buggyra se svým jediným závoďákem a jedinou doprovodnou Tatrou - přestavěným vojenským veteránem láskyplně přezdívaným "Máňa".

Tenhle mančaft měl ovšem v ruce několik nezanedbatelných trumfů. V první řadě slávou ověnčenou pověst mistrů Evropy z okruhových závodů. Dále pak jako výrobce motorů Gyrtech, se kterými jezdili u nás skoro všichni, a v neposlední řadě společné vývojové práci na Fat Boyi, která posunula tatrovácký podvozek o generaci dál.

Spolupráce s fabrikou tedy byla přirozená a logická. Pokud to mělo dále fungovat, musela tahle kooperace dostat nějaký legální rámec. V Tatře si byli vědomi zmatku v závodních týmech soutěžících s jejich značkou, proto tak uspořádali jakýsi konkurs na téma: Kdo bude oficiálně Tatrou podporován.

Dopadlo to jednoznačně a spokojeně mručící černý pardál Buggyra ulehl v kopřivnickém areálu, aby vyčkával, co se bude dít dál.

 

Právě se děje

Další zprávy