reklama

Exkluzivně: Pohled do motocyklového depa

Brno - Vítejte v království, jehož panovnice se jmenuje Motorka a králem je Jezdec. Vítejte v depu stáje Ducati při závodě MS superbiků v Brně. Uvnitř Galerie

Aktuálně.cz dostalo exkluzivní možnost strávit s momentálně nejlepší stájí této třídy v boxech závod světového šampionátu na Masarykově okruhu.

Lenošení? Ráno před závodem neexistuje

Neděle je pro celý tým nejdůležitějším dnem. Mechanici vstávají už kolem sedmé a po rychlé snídani chvatně opouštějí hotel.

Kolem půl deváté je už v boxech na cílové rovince Masarykova okruhu pilno jako ve včelím úle. Každý z lidí v týmu má svoji přesně určenou pozici a ví, o co se musí starat a co může hodit za hlavu.

Exkluzivně: Závody očima týmu Ducati Exkluzivně: Závody očima týmu Ducati Prohlédněte zde

Oba závodníci mají k dispozici dva identické stroje, z nichž si pro závod vybírají. Ale jak už to bývá, mezi rovnými je jeden vždycky rovnější. Obvykle už během pátku a soboty si závodníci zvolí, který stroj jim na trati sedí lépe a se kterým cítí větší šanci uspět.

Vyvolený stroj pak spočívá na stojánku s nasazenými oběma koly a pneumatikami opatřenými vyhřívanými "botičkami", které je zahřívají na závodní teplotu.

Oproti tomu druhý stroj stojí vedle jako chudý příbuzný bez kola a často i bez kapotáže.

V depu byl brzy po ránu také nespokojený Troy Bayliss, který neustále něco konzultoval se šéfinženýrem a motoráři. Zato Lanzi přišel do depa až za pět minut dvanáct. Pouhou minutku poseděl, a pak naskočil na stroj.

Tomu však byla celou předchozí hodinu věnována mimořádná péče. Mechanici proměřili a zkontrolovali snad úplně vše, co šlo. Leštidlem přetřeli průhledný kryt kapoty, který jezdcům zajišťuje výhled, když aerodynamicky zalehnou na palivovou nádrž.

V ní je samozřejmě dostatečné množství paliva, které se tankuje z kanystru ve tvaru malého kovového soudku.

Kromě lidí od Ducati se kolem motorek pohybovali také odborníci ze spolupracujících firem. Lidé od exkluzivního dodavatele pneumatik pro celý šampionát, italského výrobce Pirelli, se s mechaniky zdravili jako staří známí. Prohodili pár slov a vyměnili si nejnovější drby a vtipy.

Vzhůru do lesů Australan Troy Bayliss zvolil po pádu v závodě superbiku v Brně nejkratší cestu do depa, přelezl přes plot. Foto: Radek Vičík

Pak se však ujali inspekce pneumatik a hlavně studia různých formulářů a tabulek. Papírování je vůbec velkou částí práce především závodních inženýrů. Z grafů a tabulek musí umět vyčíst, v čem je problém a kde je potřeba přidat.

Nejdéle pobyl v boxech Ducati zástupce výrobce tlumičů Öhlins. Jeho ustaraný výraz dával vytušit, že s podvozkem stroje 999 F06 není všechno v pořádku. A vrásky na tváři se mu prohloubily, když si promluvil s Baylissem.

Depem dál znělo pobrukování motorů, ale v 9:20 se proměnilo ve velký čtyřdobý orchestr. Začala ranní warm-up. Mechanici nastartovali stroje a jelo se na testy.

Ale ono nastartovat takovou závodní Ducati není zase až taková legrace. Stroje totiž, podobně jako monoposty formule jedna, nemají startér. Uvádějí se do chodu speciálním zařízením, které roztočí zadní kolo a s pomocí převodů následně i motor.

Na rozdíl od řady soupeřů odjeli závodníci Ducati na prvním zvoleném stroji hned několik kol. Pak následovala dvě dlouhá přerušení kvůli pádům a vyteklému oleji na trati, což hlavně Bayliss nesl velmi těžce.

Jízda jako z nejčernějšího snu

Australan nakonec sáhl po stroji s "krycím názvem" TB2. Ale o tom, zda to byla dobrá volba, měl šanci se přesvědčit pouhých několik set metrů. Hned v první zatáčce jej k zemi poslal Francouz Laconi a bylo po nadějích.

Lídr šampionátu se jen zlostně zvedl ze štěrku, na který oba stroje i jejich jezdci doplachtili, přes protesty pořadatelů přeběhl trať a za potlesku fanoušků to vzal nejkratší cestou do depa. To znamenalo, že přelezl plot.

V boxech italské stáje nastalo pozdvižení. Především lidé starající se o Australanův stroj byli zklamaní. Ale ani kolegové od Lanziho neměli moc důvodů k nadšení.

Rozebírání stroje Havarovaný motocykl Troye Baylisse před druhou jízdou mechanici téměř celý rozebrali. Foto: Radek Vičík

Ital se propadal jezdeckým polem, s každým kolem ztrácel dvě až tři pozice. Už od třetího průjezdu kolem boxů byli mechanici připraveni na jeho příjezd. Vytáhli stojany, připravili si mašinku na nastartování stroje a také nové zadní kolo.

Ital se však snažil co nejdéle zůstat na trati. V osmém kole už mu došla trpělivost a přijel do depa. Jen co slezl ze stroje, zlostně vrhl do rohu garáže nabídnutou plastovou láhev s pitím. Z jeho výrazu bylo jasné, že je krajně nespokojený.

A další průběh závodu naznačil, že Ital věděl, proč se zlobí. Mechanici mu rychle vyměnili vadné zadní kolo a jezdec vlétl na trať. Tam pak zajížděl jedno vynikající kolo za druhým.

Jenže závod se pro něj změnil jen v obdobu cyklistické časovky. Jeho soupeřem byly jen stopky, na body neměl naději. To bylo patrné i z jeho gest po návratu do boxů.

Až k sousedům od Suzuki byly slyšet jeho nadávky. Nakonec se raději odešel uklidnit do svého motorhomu.

Tým už měl mezitím plné ruce s přivezenou nabouranou motorkou Troye Baylisse. Stroj mechanici vyčistili a rozebrali téměř do posledního šroubečku. Vždyť musela vydržet ještě druhou jízdu.

Výborný start, cíl rozpačitý

Australan si z první jízdy vzal jedno poučení: Když vedeš, málokdy se připleteš do kolize. Proto se hned po startu druhé jízdy brněnského programu vyšvihl do čela.

Z jeho jízdy byla cítit snaha, ale technika měla v neděli jiný názor. Jeho stroj se začal výrazně zpomalovat a s každým odjetým kolem ztratil aspoň jednu pozici. Příliš se nevedlo ani Italu Lanzimu, který během závodu nebyl lepší než pátý.

Inženýři v depu začali horečně studovat své grafy a tabulky, ale motocyklu na rozpálené trati pomoci nedokázali. Australanův propad skončil u stájového kolegy, za nímž absolvoval poslední třetinu závodu na deváté příčce, aby jej v samotném závěru předjel.

Měření teploty trati Rozpálený asfalt v Brně dosahoval během závodního víkendu teploty až 51 stupňů Celsia. Foto: Radek Vičík

Že se stroji Ducati není něco v pořádku, bylo patrné již pouhým poslechem. Oba motocykly se projevovaly mnohem hlubším a trochu kašlavým zvukem.

Co však Italům nelze určitě ubrat, je sportovní duch. Po obou nepovedených jízdách se členové týmu vydali z garáže ke stupňům vítězů a srdečně gratulovali úspěšnějším soupeřům.

Po skončení druhé jízdy nastal čas k balení. Pro italský tým to bylo smutné sloučení. "Měli jsme hodně špatný den," povzdychl si lakonicky tiskový mluvčí stáje Ducati Julian Thomas, když podruhé během čtyřiadvaceti hodin omlouval svého australského svěřence za zrušený naplánovaný rozhovor.

reklama