reklama

Před sedmdesáti lety se v krvi zrodila legenda Masarykova okruhu, Farinova zatáčka

Pomník na místě Farinovy zatáčky na trati původního přírodního Masarykova okruhu. Pomník na místě Farinovy zatáčky na trati původního přírodního Masarykova okruhu. autor: Vojtěch Marek
Před 70 lety, 25. září 1949, havarovali na Masarykově okruhu v Brně v zatáčce, která byla později nazvaná Farinova zatáčka, Ital Giuseppe Farina a Brit David Parnell.

Oba závodníci vyletěli z dráhy a vjeli do diváků. Zraněno bylo 14 příznivců, dva zemřeli. V rámci těchto závodů skonali i dva čeští jezdci Václav Uher a Jaroslav Jonák.

Na Masarykově okruhu tehdy poprvé a naposledy na území Československa soupeřily vozy specifikace formule 1. Jejich šampionát ještě neexistoval, jednalo se o jakýsi zkušební ročník.

Ještě před touto Velkou cenou automobilů 25. září 1949 přišel o život Václav Uher, když v zatáčce do Nového Lískovce dostal s Maserati smyk a dvakrát se převrátil.

Druhá tragédie se odehrála pár vteřin po startu závodu sportovních vozů o Cenu Brna. Jaroslav Jonák při objíždění porouchaného vozu zachytil o zábradlí můstku, sjel do příkopu a průnik volantu do hrudníku nepřežil.

Při hlavním závodě boural Ital Giuseppe Farina, když vletěl do příkopu obsazeného diváky. O několik vteřin později se na scénu hrůzy přiřítil Brit David Parnell. Jeho Maserati skončilo na stejném místě jako Farinův vůz.

Výsledek? Parnell zranil Farinu, v příkopu nepřežili dva diváci, dalších 14 bylo zraněno.

Trať Masarykova okruhu v letech 1949 až 1963 Trať Masarykova okruhu v letech 1949 až 1963 | Foto: Atomotodrom Brno

Nedlouho po závodě lidé osudný úsek starého okruhu spontánně nazvali Farinovou zatáčkou. Od podzimu 2010 zatáčku zdobí pomníček, kteří vybudovali místní motorističtí nadšenci. Ital Farina se rok po nehodě stal prvním mistrem světa F1.

Nedaleko Farinovy zatáčky se nachází Baltisbergrova zatáčka. Připomíná tragický pád západoněmeckého motocyklového závodníka Hanse Baltisbergra, který v ní při Grand Prix Československa v roce 1956 zahynul.

Po spuštění železné opony se na Masarykově okruhu dlouho jezdily jen regionální automobilové závody. To se definitně změnilo až 18. srpna 1968, kdy se konala obnovená Grand Prix Československa, která byla součástí Evropského vyzývacího poháru cestovních vozů.

O dva roky později už jihomoravská metropole hostila podnik nově zřízeného mistrovství Evropy. Na startu byl tehdy mimo jiných současný mentor týmu Red Bull Helmut Marko.  V roce 1972 se v "cesťáku" po brněnské trati proháněl tehdy čerstvý pilot formule 1 Niki Lauda, který měl s tratí zkušenosti už dříve z formule Junior.

Starý Masarykův okruh hostil závody až do roku 1986, v roce následujícím byl otevřen současný Automotodrom Brno.

Masarykův okruh z vesmíru při závodě MotoGP v Brně 2018. Masarykův okruh z vesmíru při závodě MotoGP v Brně 2018. | Foto: ČTK
reklama