Formule 1, jako jednoho z nejglobálnějších sportovních cirkusů dneška, se krize spojená s novým koronavirem dotkla více než citelně.
Mělo být odjeto už pět závodů, ale nekonal se ani jeden. Týmy začínají propouštět zbytné zaměstnance nebo je aspoň posílají na nucenou dovolenou. Jezdcům se krátí platy.
To vše za situace, kdy se rozpočty týmů vyšplhaly do enormních výšek. Tak například šampiony z Mercedesu přišla podle Forbesu loňská sezona na 484 milionů dolarů, tedy přes dvanáct miliard korun. I ten nejchudší tým současnosti, kdysi stáj šampionů Williams, utratil 132 milionů USD (skoro 3,3 miliardy korun).
Není se tedy čemu divit, že náklady týmů jsou jedním ze žhavých témat pro debaty o nových regulích F1. Už loni se týmy po dlouhém vyjednávání a obstrukcích hlavně ze strany Ferrari dohodly od roku 2021 na stropu ve výši 175 milionů USD.
Ferrari je zase v opozici
Jenže aktuální krize vede k vážným úvahám o jeho snížení. Podle sportovního ředitele F1 Rosse Brawna se už blíží k závěru rokování o finální částce snížené o 30 milionů USD. A pro rok 2022 má klesnout dokonce na 130 milionů.
To má dát velkým týmům víc času na redukci počtu zaměstnanců poté, co postaví monoposty podle nových technických pravidel. "Myslím, že detaily dohodneme během několika nejbližších dnů. Probíhalo hodně konzultací, ale teď už jsme v závěrečné fázi," věří Brawn.
Také tady nejvíc protestoval tým z Maranella. Podle jeho šéfa Mattia Binotta je pro Ferrari nejnižší akceptovatelná částka 145 milionů.
"Tento limit je ve srovnání s tím, co se dohodlo loni v červnu (175 milionů USD, pozn. aut.), nová a náročná meta. Nebude možné jí dosáhnout bez dalších významných obětí, zejména pokud jde o lidské zdroje. Nechceme se dostat do pozice, kdy by byla dalšími škrty ohrožená naše závodní DNA," uvedl Binotto pro britský list Guardian.
Todt vymýšlí super formuli 2
Jenže co se peněz pro týmy v F1 týče, může být ještě hůř. Minulý týden se totiž do debaty o výdajovém stropu vmísil i šéf Mezinárodní automobilové federace (FIA) Jean Todt.
Podle něj je totiž možné, že současnou koronavirovou krizi některé stáje vůbec nepřežijí. Už třeba proto, že by se letos nemusela odjet ani jedna Velká cena.
"Potom bychom museli držitelům marketinkových práv začít klást zásadní otázky, jako třeba 'Jak by měla vypadat formule 1 budoucnosti?' V nejhorším případě by F1, jak ji známe dnes, přestala existovat," nastínil první muž světového motorsportu černou vizi na stránkách německého magazínu Auto Motor und Sport.
Krizi světa Grand Prix by podle Todta pak mohla vyléčit jen radikální úsporná kúra. "V té chvíli by bylo bezpodmínečně nutné přijít s limitem 50 milionů dolarů. Byla by to úplně nová formule 1. Super formule 2," dodal.
Naděje se jmenuje Red Bull Ring
Podobně nejistý jako výhled do budoucnosti je i osud letošní sezony. Definitivně byly z kalendáře vyškrtnuty Velké ceny Austrálie, Francie a Monaka (ta poprvé po 65 letech), osud dalších je však na vlásku.
Teoreticky by šampionát mohl začít 5. července na Red Bull Ringu. Dietrich Mateschitz, majitel okruhu a zároveň týmů Red Bull a AlphaTauri (do loňska Toro Rosso), není závislý na příjmech za vstupenky, takže pro něj není problém uspořádat závody před prázdnými tribunami.
Rakouský nápojový magnát dokonce navrhuje hned dvojzávod s tím, že by se na stejné trati jelo také následující neděli 12. července. Na okruhu a v jeho blízkém okolí by měl vzniknout jakýsi "izolovaný ostrov", který by byl záštitou proti šíření koronaviru.
Podobné úvahy přicházejí i od majitelů britského Silverstonu. V jeho blízkém okolí navíc sídlí sedm z deseti stájí současné F1.
