reklama

Komentář: Kubica má jediný bod, přesto v F1 slaví největší vítězství svého života

Robert Kubica má důvod být na sebe hrdý. Robert Kubica má důvod být na sebe hrdý. autor: Reuters
Robert Kubica se do závodů formule 1 vrátil po devítileté pauze. I když letos jezdí na chvostu, může být spokojený s tím, čeho od těžké havárie v roce 2011 dosáhl.

Jsou velká vítězství v záři reflektorů se šampaňským na stupních vítězů,

A pak ta malá, o nichž ví často jen jejich aktér a okruh nejbližších.

Nevíme, jak se polský pilot cítil na startu letošní Velké ceny Austrálie, ale návrat do světa Grand Prix pro něj byl zaručeně obrovským zadostiučiněním.

Těch 2961 dní mezi vážnou nehodou během italské regionální rallye a návratem do formule 1 bylo příběhem neutuchající naděje a víry v lepší budoucnost.

Velká rána u kaple

Slibnou kariéru rodáka z Krakova téměř zničil náraz Škody Fabia S2000 do svodidel při rallye Ronde di Andora. To se psal 6. únor 2011 a záchranáři dostávali Poláka pod kaplí svatého Šebestiána v obci Testico z vraku auta více než hodinu.

První zprávy hovořily o jasném konci kariéry, protože Kubica přijde o pravou ruku. Však jedním z prvních zákroků byla částečná amputace předloktí. To ovšem nebylo zdaleka všechno. Pilot měl komplikované zlomeniny pravého lokte, ramena a nohy.

Prostě pro další kariéru pilota F1 to měla být konečná. Jistě, byl tu případ vítěze GP Japonska 1989 Alessandra Naniniho. Tomu o rok později usekl při havárii rotor vrtulníku ruku v pravém předloktí. Neurochirurgové ovšem dokázali pacientovi končetinu zase přišít zpátky. Ital se dokonce vrátil za závodní volant cestovních vozů, ale s Grand Prix byl ámen.

Kubica to viděl jinak. I když měl pravou ruku doslova jako párátko, nepřestával s terapií a rehabilitací.

Kanadská lekce

Ostatně, o vážných bouračkách věděl dávno své, vždyť se znovu narodil už roku 2007 v Montrealu. Tam v divokém karambolu svůj monopost BMW Sauber doslova očesal, až z něj zbyl jen monokok chránící pilota. Vynechal pouze příští závod v USA a pak hned znovu bojoval body. Mimochodem, kanadskou Velkou cenu o rok později vyhrál.

Analýza Kubicovy havárie v Montrealu:

F1, VC Kanady 2007: Robert Kubica, BMW Sauer - havárie

Jenže teď to bylo složitější. V duchu rčení o vyhánění čerta ďáblem se už v roce 2013 zúčastnil osmi soutěží světového šampionátu v rallye. Na automobilové soutěže byl ale asi až moc rychlý, protože jeho snaha získat body příliš často končila havárií.

Spolu se svým kamarádem a soupeřem z rallyových rychlostních zkoušek Martinem Prokopem podnikl Kubica v březnu 2016 ve dvanáctihodinovce v Mugellu svůj oficiální návrat na okruhy. Jenže Prokopův Mercedes měl hned v prvním kole kolizi a posádka s pilotem F1 byla nakonec klasifikována až na 44. místě.

Po koketování se sportovními prototypy LMP1, testech Formule E a sezoně v roli třetího pilota Williamsu se letos konečně dočkal návratu mezi elitu.

Mistr spolehlivosti

Jenže WIlliams Anno Domini 2019 je na hony vzdálený vítězným vozům slavné značky ze závěru milénia i Kubicovu bývalému BMW Sauberu či Renaultu. Na body (tedy konkrétně na jeden) Kubica dosáhl jen v divoké a zmoklé Grand Prix Německa, v níž byl klasifikován jako desátý.

Pravá ruka Roberta Kubicy, kterou si v roce 2011 poranil při havárii v rallyovém voze Pravá ruka Roberta Kubicy, kterou si v roce 2011 poranil při havárii v rallyovém voze Foto: Reuters

I v mizerné formuli miláček polských fanoušků stále ukazuje svoji zkušenost. Dojel do cíle všech zatím pořádných patnácti Velkých cen. To letos dokázali už jen další dva piloti. Jmenují se Lewis Hamilton a Sebastian Vettel. 

Jistě, devatenácté místo průběžného pořadí není žádný zázrak. Ale na rozdíl od řady mladíků či placených pilotů, kteří před Kubicou podobně odkroužili svůj rok slávy, má tato bilance pro Poláka úplně jinou cenu. Cenu vítězství nad nepřízní osudu.

Na příští rok už 34letý jezdec hledá novou motivaci a z Williamsu se poroučel. Ať už to bude post testovače Haasu nebo jezdce DTM, o formuli 1 může říct: vrátil jsem se, závodil jsem a vyhrál nad sebou samým.

reklama