reklama

Podvedl tátu, pak ho okradl společník. Přesto konstruktér Spice vyhrával, také v Brně

Ford Capri, s nímž Gordon Spice koncem 70. let závodil v britském šampionátu cestovních vozů. Ford Capri, s nímž Gordon Spice koncem 70. let závodil v britském šampionátu cestovních vozů. autor: Silverstone Classic
Britský pilot a konstruktér Gordon Spice je důkazem toho, že i když se jezdec historií formule 1 jen matně mihne, může být úspěšný v jiné motoristické disciplíně. Ve své kategorii dokázal triumfovat v Le Mans a také v dnes už legendárním vytrvalostním závodě na 360 km v Brně z roku 1988.

"Měl jsem neskutečné štěstí, když si uvědomíme, že závodění nebylo mou profesí. Nikdy jsem nechodil do posilovny, neodpustil si v předvečer závodu skleničku a kouřil jako fabrika. Dneska bych nechtěl být závodním pilotem, byl by to život plný odříkání. Musíte si říct: 'Buďto budete pít a kouřit, nebo chcete závodit!'," připomněl Spice "zlaté časy" automobilových závodů, které během tří dekád zažil na vlastní kůži.

Sobotní jubilant (narodil se 18. dubna 1940 v Londýně) přičichl k závodění krátce po 21. narozeninách. Starší bratr ho nechal svézt v závodním Austinu A40, do něhož nechal namontovat motor z formule 3.

"Byla to obrovská legrace, takže jsem se rozhodl taky závodit," vzpomínal Spice v rozhovoru pro magazín MotorSport. Aniž by tušil, zrodila se pozoruhodná kariéra plná veletočů i úspěchů.

Rodinná roztržka

Svůj první závoďák mladý Brit brzy zničil. Z pojistky si koupil auto MG TF, jenže to byla úplná katastrofa. Ale kde teď sehnat peníze na něco pořádného? Spice se uchýlil k podvodu, který zamával s rodinnými vztahy.

"V té době mě táta zaměstnával jako obchodního cestujícího s čokoládou. Koupil mi na to auto, ale dával mi jen 10 liber týdně. Mnohem víc jsem si vydělal na cestovném. Takže jsem přetáčel tachometr, abych dostal víc peněz. Jednou ráno mě ale táta načapal a okamžitě vyhodil,"  přiznal se závodník.

Místo čokolády se jal prodávat encyklopedie. A protože v 60. letech byl v Británii ještě hlad po znalostech, brzy si vydělal dost na nový Morgan. Po pár ostrých kilometrech začal zjišťovat, že by dokázal britský vůz ještě vylepšit. A tak se dal na dráhu technika.

Závody však nikdy neopustil. Dokonce to mezi roky 1970 až 1972 šestkrát zkusil v nebodovaném závodě formule 1, které v té době nebyly žádnou výjimkou. Jenže Spicovou doménou se staly vytrvalostní závody a cestovní auta.

Zrada týmového parťáka

V Le Mans Brit debutoval už v roce 1964. Tehdejší týmový kolega Chris Lawrence se neukázal být zrovna výhrou v loterii. Spice do jeho společnosti Lawrence Tune Engineering investoval svoje úspory, jenže "kamarád" ho podrazil.

"Šlo to všechno skvěle. Pak se jednoho krásného dne Chris sbalil, sebral všechno vybavení i pokladnu. Na mě zbylo jen odhánění dotěrných věřitelů," povzdechl si Spice.

Ani taková zkušenost milovníka rychlých kol neodradila. V britském šampionátu cestovních aut se postupně propracoval do špičky. Mezi lety 1976 až 1980 pravidelně ovládl svoji třídu, ve Fordu Capri vyhrál 24 závodů. Na absolutní titul ale nikdy nedosáhl.

"Éru s Capri jsem si užíval. I když jsem šampionát nikdy nevyhrál, nebylo mi to líto. Chápal jsem logiku seriálu s větším počtem divizí. Nebyl jsem továrním jezdcem, ale náš tým byl velmi dobrý. Užíval jsem si publicitu a díky tomu jsem  získával zákazníky pro vlastní podnikání," připomněl, že vedle závodů dlouhé roky provozoval velkoobchod s náhradními díly.

Slavné dny mezi "cé dvojkami"

Také v Le Mans zůstalo Spicovi celkové vítězství odepřeno. Nejlépe byl třetí v letech 1980 a 1981, v obou případech za volantem vozu Rondeau M379.

Pak začal uvažovat podobně jako v případě cestovních vozů a soustředil se na úspěch ve slabší třídě. Do tehdejší kategorie C2 přivezl v roce 1986 pod hlavičkou Spice Engineering vlastní závoďák.

Jeho evolucí vznikl speciál Spice SE86, s nímž posádka Gordon Spice - Ray Bellm ovládla světový šampionát ve vytrvalostních závodech třídy C2. S Francouzem Pierrem de Thoisym oba Britové obhájili mezi sobě rovnými triumf ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans a jen sami dva uspěli také v Brně.

Vítězný vůz Spice SE88C ve třídě C2 z Le Mans 1988:

"Pro mě stojí nejvýš šesté místo celkově v Le Mans v roce 1987, protože pro naše auto kategorie C2 to byla velká neznámá," uvedl britský jezdec.

Na nové československé trati, která až po roce 1989 dostala historický název Masarykův okruh, Spice a Bellm s převahou ovládli svoji třídu v závodě na 360 km.

Jihomoravská metropole tehdy hostila elitu světových závodů včetně řady pilotů F1. Vozy Spice tvořily kostru startovní listiny kategorie C2. Nejlépe dopadl tovární speciál v rukou svého konstruktéra. Posádka Spice - Bellm ve dvouhodinovém závodě skončila celkově sedmá se ztrátou pouhých dvou kol na vítězný Sauber Mercedes elitní třídy C1.

Risk, který nevyšel

Jak už to tak v nevyzpytatelném světě motorsportu chodí, přišel po úspěchu pád. V roce 1989 Spice Engineering - jehož polovičním vlastníkem byl Bellm -  postoupil výše k "cé jedničkám". To ale byla velká chyba.

"Byl to logický krok a našemu týmu měl svědčit. Jenže motor Cosworth DFR byl nespolehlivý. To a fakt, že jsme ukončili ekonomicky skvěle fungující projekt vozu kategorie C2, vedlo ke konci firmy. Na rozdíl od továrních týmů Toyoty nebo Peugeotu nám došly peníze a museli jsme skončil," zalitoval Gordon Spice, jehož posledním závodem byla nedokončená čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans 1989.

reklama