Jak jste si užil první start v závodě mistrovství světa v Brně?
Volné tréninky se mi hodně povedly, ukázal jsem se při nich vepředu, dal jsem o sobě vědět týmům a důležitým lidem okolo. Horší už to bylo v závodě i v kvalifikaci, v níž to byla naše týmová chyba, zvolili jsme blbou taktiku a neměli jsme štěstí, když mi chcípla motorka kvůli rozbité spojce.
Byl jste doma, před tolika fanoušky, nervozní?
Ani ne. Při závodech Rookies Cupu jsem víc. Tam mi jde o pozici v šampionátu, tam musím zajet. V Brně ode mě nikdo nic nečekal a já jsem si to chtěl hlavně užít.
Jakub Kornfeil vyhrál kvalifikaci a v závodě dojel třetí. Co tomu říkáte, je to pro vás motivace?
Musím přiznat, že k němu mám ještě trochu respekt, protože těch zkušeností má hodně. V tom závodě jel dobře, moc jsem mu přál, aby mu dopadla bedna a aby přepsal historii. Jsme dobří kamarádi, pro Rookies Cupu mi dává rady, za což bych mu chtěl poděkovat.
Nicméně před závodem vám poradil, abyste se ho držel, a nakonec vám ujel…
(úsměv). Bohužel je to tak. Do závodu jsme změnili palivovou mapu, měl jsem dobrý start a v první zatáčce jsem předjel asi pět lidí venkem. Potom jsem ale na rovince ztratil pozici, protože mi motorově nejela motorka. Koukali jsme na telemeletrii a byl to ten důvod, že jsem dojel tak, jak jsem dojel.
Ve vašich šestnácti letech šlo ale hlavně o to nasbírat zkušenosti, ne?
Je to tak, ale nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo. Byl jsem zkamaný. Ale na druhou stranu jsem se ukázal ve volných trénincích.
Loni jste jel v Brně závod Red Bull Rookies Cupu, ale byl jste krátce po zranění a po třech kolech jste vzdal. Vzpomněl jste si na to?
Jasně. Byl jsem měsíc po operaci stehenní kosti, kterou jsem si zlomil při kvalifikaci v Barceloně při juniorském mistroivstvím světa. Zpětně si uvědomuju, že to bylo moc brzo, normální lidi s takovým zraněním rehabilitují až půl roku. Měl jsem speciální plastovou dlahu, kdybych spadl, aby se mi to znovu nezlomilo, protože noha ještě nebyla úplně srostlá. Jel jsem s velkou bolestí, musel jsem vzdát.
A zároveň jezdíte do desátého místa ve španělském šampionátu CEV, což je o oficiální juniorské mistrovství světa silničních motocyklů. Jste s výkony spokojený?
V juniorském mistrovství je to hodně o týmu a motorce. Mám to štěstí, že jezdím za tým Cuna de Campeonas, což je špičková španělská stáj, kterou vlastní okruh Ricarda Torma ve Valencii a na něm provozuje i úspěšnou závodnickou školu. Dostal jsem se tam díky Autoklubu a smlouvě, kterou s týmem letos podepsal pan Šťovíček.
Posledním rokem nastupujete v Rookies Cupu, v průběžném pořadí jste třetí. Čeho si vážíte víc?
Minulý rok jsem chtěl bojovat o titul, ale kvůli zlomenině stehenní kosti jsme o tu šanci přišel. Letos to mám těžší, konkurence je větší. V Rookies Cup se asi nejlépe ukážou pravé schopnosti, tam máme všichni přibližně stejné motorky.
