Základní dělení je na automobilové a motocyklové závody. Určitým hybridem jsou sajdkáry, tedy dříve motocykly s přívěsným vozíkem, a čtyřkolky. Obě tyto kategorie jsou však obecně řazeny k motocyklům.
Automobily: na špičkovém autodromu i v pouští
Automobiloví závodníci se prohánějí na nejrůznějších druzích tratí. Můžete je vidět na speciálně vybudovaných autodromech, v ulicích měst, na vesnických cestách, v mexických bažinách i afrických pouštích.
Pro zjednodušení si jejich klání rozdělíme na silnici a terén
Silnice
Nejslavnější, ale ne nejrychlejší, jsou závody formule jedna. Formulové vozy obecně se vyznačují tím, že už z řeči regulí nesmějí mít zakrytá kola. Tím se zásadně odlišují od všech ostatních sportovních automobilů s výjimkou bugin. Kromě F1 patří mezi nejpopulárnější GP2, A1 GP a zámořské CART a IRL.
Dalšími velmi rychlými vozy jsou sportovní prototypy, jejichž nejslavnějším setkání je čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans. Těchto podniků se účasti i vozy kategorie GT.
Po letech úpadku se především v Evropě opět zvedají závody cestovních vozů. Zvláštním druhem jsou značkové poháry, které jsou velmi vyrovnané díky identickým vozům.
V zámoří jsou nejpopulárnějšími "plechovým" seriálem NASCAR, na které se schází běžně dvě stě až tři sta tisíc diváků. Tyto vozy jezdí především po oválech. Jedním z doprovodných závodů jsou i klání upravených pick-upů. Jejich tuzemskou obdobou býval seriál Škoda pick-up freestyle.
Na silnicích, ale těch obehnaných svodidly, si to rozdávají piloti závodů do vrchu. Nejslavnější domácí tratí je Ecce Homo ve Šternberku.
Většina závodníků především z formulových kategorií začínala v motokárách. Mezi jmény šampionů jsou například Ayrton Senna či Jenson Button
Nejrychlejší motoristickou disciplínou jsou dragstery, které ve sprintu na čtvrt míle dosahují rychlosti vysoce převyšující 500 km/h.
Především japonskou záležitostí je drifting, kde se vedle rychlosti hodnotí především elegatní projíždějí zatáček.
Terén
Z části na silnici a z části v terénu soutěží závodníci v rallye. Kromě klasických jednou až třídenních závodů existují i podniky dálkové pro odvážné jako je Rallye Dakar nebo Desert Challenge ve spojených Arabských Emirátech.
Dalšími "objživelníky" jsou piloty rallyekrosu, který se jede na zčásti asfaltových a zčásti terénních okruzích.
Především ve střední Evropě je už přes třicet let populární autokros. Jeho variantou, ale v bytelnějších strojích a na větších vzdálenostech jsou závody baja, které se jezdí především v pobřežních bažinách a píscích.
Svoje terénní závody mají i off-roady, v Česku jsou nejoblíbenější čtyřiadvacetihodinovky v těžkém terénu, nejlépe ve starých výcvikových prostorech.
V ještě neuvěřitelnějším terénu se pohybují trucktrialité, který se shlédli v motocyklovém trialu, ale praktikují ho se čtyřmi až osmi koly podle toho, kolik náprav jejich vůz má.
Specifickou disciplínou je pulling, kdy obrovské traktory s výkonem přes 3000 koňských sil tahají na blátivé stometrové rovince různě těžká závaží v závislosti na kategorii. Ty nejvýkonnější se musí popasovat s přívažkem 25 tun.
Poněkud brutálním způsobem zábavy je demolition derby, kdy jde především o to co nejvíce pošramotit vozy. Podobnou show, nabízejí i monster trucky, které se však nedemolují navzájem, ale ničí vraky naskládané do cesty.
Mezi různé odnože zámořských závodů podobných naší ploché dráze s vozy vzdáleně připomínající buginy jsou dirt nebo outlaw.
Automobily se mohou potýkat i na ledě. Nejznámějším podnikem je francouzská Andros trophy, v níž se utkávají i bývalí piloti F1.
Také motocyklisté umí na všech površích
Stejně jako u automobilů, také motocyklový sport se v zásadě dá rozdělit na závody na silnici a na nezpevněném povrchu.
Silnice
Královskou disciplínou motocyklového sportu jsou silniční závody. A královnou je MotoGP. Světový šampionát je vypisován však i pro kubatury do 125 ccm, 250 ccm, pro superbiky i pro vytrvalostní závody.
Na rozdíl od automobilů se však zásadní odlišnosti motocyklů ukrývají pod kapotáží, jediným viditelným rozdílem jsou snad světla u vytrvalostních strojů, které jezdí i v noci. Klasickým příkladem je závod 24 hodin v Le Mans.
Kapitolou samou pro sebe jsou silniční sajdkáry, které se spíš podobají kapotovaným motokárám než motocyklům.
Rychlostními rekordmany jsou motocyklové dragstery, které se hravě přehoupnou přes 300 km/h.
Nezpevněný povrch
Pestřejší nabídka se motocyklovému fanouškovi nabízí v terénu a na plochodrážních oválech.
Prim hraje motokros, který se v posledních letech stále častěji stahuje do hal jako stadionkros. V halách je k vidění také nyní velmi populární freestyle, tedy vlastně akrobacie na motorkách.
Obzvláště blátivé bývají zády v sajdkárkrosu. Přece jen tři kola dokáží trať rozorat více než jednostopé speciály.
Pokud uvidíte stroj, který je velmi podobný motokrosovému, ale má světlo, vězte, že právě vidíte enduro. Vrcholem těchto závodů je tradiční Šestidenní.
A pokud je ten stroj ještě bytelnější, jedná se o speciál pro dálkové soutěže typu Rally Dakar. I zde mají motocyklisté své místo. A vedle nich také čtyřkolky.
Také na plochodrážním oválu jsou disciplíny různé. Vedle krátké a dlouhé dráhy se především v Německu konají závody sajdkár. Plochá dráha se také jezdí na trávě.
Specifickou odrůdou jsou zámořské závody dirt track, kde se používají silnější motocykly a které jsou jakousi zdánlivou kombinací silnice a ploché dráhy, ale na nezpevněném povrchu. Právě odtud pochází myšlenka řízeného smyku v zatáčkách. Drifting už zcela ovládl techniku jízdy silničních motocyklistů.
A když se škvára vymění za led, máme tu ledovou plochou dráhu. Zde se jako v prakticky jediné motocyklové disciplíně používají pneumatiky s hřeby.
Motocyklovou obdobou rallyekrosu je supermoto. Do motokrosového rámu jsou namontována menší kola, takže se stroj může pohybovat po silnici i v terénu.
Kombinací motokrosu a lyžování je motoskijöring, který je v našich krajinách populární především v Orlických horách a Jeseníkách.
Klasickou motocyklovou disciplínou je trial, dříve zvaný šlapačky. Lehké stroje mají výkonný motor, ale nejdůležitější je pro jejich zvládnutí obratnost a stabilita. Mezinárodní motocyklová federace pořádá také světový šampionát v hale.
