Praha - Jen tři muži se každý rok mohou pyšnit titulem mistra světa v automobilových sportech. Šampion formule jedna, rallye a cestovních vozů.
To posledně jmenované mistrovství zůstává trochu ve stínu svých slavnějších a bohatších sourozenců. Ale neprávem - i mezi cestovními vozy se rodí legendy a velké souboje.
Ostatně celé generace legend už padesát let jezdí do Brna a Masarykův okruh patří mezi ty vyvolené, které hostí i znovuzrozený světový šampionát cestovních vozů známý pod zkratkou WTCC.
Seriál dostal punc světovosti v roce 2005. Jenže od té doby zná jediného vítěze - Andy Priaulxe.
Na Brita pilotujícího BMW nestačil za tři roky nikdo ze smečky soupeřů v Alfách Romeo, Chevroletech, Seatech, Hondách, Peugeotech ani Fordech.
Zázračný obrat na březích moře
Přitom letos by si na Priaulxe před sezonou vsadil jen málokdo. Mezinárodní automobilová federace FIA se ve snaze vyrovnat šampionát pokusila změnou pravidel lídry z Mnichova oslabit.
Jenže ani to, že vozy BMW 320 si nemohly používat sekvenční převodovku, protože by dostaly na palubu dodatečných 60 kg zátěže, ani zvýhodňování naftových motorů, historii nezměnilo.
"Budu upřímný. Myslím si, že jsem letos bojoval víc s pravidly než se svými soupeři," postěžoval si čerstvě korunovaný šampion.
O titulu se opět rozhodovalo v úzkých uličkách čínského přístavu Macao. Kvalifikace Britovi totálně nevyšla, do první jízdy odstartoval až dvanáctý.
Ještě jedno a půl kola před jejím koncem se zdálo, že je Priaulxův osud zpečetěn. Vedl jeho největší soupeř, Yvan Muller se Seatem. Jenže náhle Francouzův stroj vypověděl poslušnost a všechno bylo jinak.
"Byl to hodně zvláštní pocit, když mi to hlásili rádiem. Vnitřně jsem totiž cítil, že se něco takového stane. Každý rok se děje něco nečekaného. A cítil jsem, že mě se to týkat nebude," sdělil Brit tajemně v rozhovoru pro britský Autosport.
Priaulx dostal svoje BMW na osmé místo, což znamenalo, že podle pravidel vyrazil do druhé jízdy z prvního místa na startovním roštu.
A protože Mullerovo auto nedali mechanici dohromady, stačila obhájci titulu standardní profesionální jízda k tomu, aby potřetí za sebou slavil.
"Je neuvěřitelné, co se stalo. Věděl jsem, že potřebuju štěstí. A jsem hrdý, že posledních pět let jsem v posledním závodě sezony - ať už to bylo mistrovství světa nebo Evropy - vždycky bojoval o titul," radoval se jezdec.
Jít si za svým snem
Ale moc nechybělo a Priaulxův sen by byl ten tam. V začátcích kariéry se protloukal jen tak tak.
V roce 1997 dokonce prodal dům a spolu s manželkou Joanne žil v karavanu. Andy se živil jako závodní instruktor v Silverstone a jeho žena pracovala pro tamní okruh jako asistentka.
Pak však přišly výsledky ve Formuli 3 a Štěstěna se k rodákovi z ostrova Guernsey otočila konečně čelem v roce 2001. Tehdy zazářil při debutu v britském šampionátu cestovních vozů (BTCC).
V té chvíli už věděl, že právě svět "plechovek" je pro něj tím pravým závodnickým rájem. Přes BTCC vedla cesta do evropského šampionátu. A také do sedadla automobilu BMW. V sezoně 2003 obsadil třetí místo, o rok později již slavil.
Stal se zároveň posledním mistrem Evropy, protože pak se už "cesťáky" jely světově. Jenže ani v MS nepolevil a jak už víme, má na svém kontě tři tituly.
33letý britský pilot toužil celý život závodit ve formuli jedna. Splnilo se mu to z půlky. Díky dřívější spolupráci automobilky BMW, v jejíchž barvách získal všechny své velké úspěchy, usedl několikrát na krátko do monopostu Williams.
"Ano, určitě bylo mým cílem jezdit ve formuli jedna," přiznal Priaulx. Bez takových ambicí bych nedokázal vůbec nic. A jsem spokojený tam, kde nyní jsem. Jsem opravdu šťastný."
