reklama

Spotteři. Ostrozraké "vševědy" F1 odhání, Amerika miluje

Spotteři z nejvyššího místa tribun pečlivě sledují celou trať. Spotteři z nejvyššího místa tribun pečlivě sledují celou trať. autor: IndyCar Media
Není snad jiná profese, která by ukázala rozdíl mezi formulí 1 a zámořskými závody tak jasně, jako jsou spotteři. Muže s vysílačkami dirigující své piloty by v F1 hnali bičem.

Praha - Není snad jiná profese, která by ukázala rozdíl mezi formulí 1 a zámořskými závody tak jasně, jako jsou spotteři. Muže s vysílačkami stojící vysoko nad ovály a dirigující své piloty by v F1 hnali bičem.

Zatímco ve světě Grand Prix během letošní sezony změněná pravidla výrazně omezila "rady" jezdcům z boxů, za mořem na extrémně rychlých oválech  je to životní nutnost.

"Jsou to velké nervy. Já to nechci zkazit, jezdec to nechce zkazit. Zvlášť náročné je to na kratších oválech, kde je velký provoz a jezdí se kolo na kolo. Když jezdec přejede cílovou čáru, tak se vždycky zhluboka nadechnu a celý stres ze mě spadne," říká Lee Orebaugh, dlouholetý spotter stáje IndyCar Chip Ganassi Racing.

Hlas místo očí

V rychlosti přes 300 km/h jsou spotteři dalším párem očí závodníka, který navíc vidí to, co zůstává zrcátkům utajeno: situace vedle a za vozem a také hrozící nebezpečí v jezdeckém poli před ním. To vše předává jezdci rádiem formou předem daných kódovaných signálů.

Mezi spottery proto najdeme řadu bývalých vynikajících jezdců. Například Tomáše Engeho při jeho premiéře v legendárních 500 mil v Indianapolis roku 2005 "vodil" Tom Sneva, vítěz závodu z roku 1983.

V NASCAR je situace jezdce ztížena ještě tím, že má hlavu fixovanou v masivní opěrce, která ji má chránit při nárazu ve vysoké rychlosti. Vozy navíc nesmí mít boční zpětná zrcátka. Ze spottera se tak stává doslova "mluvící zrcátko", které musí pokrýt veškeré mrtvé úhly ve výhledu jezdce.

Povídat ano, režírovat ne

I přes řadu odlišností, v jednom mají v NASCAR ještě tvrdší pravidla než formule 1. Zatímco bossové F1 rezignovali a povolili rádiovou týmovou režii, v zámoří je něco takového už nemyslitelné.

Za všechno může loňský skandál s úmyslnou havárií Clinta Bowyera, který tak pomohl svému týmovému kolegovi Martin Truexovi juniorovi postoupit do vyvrcholení seriálu, tak zvaného "Chase for the Sprint Cup".

Vedení NASCAR okamžitě zakázalo jakoukoliv komunikaci mezi jezdci a týmem na privátních digitálních frekvencích, všechno musí proběhnout na analogových vlnách, které může každý fanoušek na okruhu zachytit ve speciálním rádiu.

Každý jezdec může mít na "bidýlku" vysoko nad tratí už jen jednoho spottera, na kterého je tak vyvíjen ještě větší tlak, protože musí celých někdy až 500 okruhů  odsledovat sami.

"Musíme to mít pod kontrolou. Když se na trati dějí divoké věci a všichni ostatní začnou bláznit, my musíme zůstat v klidu. My jsme ti, kdy musí celou situaci držet na uzdě a řídit ji," dodává Rocky Ryan, dlouholetý spotter týmu NASCAR HScott Motorsports.

reklama