reklama

Nikdy jsem si nepředstavoval, že tady vůbec budu. Veselý měl po bronzu slzy v očích

Vítězslav Veselý. Vítězslav Veselý. autor: Reuters
Sám sebe oštěpař Vítězslav Veselý připravil na sobotní olympijskou medaili. Je pro něj druhá, ale na rozdíl od té londýnské v roce 2012 mohl zažít ty pravé emoce bezprostředně po závodě, nikoliv s pětiletým zpožděním na Zlaté tretře. Už ani nepředpokládal, že by se něco takového stalo.

Před sobotním závodem rozhodně nepatřil k favoritům, ale poslední atletický olympijský večer přinesl českou oštěpařskou pohádku.

Česká medailová žeň. Hrdinové Vadlejch a Veselý si v Tokiu padli do náruče Česká medailová žeň. Hrdinové Vadlejch a Veselý si v Tokiu padli do náruče Prohlédněte zde

V Londýně 2012 vyhrál kvalifikaci, měl naházenou spoustu dalekých hodů, ale odešel se čtvrtým místem. O devět let později si spravil chuť. "Nikdy bych si nepředstavoval, že se něco takového stane. Ještě v 38 letech. Že vůbec tady budu," řekl novinářům s bronzovou medailí na krku.

Na jaře závodil, co to šlo, aby nasbíral body do světového žebříčku a vybojoval čtvrtou olympijskou účast. Celou sezonu se hlavně snažil zůstat zdravý, trénoval intuitivně.

"Tenhle celý rok jsem dělal stylem, že jsem se ani jednou nepodíval do tréninkového deníku. Snažil jsem se vnímat, co to moje tělo chce, pocity. Nastavil jsem si to trošku jinak. A neslo to ovoce. Tak jsem z toho měl radost. Pak máte radost z toho, co děláte, a dopadne to takhle," vyprávěl.

Když hodil třetím pokusem 44 centimetrů za 85 metrů, což naposledy předvedl před šesti lety, přemáhaly ho emoce.

"Hodit 85 ve finále se mi vlastně na žádné olympiádě nepodařilo. Bylo to čtvrté finále. Prostě byl jsem naměkko už potom. Nevěděl jsem, jestli to bude medaile. Věděl jsem, že to bude vysoko. Prostě mě to dojalo," svěřil se. Snažil se zkoncentrovat na další pokusy. Ještě pátým hodem se na dva centimetry přiblížil pětaosmdesátimetrové hranici.

Češi sháněli oblečení, aby mohli pro medaile. Veselého ve slipech spasil Doktor Češi sháněli oblečení, aby mohli pro medaile. Veselého ve slipech spasil Doktor Čtěte zde

Jako poslední ho mohl o medaili připravit Němec Julian Weber. Jeho poslední pokus se Veselý snažil moc nesledovat, protože mu přišlo hloupé si přát, aby nehodil. "Šel jsem si tam v klidu vybírat oštěp na svůj poslední pokus a viděl jsem, že to letí, a pak se mi prostě chtělo brečet," přiznal a znovu se mu v očích leskly slzy.

Do finále mohl tentokrát nastupovat uvolněný, postupem z kvalifikace měl splněno. "Už před finále jsem (fyzioterapeutovi) Pavlu Kolářovi říkal: 'Jdu se podívat na film, ve kterém hraju, a jdu si ho užít.' Člověk se snaží ze sebe setřást jakékoliv tenze a stažení a víc si to užít, protože ve skutečnosti to měkké a pružné je silnější než to tvrdé a nepružné. Člověk se snaží s tou psychikou pracovat tak, aby si hrál. Pak je uvolněný a na ten oštěp je to nesmírně důležité," popisoval medailovou strategii.

Pamatovat si ze svého filmu bude pocity po dalekém hodu. "Když už byla medaile, to už byl takový bonus. Já bych byl spokojený s těmi pětaosmdesáti," poznamenal. Byl nadšený, že mohl sdílet medailovou radost s Jakubem Vadlejchem.

"Myslím, že takhle jsme si to nepředstavovali my dva ani nikdo po té sezoně a jak jsme házeli. Vždyť já jsem sem jel a měl jsem hozeno víc jak Kuba. Ten sport je krásný, že jsou ta překvapení," radoval se.

Je to k zblití, zuřil největší favorit. Sesypal se, to je krása oštěpu, řekl Vadlejch Je to k zblití, zuřil největší favorit. Sesypal se, to je krása oštěpu, řekl Vadlejch Čtěte zde

Od Jana Železného se osamostatnil po MS v Londýně 2017, kde nepostoupil z kvalifikace.

"Celý rok jsem měl problémy s achilovkou, trápil jsem se. Měl jsem 34 roků, tak jsem si říkal: 'Ještě mám čas na to, abych si to plnohodnotně zkusil sám udělat. Poznám líp, co dělám, poznám líp sebe, když se budu rozhodovat sám'. Pak to ve mně nějak uzrálo, tak jsem to rozhodnutí udělal," vzpomínal.

Se Železným a jeho skupinou je ale stále v kontaktu. "Honza se tady o mě celou olympiádu staral, jezdíme do Afriky, sem tam se na mě koukne na házení. Jsem rád, že tady jsou, že to pořád s nimi můžu sdílet. Kdybych v tom byl sám, bylo by to o dost těžší," dodal dvojnásobný bronzový olympijský medailista.

reklama