reklama

Šťovíček: MOV převezme agendu boje proti dopingu a zruší WADA

Jan Šťovíček Jan Šťovíček autor: Aktuálně.cz
Letošní předolympisjká kauza ohledně ruských sportovců společně s dalšími případy z minulosti může vést ke zrušení Světové antidopingové agentury WADA.

Praha - Předolympijské dopingové tahanice ruských sportovců mohou v součtu s některými dalšími případy z minulosti vést ke zrušení Světové antidopingové agentury WADA. Vlastní aparát na boj s dopingem si následně vytvoří přímo Mezinárodní olympijský výbor (MOV), řekl ČTK expert na sportovní právo Jan Šťovíček.

Právník Sáblíkové: Je zjevné, že se stala chyba. Na hledání viníka je dost času Právník Sáblíkové: Je zjevné, že se stala chyba. Na hledání viníka je dost času Čtěte zde

Reforma má být podle jeho informací oznámena na podzim a zahrnuje tři zásadní návrhy. "Prvním je zrušení WADA. Agendu boje proti dopingu by si měl pod sebe vzít MOV a vytvořit na to vlastní aparát," uvedl Šťovíček, který je předsedou Legislativní rady Českého olympijského výboru a také jedním z rozhodců Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).

Právě CAS by měl v reformě hrát svou roli. "Druhým návrhem je odejmutí kontrolních a disciplinárních pravomocí mezinárodním federacím a jejich soustředění pod MOV; pokud se týká disciplinárních řízení, pak přímo pod CAS. Třetím bodem je reforma a posílení CAS, jež by nadále měla být prvoinstančním disciplinárním orgánem pro boj proti dopingu," přiblížil Šťovíček debaty na úrovni vedení MOV a Asociace národních olympijských výborů o nezbytné a zásadní reformě.

Informace získal díky kontaktům s představiteli MOV během olympijských her v Riu de Janeiro. A korespondují se slovy Thomase Bacha ze začátku srpna, kdy se šéf MOV zmínil o potřebě kompletní reformy antidopingového systému a nutnost kontroly činnosti WADA s vyhlídkou masivnějšího a účinnějšího systému boje proti dopingu.

"Je to v kuloárech rozšířená informace, že se věc nebude řešit během olympijských her, ale na podzim k té reformě MOV přistoupí, asi po evaluaci LOH. I pro mě to bylo překvapení, ale o zrušení WADA se velmi vážně uvažuje, dokonce je to podle mnoha vysoce postavených činitelů jisté," uvedl Šťovíček.

Další odklad. Rozhodnutí tribunálu CAS se Sáblíková dozví až den před časovkou Další odklad. Rozhodnutí tribunálu CAS se Sáblíková dozví až den před časovkou Čtěte zde

Sám si však uvědomuje, o jak zásadní krok se jedná. Nebude ho možné udělat ze dne na den. "Současný stav se jeví jako neúnosný a neudržitelný. Je zjevné, že implementace této reformy zabere řadu let, ale odhodlání MOV nastoupit tuto cestu se zdá neochvějné, protože případ 'Rusko-Rio' se už nesmí opakovat," podotkl Šťovíček.

Právě postupně se rozplétající aféra ruských sportovců, kterou odhalila již koncem roku 2014 německá televize ARD, a způsob jejího řešení, ukázaly zjevné nedostatky současného systému boje proti dopingu. A vyvstala celá řada otázek.

Boxerská organizace WBC nepotrestá Povětkina za meldonium Boxerská organizace WBC nepotrestá Povětkina za meldonium Čtěte zde

"Pokud by ruský dopingový systém neodhalili novináři, věděli bychom o něm vůbec? Proč WADA neřešila už whistleblowing (upozornění na nezákonné praktiky) ruské diskařky Piščalnikovové v roce 2012, kdy se obrátila na WADA s tím, že je součástí tohoto systému, ale WADA postoupila stížnost na ruský atletický svaz? Proč se od prosince 2014 nic nedělo a věci se řeší na poslední chvíli těsně před nebo během OH v Riu?" ptá se Šťovíček.

Zaráží ho, proč WADA nejednala mnohem důsledněji, kdy ji právě za tímto účelem státy a olympijská hnutí financují. "Do rozpočtu 28 milionů amerických dolarů je největším přispěvatelem USA a Japonsko, a pak právě Rusko. Jak mohla WADA vůbec vznik systému v Rusku dopustit? Proč nekontrolovala efektivněji tamní laboratoř? A proč WADA rok a půl nebyla schopna usvědčit jednotlivé dopingové hříšníky?" doplnil Šťovíček.

Výsledkem bylo nucené uplatnění principu kolektivní viny těsně před hrami v Riu, které je podle něho zlem, i když se jeví být možná menším zlem než start dopujících sportovců. "Úplným vrcholem pak je nejprve povolení a pak následně zákaz startu dálkařky Darji Klišinové. Přijela na dobrozdání atletické federace IAAF do Ria, aby se pár dní před soutěží dozvěděla, že vyšly najevo 'nové skutečnosti' a ona startovat nemůže. Až CAS ji potom na start nakonec pustil," zrekapituloval Šťovíček.

reklama