reklama

Utíká nám nejen svět, ale i Evropa, říká Kratochvílová. A na olympiádě to nebude jiné

Kateřina Cachová soutěžila v sedmiboji. Skončila šestnáctá. Kateřina Cachová soutěžila v sedmiboji. Skončila šestnáctá. autor: Reuters
Poprvé v historii světových šampionátů se česká atletika vrací z letošního mistrovství v katarském Dauhá bez medaile. A navíc pouze s osmi body za dvě pátá místa, což ji v hodnocení národů poslalo až na 42. místo. "Myslím si, že na olympiádě v Tokiu to nebude jiné," říká legendární čtvrtkařka Jarmila Kratochvílová.

Čekala jste tak špatné vysvědčení?

Nejen českou, ale i světovou atletiku stále pozorně sleduji, a proto jsem došla k názoru, že aspoň k jedné medaili bude potřeba velká dávka štěstí. Zároveň jsem však věřila, že čtyři závodníci ze známé silné pětky skončí ve finále na bodovaných příčkách, což se nestalo.

V čem vidíte hlavní příčiny, že v elitní osmičce skončili jen oštěpař Jakub Vadlejch a překážkářka Zuzana Hejnová?

Koulař Tomáš Staněk měl ještě dva týdny před šampionátem natržené tříslo, což poznamenalo jeho závěrečnou přípravu a zůstal skoro metr za svým osobním rekordem. A navíc, současná světová konkurence je v kouli přímo děsivá, na bronz nestačil výkon přes 22 metrů.

Bára Špotáková si věřila, ale starost o dvě děti a léčení achilovky ji omezilo v potřebném tréninku. Nemá za sebou zrovna optimální sezonu a nevyšly jí podle přání první hody, což se podepsalo na jejím až devátém místě. Pokud jde o Nikolu Ogrodníkovou, tak i ji přibrzdily zdravotní problémy, což se projevilo ve velkých výkonnostních rozdílech.

Takže zbývajícím dvěma se sluší zatleskat?

To určitě, protože byli z celé české výpravy nejlepší. Hejnová sice před odletem do Dauhá netajila, že bude spokojena jen se ziskem jakékoliv medaile. Po finále však přiznala, že i páté místo je za dané situace úspěchem, protože mohla být třeba až sedmá či osmá. Vždyť v dramatické bitvě skvělé úrovně vytvořila Američanka Muhammadová dokonce nový světový rekord. Vadlejcha páté místo trochu mrzelo, říkal, že medaile visely nízko. Výkony oštěpařů skutečně nebyly zrovna špičkové. Ale kdo ví, třeba si neuměli poradit se vzdušnými proudy na klimatizovaném stadionu.

Ještě nedávno sbírala medaile na mezinárodní scéně střední generace. Je to dost dlouhá řada atletů, takže co se s nimi stalo?

Komentář: Propad atletů byl nevyhnutelný. Češi musí fungovat jako tým Komentář: Propad atletů byl nevyhnutelný. Češi musí fungovat jako tým Čtěte zde

Pokud vím, tak mílaři Jakub Holuša, Simona Vrzalová, výškařka Michaela Hrubá a dálkař Radek Juška řešili zdravotní problémy. Pavel Maslák se rozhodl dát přednost přípravě na olympiádu a mílař Filip Sasínek i chodkyně Anežka Drahotová i přes maximální snahu na světovou elitu nestačí. Někteří další známí atleti, například tyčkař Jan Kudlička, oštěpař Petr Frydrych či desetibojař Adam Helcelet cestu na šampionát prostě nenašli. Dosáhli sice určité výkonnosti, ale najednou ji nemají.

Myslíte si, že by se brzy mohli prosadit někteří mladí, nadějní atleti?

Moje největší pozornost patří čtvrtkařce Ladě Vondrové, vicemistryni Evropy do 23 let. Ve velké konkurenci se jí podařilo postoupit z rozběhu do semifinále. Moc se mi však nelíbí, že střídá hladké běhy s překážkami. Měla by se plně věnovat jedné disciplíně. Třeba to časem může být osmistovka, v níž potřebuje mít čtvrtkařskou rychlost a k tomu ještě přemýšlivou hlavu.

Škoda že trošku ustrnula juniorská mistryně světa Amálie Švábíková a problémy s kotníkem vyřadily výškařku Michaelu Hrubou. O její další výkonnostní růst by se však už měl starat stálý trenér a ne je střídat skoro jako počasí. Reálnou naději na další zlepšení má překážkář Vít Müller. Těžko však říci, jak dlouho jim cesta za úspěchy na mezinárodní scéně bude ještě trvat.

Co české atletice nejvíc chybí a co je potřeba okamžitě řešit?

Medaile Poláků, Maďarů či Rakušanů prozrazují, že nám utíká i Evropa. Alfa i omega je v tréninkové dřině, už v přípravě je potřeba sáhnout si až na dno svých sil. Chybějí z mých časů velice užitečné a oblíbené centrální kempy, v nichž se získávaly i potřebné zkušenosti.

Inferno pro maratonce, smutné tribuny i české trápení. To byla atletika v Kataru Inferno pro maratonce, smutné tribuny i české trápení. To byla atletika v Kataru Prohlédněte zde

Větší pozornost je potřeba věnovat mladým atletům, i když z vlastní zkušenosti vím, že to není jednoduché. Není výjimka, když si chlapec či děvče z mého tréninku třeba i desetkrát odskočí ke svému mobilu. Všechno je příliš uspěchané.

Co říkáte velkému počtu zdravotních problémů?

Něco podobného ze své závodní kariéry nepamatuji. A to lékařská věda v posledních letech výrazně pokročila. Bude samozřejmě nutné věnovat zdravotnímu stavu atletů zvýšenou pozornost, ale zároveň si myslím, že každý snad dobře ví, co jeho tělo, včetně stravování, snese, jak na zvýšené tréninkové dávky reaguje, jak a čím ho "ukočírovat."

Začínají oprávněné obavy, že současný propad české atletiky se ještě víc projeví příští rok na olympiádě v Tokiu. Jaký je váš názor?

Olympiáda bude svým způsobem jakousi reprízou letošního mistrovství světa. Dobrý zdravotní stav by měl každému účastníkovi této vrcholné sportovní akce pomoci věnovat v náročné přípravě maximum pro dosažení špičkové výkonnosti. Na co to bude stačit, ukážou až samotná vystoupení v Tokiu.

Atleti mají za sebou nejhorší MS v historii. Starejte se o svá těla, vyzývá šéftrenér Atleti mají za sebou nejhorší MS v historii. Starejte se o svá těla, vyzývá šéftrenér Čtěte zde
reklama