reklama

Velký návrat před prázdnými ochozy. Špotáková si přesto před Diamantovou ligou věří

Barbora Špotáková Barbora Špotáková autor: ČTK
Loni na podzim se oštěpařka Barbora Špotáková po druhé krátké mateřské pauze vrátila k tréninku a po svědomité přípravě hned ve svém prvním letošním závodě v Kolíně výkonem 63,85 metru splnila limit pro účast na mistrovství světa koncem září v Dauhá. "Svými starty však budu šetřit, protože mým hlavním cílem je získat optimální formu příští rok na olympijských hrách v Tokiu,“ prohlásila v úvodu rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jak je složité starat se o dvě malé děti a zároveň se věnovat vrcholovému sportu?

Nejsem jediná sportovkyně, která se po mateřské přestávce vrátila "do práce," nepovažuji se tedy za něco výjimečného. Navíc mně pomáhají dvě babičky, přítel, trenér a fyzioterapeut. Jsou to všechno báječní lidé, kteří se výrazně podepisují na zdolávání někdy i vysokých překážek.

Je druhá mateřská pauza v něčem jiná, než před pěti lety ta první?

Je podobná, i když občas byly i krize, ale na ty jsem vždy rychle zapomněla. Motivovaly mně i jiné maminky, které někdy i velice složitou situaci musely řešit.

Co pro vás bylo nesložitější?

Při onemocnění dětí nedostatek spánku, který je základem pro jakoukoli činnost. Vždy se mi však toto manko podařilo smazat. Třeba mi stačilo proběhnout se s kočárkem a nebo jít na trénink. Na známých a oblíbených místech jsem pak rychle zapomněla, že jsem matkou dvou dětí a je mi 38 let. Tělo i mozek si moji minulost dobře pamatují, což vidím jako pozitivní zjištění. A pak - pro mě je to po předchozích starostech o děti vždy tak trochu na pár hodin útěk z domova (smích).

Řada mladších sportovkyň se s vrcholovým sportem už rozloučila. Jaké pouto vás u v vašeho oštěpu drží?

Semenyaová uspěla s odvoláním. Na hormonální léčbu zatím nemusí Semenyaová uspěla s odvoláním. Na hormonální léčbu zatím nemusí Čtěte zde

Baví mě, diváci mně fandí a jsem v celkové pohodě. Navíc atletika má jednu obrovskou výhodu, že každý může závodit kdy chce a kde mu to vyhovuje. Nemá tedy povinnost absolvovat velký počet zápasů či turnajů, čehož stoprocentně využiji právě letos.

Máte za sebou několikaměsíční přípravu. Byla podle vašich představ?

Kromě standardních tréninků na pražské Julisce a na kladenském stadionu jsem se zúčastnila několika kempů doma i v zahraničí. Poslední z nich jsem absolvovala v květnu v Lisabonu, kde jsem našla pro svoji přípravu skvělé podmínky. Jedinou nepříjemností byly malinké problémy s achilovkou. Už se však cítím dobře a jsem moc zvědavá na své vystoupení tento týden ve čtvrtek na Diamantové lize v Římě.

S jakými pocity do Itálie pojedete?

A ještě k tomu mně čeká velice náročná premiéra po dvouleté přestávce. V běžném životě jsem jiná. Léta samozřejmě přibývají, tělo to cítí, ale jsem přesvědčena, že na oblíbeném římském stadionu bude zase o co nejlepší umístění bojovat stejná Špotáková, jako před deseti lety.

Oštěp je především technická disciplína a i když plnému rozběhu jsem se letos zatím moc nevěnovala, což může můj výkon trochu ovlivnit, tak věřím, že výborně obsazený závod zvládnu. Je příjemné, že se mnou pojede překážkářka Zuzka Hejnová a naopak méně radosti mám ze začátku soutěže, který je před prázdnými ochozy už v 17 hodin, zatímco hlavní pořad je stanoven až na 19. hodinu.

Obrazem: Hejnová oslavila návrat limitem, na Julisce slaví i Vadlejch a Juška Obrazem: Hejnová oslavila návrat limitem, na Julisce slaví i Vadlejch a Juška Prohlédněte zde

V českém oštěpařském sektoru budete mít za soupeřku Nikolu Ogrodníkovou. Co byste k tomu řekla?

Jsem ráda, že po deseti letech se nebude čekat jen na má medailová vystoupení. Nikole moc přeji, aby dosáhla aspoň zčásti na podobné úspěchy, kterých jsem dosáhla. Vzájemné souboje budou na domácí scéně divácky zajímavější a na mezinárodním poli si budeme moci vzájemně pomáhat. Obvyklý stres tedy bude rozdělen, nezůstanu v něm sama.

Letošní vrcholnou atletickou akcí je mistrovství světa v Dauhá. Splněný limit už máte, takže čím by pro vás mělo být?

Letos mám v plánu čtyři závody Diamantové ligy, mistrovství Evropy družstev a mám otevřené dveře i na světový šampionát. Říkám to proto, že o cestě do Dauhá se rozhodnu až někdy během srpna. Jeho termín na přelomu září a října není vzhledem k přípravě na olympijské hry ideální. V té době může říci důležité slovo také únava a třeba i zdravotní problémy. V žádném případě bych se tam nejela trápit.

reklama