reklama

Cape Epic: Češi ovládli nejprestižnější bikový etapový závod

Jaroslav Kulhavý. Jaroslav Kulhavý. autor: CPA Eduard Erben
Dvanáctý ročník Cape Epic, nejprestižnějšího etapového závodu horských kol, je minulostí.

Praha - Dvanáctý ročník Cape Epic, nejprestižnějšího etapového závodu horských kol, je minulostí. Závodníci po osmi etapách a 739 kilometrech konečně dojeli do cílového vinařství Meerendal.

Trikoty pro vedoucí dvojici bezpečně cílovou bránou provezli Čech Jaroslav Kulhavý a Švýcar Christoph Sauser, kteří naprosto dominovali celému závodu a navázali na své vítězství z roku 2013. Na druhém místě se umístila další dvojice s českou účastí, a to obhájce Kristián Hynek s Rakušanem Albanem Lakatou.

Již potřetí v řadě tedy na nejvyšší stupínek vystoupila dvojice s českým zástupcem, stejně jako loni navíc na pódium doprovázená Čechem i na druhém místě. Hynek se Sauserem oproti minulému roku změnili partnery a vyměnili si vzájemně místa na závěrečných stupních vítězů.

Sauserův zápis do historie

„Budu se snažit Christophovi pomoci v zápisu do historie,“ prohlásil olympijský vítěz Kulhavý před závodem. A jak řekl, tak udělal. Sauser získal pátý celkový triumf na jihoafrickém závodě a v historické tabulce se osamostatnil na prvním místě před Karlem Plattem se čtyřmi triumfy. Švýcarská legenda tak uzavřela svou bohatou kariéru nejlépe, jak mohla.

„Chtěl jsem si to užít, tyto momenty jsou velmi vzácné. Vrátily se mi vzpomínky z předchozích vítězství. Teď to pořádně oslavíme,“ řekl po poslední etapě zjevně dojatý „Susi“ a dodal: „Byl to Cape Epic s nejnašlapanějším startovním polem v historii. Ale pro nás to všechno zapadlo do sebe.“

Pro vítěznou dvojici týmu Investec-Songo-Specialized skutečně vše zapadlo do sebe. Po třetím místě v prologu ovládli první etapu, oblékli se do žlutých dresů lídrů závodu, které po zbytek závodu nikomu nepůjčili, když zvítězili i ve druhé, třetí, páté a šesté etapě. Na konci závodu u jejich jmen svítí náskok 10 minut a 41 sekund na druhou dvojici.

Skvělý výkon Kulhavého

Ani vítězné dvojici se samozřejmě nevyhnuly technické problémy. Defekty museli řešit hned v několika etapách, v páté části se Kulhavý dokonce potýkal s problémem s přehazovačkou poté, co se mu do zadního kola zasekla větev. Po této etapě Sauser přiznal, že už to viděl bledě, když pod inkriminovaným sjezdem dlouho čekal na svého parťáka.

Ve prospěch vítězného týmu ale hrály zkušenosti Švýcara a neúnavný motor orlicko-ústeckého rodáka, nad jehož výkony uznale pokyvovali i největší soupeři.

“Je to super, mám samozřejmě velkou radost. Byl to náš první cíl sezony a vyšel perfektně. Závěr, když už to bylo jasné, jsme si opravdu užili. Dneska jsme jeli hodně volně, hlavně ve sjezdech, závodění jsme vypustili a v posledních kilometrech už trochu slavili. Jsem rád, že se nám podařilo vyhrát, i kvůli Susimu, pro kterého to byl poslední Cape Epic, a vyhrál ho už po páté, což se doteď nikomu nepodařilo,“ uvedl pro svůj web dnes již dvojnásobný vítěz závodu.

Obhájce Hynek tentokrát sběratelem druhých míst

Obhajující tým Topeak Ergon s Kristiánem Hynkem a Albanem Lakatou začal sedmým místem v prologu a čtvrtou příčkou v první etapě. Poté hned čtyřikrát obsadil druhou příčku a již po třetí etapě se dostal na druhý stupínek celkově, a stal se tak hlavním pronásledovatelem dua Kulhavý-Sauser. Velkou ránu ambicím na obhajobu však česko-rakouské dvojici uštědřila pátá část, kdy po vyřešení Lakatova defektu přišel problém s pokrouceným řetězem rakouského bývalého maratonského šampiona. Když dvojice ukončila opravy, měla ztrátu více než šesti minut na čelo, tu sice snížila na tři a půl minuty v cíli, ale naděje na obhajobu tím byly v podstatě ztraceny.

„Největší roli sehrál překroucený řetěz Albana v páté etapě, ten nás stál opravdu hodně času a následně i sil, když jsme ztrátu sjížděli. Nebýt těch technických problémů, mohlo to byt větší drama a možná bychom kluky ze Spešlu dostali pod větší tlak. Jejich výkon byl ale vynikající, především Jarda má skvělou formu,“ potvrdil nám v neděli večer Hynek.  

Zbylé dvě etapy se tak měly stát příležitostí pro zisk kýženého etapového primátu, sobota však znamenala další druhé místo, když Topeak Ergon prohrál ve sprintu těsně s vedoucím týmem a Kristián Hynek po dojezdu zpytoval svědomí kvůli špatně najeté poslední zatáčce, jež rozhodla. A etapového triumfu nedosáhli ani v závěrečné etapě, kdy navzdory velké snaze na čele pronásledující skupiny dojeli až čtvrtí.

Druhé místo je zklamání, přiznal Hynek

„Nikdy bych si nemyslel, že budu kvůli druhému místu zklamaný. Nebýt schopen obhájit loňský titul je velká rána,“ přiznal po dojezdu Hynek. Na sociální síti pak bojovně napsal: „Skončili jsme s Albanem druzí, to znamená, že se sem příští rok budeme muset vrátit, abychom urvali vítězství.“

S odstupem pár hodin už byl černošický biker smířlivější: „V prvních chvílích převládalo spíše zklamání, nyní již beru druhé místo jako dobré. Myslím, že s výkonností můžeme být spokojeni, měli jsme trochu smůly, ale to k Epicu bohužel většinou patří.“

Úmysl vrátit se příští rok potvrdil i již pětatřicetiletý Lakata: „Vyhrát Cape Epic je velkým cílem mé kariéry. Už jsem blízko. Byl jsem pátý, čtvrtý, třetí a druhý. Příští rok na mě možná přijde řada.“

Konečnou třetí pozici obsadil tým Bulls se čtyřnásobným vítězem Karlem Plattem a Ursem Huberem, jejich celková ztráta je již hrozivých více než 34 minut na Kulhavého se Sauserem. Nejkritičtější pro ně byla šestá etapa, kdy nabrali obrovskou ztrátu a bylo jasné, že neohrozí ani druhou pozici Hynka a Lakaty.

Vyloženě česká dvojice Jan Jobánek a Filip Adel z týmu Mitas Superior obsadila solidní dvanáctou příčku, když se prakticky ve všech etapách pohybovala na začátku druhé desítky a do cíle dojela navzdory drobnému zranění Jobánka, který v předposlední etapě ve sjezdu rukou trefil strom.

Ženám naprosto vévodil tým RECM Specialized

V ženské elitní kategorii zaznamenaly naprosto suverénní výhru Dánka Annika Langvad se Švýcarkou Ariane Kleinhans, tedy největší favoritky jedoucí pod názvem RECM Specialized. Ty zvítězily stylem start cíl, když ovládly všech osm etap. Tedy až na etapu druhou, kdy sice protnuly cílovou čáru jako první, ale následně jim byla k cílovému času přičtena podle regulí více než hodina a 13 minut, protože si neúmyslně zkrátily trasu o více než 4 kilometry.

Ani tento zádrhel však favorizovanou dvojici nezastavil a po osmi etapách se mohla pyšnit náskokem přesahujícím hodinu a 18 minut na tým Ascendis Health ve složení Jennie Stenerhad ze Švédska a domácí Robyn Lee de Groot. Třetí pak skončil tým SasolRacing s další Jihoafričankou Yolande de Villiers a Slovenkou Jankou Keseg Števkovou, která se o své účasti v závodě dozvěděla v podstatě až pár dní před jeho startem.

reklama