Seignosse (Francie)/Praha - Nemají moře, nemají oceán, přesto si čeští a slovenští surfaři rok co rok pořádají domácí šampionát. Jen si vždycky musí za vlnami někam zajet. Letošní ročník hostí francouzské Seignosse a titul na něm mezi muži obhajuje Jan Klvaňa.
Nejlepší český surfař se kvůli vlnám odstěhoval na Bali, kde většinu roku trénuje i pracuje. Přesto to na světovou špičku nestačí.
"Česká surfová špička má k té světové asi stejně daleko jako český fotbal k brazilskému. Kopnout do balónu umíme, ale Brazílie nás vždycky porazí. Je velká nevýhoda, že nemáme oceán, kde bychom mohli trénovat," řekl deníku Aktuálně.cz Klvaňa.
Cestování po světě za nejlepšími vlnami totiž stojí statisíce korun, a to si z tuzemska může dovolit jen málokdo. On sám na Bali vedle chytání vln také podniká v cestovním ruchu.
"Máme na Bali menší homestay, ubytování pro surfery, které zabere dost času. Já už surfing neberu moc jako trénování. Když si jdu zasurfovat, je to relaxování v oceánu. Po každém surfování se člověk cítí tak nějak očištěně, mentálně i fyzicky," vysvětluje třiatřicetiletý surfař.
Ale pozor. Jízda na prkně po vlnách sice hezky vypadá, ale pro toho, kdo nechce zůstat jen u plážových radovánek, je to i pořádná dřina.
"Důležitá je fyzička, koordinace pohybu a znalost místních vln. Člověk, aby sjel vlnu, ji musí chytit tak, že pádluje na 110 procent, pak vyskočí na surf a jede po vlně. Zní a vypadá to jednodušeji, než to doopravdy je," popisuje takovou jízdu Klvaňa.
Zatímco přesuny po světě stojí spoustu peněz, sport jako takový už tak finančně náročný není. Špičkové prkno stojí okolo deseti až patnácti tisíc. V Čechách snad není jediný surfař, který by se tím živil, ale jinak vám stačí jen surf trenky a opalovací krém," směje se český surfař.
Kdo by odhadoval, že hlavní výzvou tohoto sportu je zdolávat co největší vlny, ten by se spletl. "Vlna se hodnotí podle toho, jaký má tvar. Můžete jezdit placaté vlny, které budou mít 10-20 metrů a je to jednodušší, než jezdit na vlnách, které vytvářejí takzvané barely, kde surfař jede uvnitř vlny," dodává Klvaňa, který má sen si sjet vlnu teahupo, což je jedna z nejtechničtějších vln.
Surfing si také odbude premiéru na olympijských hrách v Tokiu v roce 2020, tohle je ale pro české závodníky mission impossible, protože jim chybí umístění na vrcholných akcích.
"Šance, že by tam odjel někdo z Čech, je nulová. Kvalifikuje se 20 holek a 20 kluků. Kritérium je být do světové desítky v žebříčku Světového poháru nebo zhruba do 20. na mistrovství světa v sezoně 2018/19," říká Klvaňa.
