Den na Tour? Ohromný kolotoč událostí. Než se nadějete, zase stojíte na startu, říká nováček Vakoč

Petr Vocelka
14. 7. 2016 11:56
Český závodník stáje Etixx - Quick-Step popsal den jezdce na Tour de France. "Chtěl jsem psát nějaké články na web, ale na to vůbec není čas. Den hrozně rychle uteče. Než se člověk naděje, tak už zase stojí na startu," říká jeden ze tří Čechů, kteří jsou na startu slavného závodu.
Petr Vakoč.
Petr Vakoč. | Foto: ČTK

Montpellier – Během pondělní večeře týmu Etixx - Quick-Step na Tour de France najednou sprinter Marcell Kittel zacinkal nožem na skleničku a celý tým, včetně mechaniků a masérů, začal zpívat Happy Birthday. Oslavencem byl český nováček na Tour de France, čerstvě čtyřiadvacetiletý Petr Vakoč.

V rozhovoru pořízeném krátce předtím prozradil pár věcí ze zákulisí Tour a přiznal, že se docela těší na jednoho z horských velikánů Tour, slavný Mont Ventoux. To ještě netušil, že se kvůli špatnému počasí až nahoru nepojede.

Petře, jaká je Tour, kterou jedete poprvé, ve srovnání s Girem d'Italia, které už znáte?

Dost lidí mi říkalo, že se Tour s Girem nedá porovnávat: Nevěřil jsem jim, ale teď jim musím dát za pravdu. Už jenom když jsem viděl, kolik tady má náš tým členů - je to nesrovnatelně více než na Giru. Také na startu i během každé etapy je všude mnohem více lidí. Je to neskutečný zážitek, větší než z ostatních závodů. A je to jiné, i co se týče stylu závodění.

Cíl dne? Pomoct lídrovi a pak si užívat

V čem jsou ty odlišnosti? 

První etapy byly velice nervózní a vyhrocené, bylo to vždycky neskutečně rychlé a bylo hodně obtížné dostat se dopředu. Na normálních závodech to obvykle dvacet kilometrů před cílem není žádný velký problém. Tady byly týmy šedesát kilometrů před cílem vyrovnané na čele a dostat se dopředu bylo hodně obtížné. Ze závodníků bylo cítit obrovské napětí, opadlo vlastně, až když jsme najeli do kopců.

Jak se těšíte na Mont Ventoux? Už jste toto legendární stoupání, patřící k legendám Tour, někdy jel? 

Ne, nikdy jsem to nejel, ale myslím, že to nebude tak hrozné. Samozřejmě pro ty, kdo jedou na celkové pořadí, je to brutální, ale pro ty ostatní zase tolik ne. Já se budu snažit být co nejdéle s Danem Martinem (výborný vrchař a lídr Etixxu) a být mu k ruce. A pak už si chci jen vychutnávat tu ohromnou atmosféru kolem trati.

Brzy vás čeká i první časovka letošní Tour. Co chystáte na ni? 

Uvidíme, nevím, jestli tým bude chtít, abych jel naplno. Spíš asi budou požadovat, abych ušetřil energii na následující dny. Představte si, že bych měl super den a dojel v časovce třeba desátý. Pro tým by bylo výhodnější, abych byl další den odpočinutý stejně jako ostatní a mohli jsme bojovat o vítězství v etapě. Týmu jde jen o vítězství.

Regenerace po závodě: Masáž a ledová voda

Prozraďte nám něco ze zákulisí. Jaký máte program během závodního dne? 

Den ubíhá hodně rychle. Máme budíček tři a půl hodiny před startem, snídani musíme stihnout tři hodiny před ním. Většinou hned po snídani nasedneme do autobusu a jede se na start. Tam nás čeká mítink - ohledně etapy, její trasy a taktiky. Trvá zhruba 15 minut. Tady na Tour je to podrobnější než na ostatních závodech, máme to vždycky perfektně připravené - jako powerpointovou prezentaci. Ukážou nám tam třeba závěr etapy, včetně fotek ulic.

Jeden z našich sportovních ředitelů pak jede zhruba hodinu před startem etapy projet trať a dává nám pak o ní informace i během závodu. To jsme na Giru neměli. Deset minut před startem se jdeme podepsat a pak už se jede. 

Co se děje po dojezdu?

Zase to jde hodně rychle, sprcha v autobuse, proteinový šejk, pak se člověk trochu nají. Pak záleží na tom, jak dlouhý je přesun, většinou to bývá kolem hodiny. Dojedeme na hotel a jde se na masáž. Pak máme chvilku volna a ještě nás čeká studený bazének, kde ponoříme nohy do 11 stupňů chladné vody, což pomáhá s regenerací.

Večeříme většinou dost pozdě, někdy kolem deváté až půl desáté. Probereme zážitky ze dne a samozřejmě i věci kolem. Pak (kolem půl jedenácté) je čas jít spát. Občas ještě člověk zavolá domů, ale moc se toho nestíhá. Chtěl jsem psát nějaké články na web, ale na to vůbec není čas. Den hrozně rychle uteče. Než se člověk naděje, tak už zase stojí na startu.

Máte svého vlastního mechanika, nebo jsou společní pro všechny?

Ne, máme společné mechaniky. Ale během závodu chodíme k jednomu masérovi. 

Kolik kol máte připraveno na závod?

Teď mám tady tři kola, dva různé modely. Jeden aerodynamický na roviny, je skvělý - mám ho teprve na druhé závody. Pak tady mám dvě standardní vrchařská kola. A dnes dorazila ještě časovkářská kola, ta mám tady také dvě.

Elektronické řazení je spolehlivější

Viděl jsem, že mechanici dnes měnili některému z vašich kolegů kufry (zarážky) na tretrách. 

Já je měním jednou za dva měsíce, letos už tak třikrát čtyřikrát. Tretry potřebuji tak dvoje nebo troje na sezonu.

Na všech svých kolech máte elektronické řazení? Je spolehlivé?

Ano, na všech. Jezdím s ním dva roky a nikdy jsem s ním neměl žádné problémy. Myslím, že je spolehlivější než to mechanické. Dříve se mi častokrát stalo, že se mi přetrhlo řadicí lanko, s elektronikou jsem žádný problém neměl.

Kolik najedete kilometrů během volného dne na Tour?

V pondělí jsme jeli zhruba dvě hodiny. Kilometrů to moc nebylo, ale nastoupali jsme asi 1300 výškových metrů. V další etapě nás čeká hodně těžký start a dlouhé stoupání hned po něm, takže bylo potřeba jet chvílemi i intenzivněji, aby tělo úplně nevysadilo. Kdybych jel jen hodinu nebo na kolo vůbec nesedl, další den nebudu schopen otočit nohama.

V době, kdy jste jako junior jezdil ve Francii, věřil jste, že někdy pojedete Tour? 

Spíš jsem v to hodně doufal, a bylo to sotva představitelné.

O svých dojmech z Tour de France mluví v krátkém videu Petr Vakoč, který je na své první Tour v týmu Etixx–Quick-Step. | Video: petr vakoč

Poznámka: Vlastníkem stáje Etixx - Quick-Step, za niž jezdí Petr Vakoč, je Zdeněk Bakala, který je současně majitelem vydavatelství Economia, pod nějž patří i Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy