reklama

Zloba a zášť. Djokovičův otec se obul do Nadala a Federera

Otec Novaka Djokoviče otevřeně kritizuje charakterové vlastnosti některých soupeřů jeho syna Otec Novaka Djokoviče otevřeně kritizuje charakterové vlastnosti některých soupeřů jeho syna autor: www.eurosport.com
Otec Novaka Djokoviče promluvil v rozhovoru pro srbský deník Kurir o kariéře svého syna i vztazích s jeho soupeři.

Praha - Rafael Nadal se k Novaku Djokovičovi choval kamarádsky pouze do té doby, dokud vyhrával.

A Roger Federer? Snad je nejlepším tenistou historie, ale jako člověk je přesně opačný.

Do této ostré kritiky se pustil Djokovičův otec Srdjan v rozhovoru pro srbský list Kurir. Vyzdvihuje v něm charakter svého syna a naopak kárá jeho elitní soupeře či odhaluje zákulisí Novakovy kariéry.

Co také Djokovič senior, bývalý mistr Jugoslávie v alpském lyžování, řekl?

O Nadalovi a Federerovi

Dokud Rafael Nadal vyhrával, byli blízkými přáteli. Všechno ale skončilo, jakmile začal vyhrávat Novak. Je to nesportovní, ale je to prostě rys, který Novak má a Rafa ne.

Roger Federer? Snad je nejlepším tenistou historie, ale jako člověka bych ho hodnotil přesně opačně. Uvědomuje si, že můj syn je jeho nástupce a snaží se ho všemožně zdiskreditovat. Novakův úspěch je pozoruhodný a někteří lidé se s tím nedokáží smířit.

O podpoře Novakovy kariéry

Pro mě a mou ženu to bylo těžké rozhodnutí, když jsme zasvětili život jeho kariéře s tím, že jsme nevěděli, jaký to bude mít efekt. Ale jako všichni rodiče jsme v něj věřili.

Problém je v tom, že rodiče ve sportu často nemají potuchy o tom, jak to funguje, neposlouchají experty a to potom končí fatálně. Já jsem se choval přesně naopak. Tím spíš, že bývalá tenistka a poté trenérka Jelena Gencičová mi jednou řekla, že Monika Selešová a Novak jsou největšími talenty, které kdy viděla. Novak měl tehdy osm let.

Když mu bylo deset, zeptal jsem se jej, čím by chtěl v budoucnu být. Odvětil, že světovou jedničkou. Tato úplná oddanost sportu mu zůstala dodnes.

Na co je hrdý

Když byl Novak malý, úplně nesnášel porážky. Přijímal je hodně špatně. Vždycky jsem mu říkal, že musí soupeři pogratulovat se slovy: "Výborně, mistře, příště udělám to, co ty, a porazím tě."

V tréninku jsou porážky mnohem důležitější než vítězství, protože tě nutí zabývat se otázkou, jakých chyb se musíš do příště vyvarovat. Pochopil to. Je pravděpodobně jediným hráčem na světě, který snáší stejně dobře jak vítězství, tak porážky.

reklama