Sportovci jako vojáci. Maslák si výcvik užívá, ale do boje by nerad, Dostál bere vše s respektem

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
9. 10. 2017 18:54
V těchto dnech probíhá ve vojenském prostoru u Vyškova výcvik armádních sportovců Dukly, mezi něž patří mistři světa Josef Dostál, Ondřej Synek nebo Barbora Špotáková. "Mám k armádě kladný vztah, na střední jsem se rozhodoval mezi atletikou a vojenskou školou," prozrazuje další z účastníků, Pavel Maslák. Vrcholoví sportovci pilují pod vedením armádních instruktorů hod granátem, střelbu, zdravovědu nebo orientaci v terénu. A ačkoliv považují povinný výcvik za přínosný, nasazení do ostré akce si umí představit jen těžko.
Pavel Maslák přistupuje k armádnímu cvičení pozitivně a užívá si zejména střelbu.
Pavel Maslák přistupuje k armádnímu cvičení pozitivně a užívá si zejména střelbu. | Foto: Jiří Šimeček

Dědice (Vyškovsko) - Armádní cvičení sportovců Dukly se stalo každoroční tradicí a povinností, a tak Barbora Špotáková, Pavel Maslák, Josef Dostál nebo Ondřej Synek procházejí výcvikem ve vojenském prostoru Březina poblíž Vyškova. Sportovci se pod dohledem instruktorů letos cvičí ve střelbě, hodu granátem nebo orientaci v terénu.

Povinnost a zároveň zajímavé zpestření

Čeští reprezentanti a nezřídka světoví či olympijští medailisté mají za sebou náročnou sezonu ve vrcholovém sportu, přesto si jako vojáci z povolání musí plnit také armádní povinnosti. "Pro nás sportovce je výbornou zkušeností osahat si něco jiného. Na střední škole jsem se rozhodoval mezi atletikou a vojenskou nebo policejní školou, takže mám k armádě kladný vztah," říká čtvrtkař Pavel Maslák.

"Je to pro nás něco ohromně zajímavého, ale musím přiznat, že ve volném čase bych si asi jen tak zastřílet nešel," usmívá se Josef Dostál. Jako pravý kanoista by letošní mistr světa na 500 metrů z Račic zůstal u vody. "Raději bych šel na ryby, co si budeme povídat. Ale jsem voják z povolání, je to má povinnost a nijak zvlášť na to netrpím. Je to součást naší práce," podotýká dobře naladěný Dostál.

Maslák i Dostál jsou ve vojenské hierarchii praporčíky a zkušenosti s výcvikem mají již z předešlých let. "Výcvik byl dříve zrušen, ale v roce 2015 zase obnoven. Jsem tady potřetí," počítá Maslák. Přesto přistupuje k úkolům s pokorou. "Nemůžu předpokládat, co se přesně bude dít. Kvůli bezpečnosti nám musí instruktoři znovu vše ukázat, přece jen nejsme vojáci a držíme zbraň jednou za rok," tvrdí letošní halový mistr Evropy.

Se zbraněmi opatrně

Hlavní náplní prvního výcvikového dne byla střelba ze samopalu, z pistole nebo hod granátem. V dalším průběhu čekaly na sportovce zdravověda, práce s mapou a večerní přesun se zátěží. "Baví mě všechno dohromady, ale hlavně když je to aktivní formou. Nejdříve si něco poslechneme a pak si to vyzkoušíme. Pokud jde o střelbu, už zhruba vím, co je třeba," dodal šestadvacetiletý rodák z Havířova.

"Já mám ze zbraní obrovský respekt. Vím, že bych si mohl ublížit, a je lepší k tomu přistupovat s respektem než to mít na háku a přijít třeba o prsty," přidává svůj pohled dva metry a tři centimetry vysoký Dostál. Instruktoři dobře vědí, s kým mají tu čest, a proto se tu a tam objeví nějaký ústupek. "Vojenská kázeň tady je, ale spoustu nám toho odpustí. Na některých vojenských povinnostech ale dbají, je to tak padesát na padesát," hodnotí dvojnásobný medailista z olympijských her v Riu.

Manipulaci s náboji, práci na spoušti i střelbu zvládali Maslák s Dostálem dobře. "Lítalo mi to, kam jsem chtěl, pokud jsem se pořádně soustředil. Někdy jsem to uspěchal a netrefil se, ale když vyjmu pětibojaře, kteří se střelbou živí, patřil jsem asi k nadprůměru," chválí se Dostál. "Největší respekt jsem měl při hodu granátem. Házeli jsme na 25 metrů a poprvé jsem měl opravdu strach," popisuje Maslák.

Maslák: V ostré akci bych asi panikařil

Sportovci se na výcviku seznámí s určitými prvky vojenské činnosti, ale dobře si uvědomují, že by to na ostré nasazení do boje stačilo jen stěží. "To si vůbec nedokážu představit, protože na to nemám výcvik. Nevím, co bych dělal, kdyby se kolem mě začalo střílet. Asi bych panikařil, vůbec bych na to nebyl zvyklý. Pokud by to přišlo teď naráz, nevěděl bych, co dělat," přiznává český rekordman v běhu na 200, 300 a 400 metrů.

Dostál si v této otázce věří o něco více. "Samozřejmě by to nějak šlo, ale museli bychom projít výcvikem víckrát, nejen takhle jednou začas. To zkrátka nejde, protože přes rok jsme vrcholovými sportovci," odpovídá šestinásobný medailista z mistrovství světa v rychlostní kanoistice.

 

Právě se děje

Další zprávy