reklama

Hynek favoritem "bikové Tour". Musíme myslet na vítězství, hlásí z Afriky

Kristián Hynek. Kristián Hynek. autor: ČTK
Cape Epic je cyklistický závod dvojic, který bývá pro svou náročnost přezdíván „biková Tour“. Loni a v roce 2013 vítězství ukořistil olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý ve dvojici s Christophem Sauserem. Předloni zvítězil Kristián Hynek s Robertem Menenem.

Meerendal - Již tuto neděli odstartuje 26 kilometrů dlouhým prologem v jihoafrickém Meerendalu 13. ročník nejprestižnějšího etapového závodu dvojic na horských kolech – Absa Cape Epic, který bývá také přezdíván „biková Tour“.

Závodníci při pouti skrze jihoafrickou krajinu plnou vinic, ale také nástrah v podobě jedovatých hadů a volně pobíhající divoké zvěře budou muset v osmi závodních dnech zdolat 652 kilometrů včetně 110 kilometrů singltrailů a 15 100 výškových metrů. Vítězné duo bude známo následující neděli 20. března také v Meerendalu, který je rovněž cílovým místem.

Cape Epic je závodem, na němž se v posledních letech velmi daří českým závodníkům, kteří byli součástí vítězné dvojice ve třech posledních ročnících. Loni a v roce 2013 vítězství ukořistil olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý ve dvojici s Christophem Sauserem. Předloni zvítězil Kristián Hynek s Robertem Menenem.

A právě letos šestatřicetiletý vystudovaný filmový producent Hynek bude spolu s rakouským matadorem Albanem Lakatou patřit k největším favoritům letošního ročníku. Vždyť dvojice mužů týmu Topeak Ergon, z nichž každý od posledního ročníku přivítal nový přírůstek do rodiny, obhajuje druhou příčku.

„Musíme myslet na vítězství. Já jsem ten pocit již okusil a chci ho zažít znovu,“ hlásí Hynek bojovně již z dějiště závodu. Jaké podmínky v Africe panují a jak probíhala zimní příprava, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

O elitní desítku by ráda bojovala také čistě česká dvojice Filip Adel a Jan Jobánek.

A.cz jak to aktuálně vypadá v JAR, co se týče počasí a podmínek? Loni před Epicem tam dokonce řádily lesní požáry…

Letos je situace mnohem lepší, i když samozřejmě zde panuje velmi teplé a suché počasí. Většinou se teploty šplhají nad 30 stupňů a dle předpovědi to vypadá na velmi horký start. 1. etapa, tedy druhý den závodu má být jeden z nejteplejších dnů a zároveň to bude velmi pravděpodobně časově nejdelší etapa letošního ročníku.

Proběhla zimní příprava bez komplikací v podobě zranění a nemocí?

Ano, zimní příprava proběhla bez komplikací, byl jsem v prosinci na Mallorce a potom na přelomu ledna a února na Kanárských ostrovech. Přípravu jsme završili etapovým závodem v Andalusii a myslím, že jsme celý tým, tedy všichni čtyři, velmi dobře připraveni.

Co o vaší formě a výkonnosti Albana Lakaty napověděl právě nedávný závod Kolem Andalusie, kde jste jako obhájci vítězství dojeli tentokrát druzí.

Do závodu jsme nešli s velkými ambicemi, chtěli jsme to pojmout jako ostrý test a především kvalitní přípravu na Cape Epic. V loňském roce jsme byli ze závodu možná příliš unavení a shodli se na tom, že nám to trochu chybělo při Epicu. Letos máme lepší pocit, a to i přesto, že jsme závod nevyhráli. Ale portugalsko-řecké duo rozhodně ukázalo, že se s nimi musí počítat, v Andalusii předvedli skvělý výkon.

Oproti minulému roku jste tentokrát, tuším, nezařadili delší blok v Africe už v zimě. Proč jste se tak rozhodli?

Situace byla trochu jiná. Albanovi se narodil v lednu kluk a já jsem byl taky rád, že mohu strávit trochu více času s rodinou. Ale bylo to takto plánováno dlouho dopředu a nemyslím si, že by to naší přípravu nějakým způsobem ochudilo. Nyní před závodem jsme dorazili s dostatečným předstihem, odjeli tu pár závěrečných kvalitních tréninků včetně charitativního závodu nadace Songo Info.

Kolik kilometrů tak v přípravě před Cape Epicem musí najet největší favorité na vítězství, ke kterým patříte?

To je velmi individuální věc, mohu mluvit asi pouze za sebe. Osobně nejsem velkým polykačem kilometrů, spíše se soustředím na kvalitu a efektivitu mých tréninků. K dnešnímu dni mám od začátku přípravy, tedy od poloviny listopadu v nohách přibližně 7 500 kilometrů na kole, k tomu nějaký běh a poměrně hodně času stráveného v posilovně. Jestli to bude stačit na vítězství, se ukáže příští týden.

Jak se z vašeho pohledu změnila trasa oproti minulému ročníku?

Já se stále ještě v místních lokalitách příliš nevyznám. Trasa se mění každým rokem a ta letošní pro mne bude opět z 90 % nová. Mluví se o nejkratším Cape Epicu v historii, ale to pouze z hlediska kilometrů. Hned druhým organizátorským “nej” je nejvíce singletracků a následně nejvíce stoupání na kilometr v historii závodu. Tyto parametry napovídají, že nás pravděpodobně nečeká méně hodin v sedle než obvykle.

Jaroslav Kulhavý vítězství obhajovat nebude, jeho parťák Sauser na startu sice bude, cyklistice se již ale profesionálně víceméně nevěnuje. Dalo by se říci, že si jako obhájci druhé příčky tedy nemůžete dávat menší cíle než vítězství?

Já myslím, že i v případě startu Jardy bychom mysleli pouze na vítězství. Já jsem ten pocit již okusil a chci ho zažít znovu. Alban ve své nebývalé sbírce vítězství z těch nejdůležitějších závodů naší disciplíny toto vítězství stále postrádá. Umístil se již ale na 6., 5., 4., 3. a 2.místě. Budeme bojovat do poslední chvíle, aby se nám to letos podařilo společně, a doufejme, že se nám vyhnou vetší technické či zdravotní komplikace.

Koho byste zařadil mezi hlavní soupeře?

Rozhodně tým Bulls, tým Vaude a nově také tým Protek. Nejde se ale omezit jen na tyto tři týmy. Možná se to spoustě lidem nezdá, ale i když chybí loňští vítězové, řekl bych, že startovní listina ještě nikdy nebyla nabitější. Je tu mnoho týmů, které jsou mimořádně silné, v jejich neprospěch může ale hrát nezkušenost z předchozích ročníků.

Budete mít s sebou opět i záložní tým, který může v krizových situacích rozhodovat, jak nám ukázaly předchozí ročníky?

Ano, a to je jedna z našich “zbraní”. Můžeme se spolehnout na mimořádně silný, zkušený a především odhodlaný tým ve složení Jeremiah Bishop a Erik Kleinhans. Mimochodem, Erik poslední roky pracoval pro Sausera a byl vždy jeho a Jardovou velkou oporou.

reklama