Moskva - Oštěpař Vítězslav Veselý vsadil ve finále mistrovství světa všechno na jednu kartu. Viróza a bolavé koleno ho přinutily dát do prvního pokusu v Moskvě maximální sílu a jeho taktika slavila úspěch, byť jen o deset centimetrů.

Přesně takový kousek scházel Finovi Teru Pitkämäkimu k tomu, aby novopečeného českého mistra světa porazil.

"Věděl jsem, že to bude o prvním hodu, protože jsem dva týdny před MS kvůli kolenu netrénoval," připustil Veselý. "Věděl jsem, že nebudu mít dost síly na celý závod."

Napadlo vás po prvním dalekém pokusu, že to bude stačit na zlato?
"Jo, napadlo. Ale v tu chvíli jsem přemýšlel tak, že to chci ještě zlepšit. Začal jsem na to ale běhat ještě rychleji, což mi ty nohy prostě nebraly, nezvládaly to, byla to chyba. Ale říkal jsem si, že by to mohlo stačit." 

Ale Fin Pitkämäki vás ve třetím pokusu hodně atakoval...
"Obstřeloval mě dost. Viděl jsem ten jeho pokus na světelné tabuli, že to letělo daleko. Viděl jsem, že to dopadlo dobře, že tam pár cenťáků k dobru bude. Tero (Pitkämäki) měl dneska dobrý závod, ale pořád jsem se snažil nemyslet na jeho hody, ale na svou techniku." 

Co jste si řekl, když Pitkämäki hodil poslední pokus a vy jste věděl, že jste mistr světa?
"Ani nic, já jsem byl prázdnej, moc jsem na to nekoukal. Viděl jsem, že to začíná padat, že mu to nebude stačit. Byl jsem paradoxně bez emocí, asi je to únavou." 

Ani jste si neoběhl čestné kolečko, protože se zrovna běželo finále dvoustovky s Boltem...
"Nemohl jsem běžet po dráze, to byla škoda, že bych byl blíž k publiku. Ale já na to zas tak moc nejsem." 

Co jste si řekl s trenérem Železným?
"Povídal, ať si to užiju, nic moc jsme si neříkali, ani si to nepamatuju, objali jsme se. Chlapi nemluví, to mluví ženský (úsměv). Ale je jasné, že bez něj bych tady dnes neseděl. On to byl, kdo restartoval moji kariéru. A já jsem šťastný, že jsem mu dokázal naplnit jeho sny. Jeho práce mě provedla až sem." 

Sezonu jste měl od začátku dobrou, ale pak vás trápilo zdraví, včetně bolavého kolena před MS. Jak jste to zvládal psychicky?
"Musel jsem zůstat silný ve své hlavě a věřit, že to dokážu. Loni jsem našel cestu, jak házet, musel jsem se jí držet a věřit v sebe. Doufám, že stejně vyrovnaný dokážu být i další léta." 

Psala vám i další Železného svěřenkyně Barbora Špotáková, čerstvá matka?
"Držela mi palce a psala mi, že prý cítí, že to bude pro mě dobrý den." 

Ale nevypadáte, že byste si ten dobrý den moc užíval...
"Třeba si to už užívám, i když to nevypadá. Ale nemůžu přeci juchat a skákat, když mě bolí koleno..." 

Loni jste byl na OH v Londýně čtvrtý. Vždy říkáte, že se něco děje z nějakého důvodu. Pomohlo vám to k dnešnímu tituly?
"Člověk nikdy neví, co by se stalo, kdyby olympiáda vyšla. Já to beru jako výchovu. Jako boží výchovu, protože jsem věřící a jednou jsem Bohu dal svůj život do rukou. Já nevím, co je pro mě to dobré, ale on to ví, a já můžu akorát za to děkovat."