Lyže: Byznys jako každý jiný

Vendula Křížová, Roman Staněk
31. 10. 2007 11:18
Lyžařské středisko je vlastně firma. Vlekaři, technici, instruktoři, manažeři, hoteliéři i reklamní agenti. Zaměstnanců jsou tisíce.
O sjezdovky se starají rolby a s nimi desítky technických pracovníků i během dne.
O sjezdovky se starají rolby a s nimi desítky technických pracovníků i během dne. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Středisko Nassfeld leží na trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska, přesto jej celé, až na pár hotelů a barů, provozuje rakouská strana.

Zdejší pláně, ze kterých se v zimě stávají sjezdovky, patří sedlákům nebo sedláckým svazkům. Ti je pronajímají majitelům vleků, kteří jsou tři a mají oblast rozdělenou po sektorech.

Přetože marketing nebo třeba skipassy mají všichni tři majitelé společné, vzájemně si konkurují. Každý z nich má totiž vlastní tým rolbařů, vlekařů nebo jiných techniků, kteří se snaží upravovat ty "své" sjezdovky co nejlépe.

Protože pokud bude jedna sjezdovka upravená lépe než jiná, bude na ní také jezdit více lidí. A každé projetí turniketem se počítá. Peníze pak plynou jen za daným majitelem vleku.

Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Zaměstnanců jako Prazdroj

Během zimní sezony pracuje v Nassfeldu více než 2 000 lidí, to je počet srovnatelný se zaměstnanci Plzeňského Prazdroje.

Asi 400 z nich jsou vlekaři a další technici, kteří se starají o chod a kvalitu sjezdovek, ostatní pracují v hotelech, restauracích, barech, infrastruktuře a starají se o reklamu a propagaci střediska.

Zatímco v zimě je to klidná práce, v létě vlekaři, podle svých slov, opravdu dřou. Jejich počet se po sezoně sníží zhruba na šest desítek. Upravují sjezdovky, kácí lesy, staví nové lanovky.

Ostatní se přeorientují na jiné povolání. Vracejí se na zemědělské statky nebo ke dřevařskému průmyslu, který je v oblasti Korutan zdrojem příjmu pro nejvíce obyvatel.

Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Umělý sníh vládne

Pokud je dobré počasí a alespoň v noci teplota klesne pod minus pět stupňů Celsia, 280 sněžných děl je schopno připravit všech 110 kilometrů místních sjezdověk během deseti dnů.

Ať už se to lyžařům líbí nebo ne, vlekaři preferují umělý sníh před přírodním. Je kompaktnější a déle vydrží. Přesto je nejlepší kombinace obou.

Základní, asi 25 cm vysoká vrstva by měla být vytvořena z umělého sněhu, na který může napadnout sníh přírodní skoro v jakémkoliv množství (pokud zrovna nebude spouštět laviny).

Milion eur ročně za propagaci

Když už jsou vleky připravené a sezona může začít, je nutné dát o tom světu vědět. Místní středisko věnuje do marketingu a propagace lyžování v Nassfeldu ročně jeden milion eur (28 milionů korun).

Díky takovéto propagaci sem, na hranice Rakouska a Itálie, přijíždí zhruba 650 000 lyžařů ročně a zhruba 50 000 lidí týdně. Nejvíce jich je o víkendu, 14 000 denně, přes týden pak každý den lyžuje asi 5 000 osob.

Moderní sedačkové lanovky přisunou lyžaře přímo k sedačce. Možnost pádu je minimální.
Moderní sedačkové lanovky přisunou lyžaře přímo k sedačce. Možnost pádu je minimální. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Středisko je v provozu od prosince do konce března, a to i přesto, že sníh umožňuje lyžování třeba i v květnu. Takováto pozdní lyžovačka je však pro středisko ekonomicky nevýhodná.

Díky dobrým klimatickým podmínkám je středisko ovlivňováno, stejně jako italská střediska, teplým počasím od Jaderského moře. Nassfeld se tak pyšní titulem nejslunečnější středisko Rakouska. I přesto ale naprostá většina turistů v dubnu, kdy začne být tepleji, vyrazí na kolo nebo na túry do hor a lyže zavřou až do podzimu do kumbálu.

 

Právě se děje

Další zprávy