Právě oni tvořili největší část publika Final Four basketbalové Euroligy, které v pátek rozehrálo své semifinálové zápasy.
I když v turnaji startují hned dvě španělská mužstva, jasnou převahu měli izraelští milovníci basketbalu. Oproti původním předpokladům jich dorazilo do haly dobrých deset tisíc.
Ten, kdo měl v pátek kolem sedmnácté hodiny snahu dostat se pražským metrem z centra směrem na Černý Most, měl na Florenci asi poslední šanci, jak se do soupravy dostat. A na Palmovce mohl jen smutně sledovat, jak jej metro napěchované lidmi míjí.
- O semifinále Final Four čtěte také ZDE
Vlaky byly totiž plné basketbalových nadšenců. Vždyť ti také sedmnáctitisícovou kapacitu haly vyprodali. Ale že se pár volných lístků ještě našlo, naznačovalo několik překupníků stojících u východu ze stanice Českomoravská.
Prodejci občerstvení usídlení tamtéž se rychle přeorientovali na novou dočasnou klientelu a své pamlsky nabízeli tu se španělským tu s hebrejským poutákem.
Maccabi opanovalo hřiště i hlediště
Po vstupu do haly muselo být každému hned jasné, komu bude hlediště v první zápase fandit. Jakmile hráči Maccabi vyhráli úvodní rozskok, projela hledištěm první vlna nadšení a emocí.
Ty gradovaly po patnácti vteřinách, kdy dali hráči Tel Avivu první koš. Svěřenci kouče Pini Gershona od začátku udávali tón zápasu. Španělští soupeři z klubu Tau Ceramica se během utkání nedostali do vedení.
"Hráli jsme bojácně a nedokázali jsme se vypořádat se silovou hrou soupeře," přiznal po zápase smutně trenér Velimir Perasovič.
Hlavním hrdinou vítězů byl bezesporu 198 cm měřící Antohy Parker. Americký basketbalista byl u všeho zásadního, co se na hřišti událo. Na své konto si připsal 19 bodů a publikum bavil i takovými kousky, jako je zavěšení za koš po úspěšném zakončení samostatné akce.
"Máme tří výborně disponované střelce McDonalda, Sarase a Soloma - ale Anthony Parker je jen jeden. Nevynechá jediný trénink, nikdy si na nic nestěžuje a vždy hraje na sto procent," pochvaloval si jej Pini Gershon.
Bezradné Španěly navíc už ve druhé čtvrtině oslabilo zranění Tiaga Splittera. Jedeandvacetiletý Brazilec opustil palubovku s poraněnou rukou.
Hned se dostal do péče klubového lékaře, což se zájmem sledovala reportérka španělské televizi dychtící po aktuální informaci o Splitterově stavu. Dočkala se, ale zpráva její krajany nenadchla - pro Brazilce zápas skončil.
Jestli byla hlavní zbraní fanoušků Tel Avivu početní převaha, příznivci klubu Tau Ceramica byli posílení hlasitou dechovou sekcí. Ta se neomezovala jen na jednoduché popěvky, ale zvládla i docela náročné melodie.
O výsledku zápasu bylo v podstatě rozhodnuto po první polovině, když Maccabi nastřádalo 51 bodů. Však si také jeho fanoušci začali trénovat vítězný chorál.
O přestávce asi početná izraelská enkláva začala s oslavami, protože velká část diváků oblečených do žlutého zůstala v ochozech Sazka Arény a například VIP sedačky umístěné na palubovce jen metr od postranní čáry byly na začátku třetí čtvrtiny prázdné úplně.
Sympatické na Španělech bylo, že se nevzdávali ani při ztrátě 30 bodů a snažili se aspoň o kosmetickou úpravu hrozivého skóre. Trochu jim k tomu nahrála i taktika kouče Gershona, který nechal odpočívat největší opory a na hřiště pustil hráče z lavičky.
Minutu před koncem všechno žluté v hledišti vstalo a nadšení fanoušci začali s vítěznými hebrejskými chorály. Na několika místech se dokonce rozhořely rudé ohně, které pár odvážlivců dostalo přes pořadatelské kontroly při vstupu do haly.
Z ruského čekání na koš se vyklubala radost
Diváci dostali asi hodinu na oddych a vstřebání zážitků a mohli posbírat další. To se na palubovku z kanadského javoru postavili tváří v tvář hráči CSKA Moskva a druhého španělského účastníka finále Barcelony.
Oba týmy vyznávají stejnou modro-červenou kombinaci, takže v hledišti jejich fanoušky odlišovala především azbuka na dresech, praporech či šálách ruských diváků.
Dlouho to nebylo podle čeho rozeznat, protože první koš CSKA padl až v šesté minutě, do té doby se trefovali jen zástupci katalánské metropole.
Ti si také podle losu mohli ponechat své tradiční dresy, zatímco Moskvané nastoupili v bílém pouze s barevnými doplňky
Naopak "žlutí" si emocí už užili až až a zápas sledovali jako příjemný bonus k vítěznému střetnutí a také se zájmem o to, kdo jejich miláčky vyzve ve finále.
Protože se do povzbuzování s výjimkou potlesku, kterým odměňovali hezké akce na obou stranách, nijak nehrnuli, neměl zápas zdaleka takovou atmosféru jako duel číslo jedna.
Nálada gradovala až od poloviny třetí čtvrtiny, kdy se ruský celek na svého soupeře bodově dotáhl a dokonce se dostal do vedení.
A radost ruským fanouškům vydržela až do závěru, neboť Moskvané si cenné vítězství utéct nenechali. Halou tak mohlo zadunět ono pověstné "Maladci, maladci!".
Ale poslední slovo měli příznivci Maccabi Tel Aviv, kteří jako by finálovému soupeři svých miláčků naznačovali: Tady jsme pány my.
O tom, zda měli pravdu, nebo zda se z euroligového triumfu budou radovat CSKA, se rozhodne v neděli. Jasné je jen jedno, smutný pátek zažili španělští milovníci basketbalu.
