reklama

Honza z Michle se v Itálii potkal s papežem a našel si čas i na Hermannovou. A teď míří na MS

Jan Micka Jan Micka autor: Milan Kammermayer
Nejlepší český plavec na tratích 400–1500 metrů Jan Micka má za sebou dvouměsíční pobyt ve skupině špičkových italských reprezentantů a před sebou v sobotu začínající mistrovství světa v dlouhém bazénu v Budapešti. "Z Říma jsem se vrátil velice spokojený, byla to pro mě doslova ve všem užitečná změna,“ přiznal hned v úvodu rozhovoru pro Aktuálně.cz.

V čem především byla tato změna pro vás užitečná?

V působení v úplně novém kolektivu a v systému tréninku. Měl jsem možnost poznat, jak se připravují olympijští medailisté, ale i jejich vlastnosti. Až mě překvapilo, že i s cennými kovy na krku to jsou obyčejní kluci jako já, Honza z Michle. Včetně zlatého Paltrinieriho. Velkou změnou byly pro mě daleko intenzivnější tréninky, než na jaké jsem byl z domova zvyklý. Nejvyšší dávka se pohybovala jen kolem tří kilometrů, ale nechyběl důraz na rychlost.

Nebyla pro vás komplikací jazyková bariéra?

Přiznávám, že do jisté míry byla. Převážná většina členů naší plavecké skupiny totiž neuměla anglicky a moje znalosti italštiny jsou chabé. Pomáhali jsme si různými způsoby, hlavně díky jednomu překladateli.

S italskou stravou jste problémy neměl?

Abych byl upřímný, tak první měsíc jsem často hladověl. V poledne i večer jsem totiž měl velice často na talíři těstoviny, proti kterým sice nic nenamítám, ale nemusím je jíst každý den. Po čase jsem přešel na "stejky", což se zalíbilo i mým italským kamarádům a problém byl vyřešen (smích).

Seemanová na ME juniorů ovládla v českém rekordu kraulařský sprint Seemanová na ME juniorů ovládla v českém rekordu kraulařský sprint Čtěte zde

Zažil jste během svého pobytu v Itálii příhodu, na kterou nikdy nezapomenete?

Určitě je to setkání s papežem Františkem a poznání prostředí Vatikánu. Svatý otec přijal kolem čtyřiceti sportovců a ještě větší množství "kravatářů". Po úvodní řeči a modlitbě jsem se s ním setkal osobně, potřásl jsem si s ním pravicí, poděkoval za přijetí a představil se jako plavec z České republiky. On mě pozdravil a přál hodně štěstí do života. Jako dárek jsem si přivezl růženec se znakem Vatikánu.

To bude váš talisman?

Budu si ho vozit na všechny velké závody, ale talisman už mám. Je to koňská podkova o váze kolem jednoho kilogramu, kterou s sebou vozím v batohu. Dal mi ji jeden fanoušek, který ji našel v jedné lesní louži. Tedy ve vodě, a proto prý mi přinese štěstí.

Z biskupské baziliky ruku v ruce ke stříbru. Tak si došly Sluková s Hermannovou pro megaúspěch Z biskupské baziliky ruku v ruce ke stříbru. Tak si došly Sluková s Hermannovou pro megaúspěch Prohlédněte zde

Nenosí vám ho už vaše nová přítelkyně, špičková česká beachvolejbalistka Bára Hermannová?

Je to možné. Známe se od loňské olympiády v Riu, ale užší vztah mezi námi vznikl až před Vánocemi.

Oba trávíte většinu času v zahraničí. Viděli jste se už letos aspoň jednou?

Budete se divit, ale hned několikrát. Například s italskou skupinou jsem odletěl na soustředění do Spojených států a nejlepší český beachvolejbalový pár se na stejném místě zúčastnil mezinárodního turnaje. Jeden týden jsme se pak při mém italském "opušťáku" viděli v Praze. Když se pak s Markétou Slukovou vydaly na turnaj do Chorvatska, tak Bára o den dřív letěla přes Řím. A tento týden jsme v Praze oba.

V hlavě však asi v těchto dnech máte i vrchol letošní sezony, kterým je světový šampionát. S jakými pocity a přáním se do Budapešti vydáte?

Jsem trochu unavený, ale snad to do příštího týdne přejde. Ostatně už v minulosti jsem se také před vrcholným závodem necítil zrovna nejlíp a výsledky nebyly špatné. A naopak po báječném předzávodním rozpoložení přišlo zklamání. V Budapešti budu startovat na tratích 400, 800 a 1500 metrů volný způsob s přáním dosáhnout co nejlepších časů, nejraději osobních, a tedy i českých rekordů. Pokud se mi to podaří, tak budu spokojen. A třeba to bude stačit i na pěkné umístění, to se uvidí.

reklama