Moskva - Když loni v červnu skončila na mistrovství Evropy v Helsinkách jako největší favoritka na zlatou medaili opět jen čtvrtá, mnozí atletičtí experti nad ní zlomili hůl.

Juniorská mistryně Evropy z roku 2005 Zuzana Hejnová totiž nedokázala naplnit do ní vkládané naděje a ani v Helsinkách, kde se jí dávalo nejvíce šancí, svou první individuální medaili z vrcholné seniorské akce nezískala.

To se naopak povedlo Denise Rosolové, která vybojovala stříbro. Tehdejší partnerka Hejnové ze skupiny trenérky Martiny Blažkové se přitom čtvrtce s překážkami věnovala teprve prvním rokem, zatímco Hejnová od začátku své seniorské kariéry. 

Jenže právě tahle poslední "facka" tehdy pětadvacetiletou rodačku z Liberce přiměla k činu. Okamžitě se rozhodla vyhledat pomoc sportovního psychologa a za měsíc a půl na Hrách v Londýně získala první velkou medaili.

Londýn nalil Hejnové sebevědomí

Zisk bronzu nalil do atletky, o níž se říkalo, že důležité závody psychicky nezvládá, spoustu sebevědomí. To se projevilo i tím, že se Hejnová rozhodla odejít od Rychlých holek trenérky Blažkové a prakticky okamžitě po Hrách se připojila k čistě mužské sprintérské skupině Dalibora Kupky, někdejšího dlouholetého kouče Romana Šebrleho.

A náhlé zlepšování v konkurenci například mistra Evropy z Helsinek Pavla Masláka na sebe nenechalo dlouho čekat.

Už první zkouška v lednu v jihoafrickém Potchefstroomu dopadla na výbornou, a i když Hejnová na halovém mistrovství Evropy v Göteborgu skončila na hladké čtvrtce čtvrtá, nad překážkami zůstává po celý rok 2013 neporažena.

"Jsem teď úplně jiný člověk"

Vyhrála všech 11 závodů, do nichž nastoupila, a na mistrovství světa v Moskvě vše završila nejen svým prvním seniorským triumfem, ale i novým osobním rekordem. Ve finále zaběhla poprvé pod 53 sekund, navíc díky času 52,83 sekundy vyhrála s takovou převahou jako nikdo jiný v dosavadním průběhu šampionátu.

"Tehdy (po Helsinkách) bych tomu nevěřila, od té doby se ale stalo spoustu věcí a já jsem úplně jiný člověk, úplně jinak připravená, fyzicky, i psychicky," řekla novinářům po zlatém závodě Hejnová, která má ve svém držení devět z jedenácti nejrychlejších časů této sezony.

"Kdybych pokračovala v tom, co bylo před tím, tak bych nevyhrála. Ze mě spadl balvan, mám novou motivaci a chuť na sobě pracovat," dodala.

"Světový rekord není nereálný"

Po osmi letech tak Hejnová uslyší českou hymnu na počest jejího vítězství, což pro ní byla ta největší motivace. 

"To bude neuvěřitelné. Hrozně jsem se těšila, že to ještě někdy dokážu. A je to tady," přiznala Hejnová, která si přijde pro medaili v pátek v 16:50 SELČ.

Hejnová se tak dostala do situace jako například Barbora Špotáková nebo před ní Roman Šebrle či Jan Železný, že od ní bude každý čekat zlato z každé velké akce.

A když už jsme u toho, ještě donedávna všichni tři zmínění atleti drželi ve svých disciplínách světové rekordy a Hejnová k tomu není také daleko. Na deset let starý čas Rusky Julie Pečonkinové ztrácí půl sekundy. 

"Ale je to ještě hrozně dlouhá cesta, půl sekundy. Ono se to nezdá. Musím prostě na sobě pracovat dál a uvidíme, jak to půjde. Ale když vydržím zdravá a budu se zrychlovat, myslím, že to není úplně nereálný," věří si.

Kupka: Stačí tak běhat ještě 4 roky

Velkou radost měl po závodě i Kupka, který má "na triku" už zlatou medaili Šebrleho z MS 2007 v Ósace.

"Měla celou sezonu formu, tady to ale chtělo potvrdit. A povedlo se! Udělala si osobák na mistrovství světa. A byl jsem samozřejmě rád i za sebe, že jsem postavil trénink tak, aby to takhle dopadlo," smál se.

"Zuzka je výjimečná od mala. Vozila medaile mezi juniory, má tah na branku. Velké závody ji vyhecují. Zuzka neměla dneska v konci proč běžet, dávala jim deset metrů. Mně ale bude stačit, když tohle bude běhat čtyři roky, i když by nepřekonala světový rekord," dodal.