Ořovského mansarda byla zařízena k obývání i nerušeným schůzkám, zejména konspirativním v období první světové války. Po smrti Ořovského (1933) požádala o tuto mansardu jeho manželka Alba, která ji pak užívala do roku 1965. Mobiliář je původní, citlivá rekonstrukce prostor proběhla před několika lety a nyní slouží jako občasné muzeum.