reklama

Nový šéf světové atletiky Coe neuhne. Tajná dopingová říše odhalena, Rusové možná bez OH v Riu

Doping Doping autor: Reuters
Podezření, že boj proti dopingu berou někteří méně poctivě než jiní, se potvrzují. A káravý prst Mezinárodní antidopingové agentury WADA ukazuje na Rusko, ve hře je dokonce možnost, že se ruští atleti nedostanou na OH do Ria. Proč se ledy prolomily právě teď? Vše bude nejspíš úzce souviset s novým mužem v čele světové atletiky, kterým je od srpna Brit Sebastian Coe.

Glosář - Světový sport řeší dost možná nejrozsáhlejší dopingový skandál v dějinách. Rusko je obviněno, že systematické porušování dopingových pravidel běželo v zemi léta, a to přinejmenším s tichým souhlasem státu. A WADA, Mezinárodní antidopingová agentura, navrhuje dokonce vyloučení Ruska z IAAF, tedy ze světové atletické federace.

To by v konečném důsledku znamenalo, že by se esa ruské atletiky nepodívala mimo jiné na olympijské hry, které se v brazilském Riu konají už napřesrok.

Vše o pondělní zprávě WADA a prvních reakcích na ni čtěte zde

V tom, zda se sáhne až k nejzazšímu kroku, tedy k odstavení ruských atletů z hlavních závodů, bude mít silné slovo Sebastian Coe, prezident IAAF. Právě on je podle všeho klíčovým mužem současného vzrušeného dění.

Máme totiž po ruce dost dobrých důvodů domnívat se, že jeho osoba, respektive očistné křídlo světového sportu, které reprezentuje, vstoupilo do děje už mnohem dříve. Už ve chvíli, kdy se poklop nad dosud ukrývanou, temnou dopingovou lagunou světové atletiky začal nadzvedávat.

Lapili Johnsona, padla NDR. Ale je to zpět

Jeho vlastní vzpomínky na Moskvu musí být trochu smíšené. Na jednu stranu krásné: krátce před svými 24. narozeninami si totiž Sebastian Coe v Lužnikách doběhl pro své první olympijské zlato, v běhu na 1500 metrů. A na "osmistovce" bral tehdy stříbro. Přesně totéž si pak zopakoval o čtyři roky později na OH 1984 v Los Angeles.

Na druhou stranu, problém byl v tom, že zatímco v Moskvě v odpovědi na ruskou intervenci do Afghánistánu chyběli zástupci řady západních zemí, včetně USA, následující olympiádu na americkém území zase sportovně ochudil bojkot východního sovětského bloku.

A když už jsme u sportovního dějepisu, tak připomeňme ještě další olympijské hry. Právě v Soulu 1988 totiž Mezinárodní olympijský výbor přestal tiše tolerovat steroidový doping - a na pomyslné největší hranici byl tehdy jako arcikacíř "upálen" všem pro výstrahu kanadský sprinter Ben Johnson.

Brzy nato se rozpadla říše Sovětského svazu a jeho satelitů. A s ní i systém státem řízeného dopingu, nejrozvinutější v Německé demokratické republice, který však fungoval i v Československu.

Uteklo zhruba čtvrt století a zpráva kontrolní komise WADA naznačuje, že to celé je tady dost možná zase. „Bylo by mimořádně naivní se domnívat, že by se tyto (dopingové) aktivity mohly dít bez otevřené či tiché podpory ruských vládních autorit," sdělila komise, jež potvrdila podezření, že se v Rusku dalo za peníze kupříkladu zajistit, aby vzorky, jež se při testech na doping ukázaly jako pozitivní, zmizely. Někdy i za pomoci činovníků z Mezinárodní atletické federace IAAF.

Její současný předseda Sebastian Coe si na rozdíl od svého předchůdce nehodlá s nikým hrát na slepou bábu. Vedení ruské atletiky od něj dostalo týden na to, aby na obvinění zareagovalo. "To, co ve zprávě zaznělo, je nesmírně vážné a skutečně by to mohlo vést k vyloučení ruských atletů," potvrdil Coe.

Úplatky a čistá moč vedle vodky

Údernost v pondělí přednesené zprávy překvapila, její obsah už méně. Zejména německá televize ARD přinášela informace ze skandálního zákulisí ruského sportu už řadu měsíců.

"Jak šlo o nějakého slavného závodníka, tak jeho test prostě zmizel," popisoval pro ARD praktiky ruské antidopingové agentury RUSADA její bývalý pracovník Vitalij Stěpanov. Jeho manželka, atletka Julia, řekla na kameru, že doma skrývala v lednici vzorky moči. "Trenér chtěl, abych tam měla vždy čisté vzorky, to kdyby dorazili dopingoví komisaři a bylo potřeba jim je podstrčit," vysvětlovala.

Na skrytou kameru zase zaznamenala televize výpověď Marie Savinovové, olympijské vítězky v běhu na 800 metrů. "Jeden z reprezentačních trenérů nám pomáhal falšovat testy a měnit termíny kontrol. Funguje tak celý systém," řekla, nevědouc, že ji někdo nahrává.

V létě odpálila ARD společně s britským listem Sunday Times další bombu. Jmenovaná média informovala o úniku databáze IAAF, v níž jsou zaznamenány hodnoty vyvolávající dopingové podezření u 146 medailistů velkých atletických soutěží z let 2001-2012. Nejčastěji měly být tyto podezřelé vzorky odebrány ruským, ukrajinským a keňským závodníkům, ale podezření se v této souvislosti rozblikalo také u české vlaječky.

"Nesmysl. Zprávy o tom, že jsme ohledně dopingu něco zanedbali, jsou nepravdivé a matoucí," reagoval Lamine Diack, 82letý Senegalec, který stál v čele světové atletiky od roku 1999. Nastoupil tedy do funkce jen o rok později než Sepp Blatter na trůn prvního muže světového fotbalu. Zdá se, že oba veteráni si byli v lecčems podobní.

Coe porazil Bubku. A slova o očistě nezapomněl

Kdy do celé téhle hry skutečně poprvé vstoupil Sebastian Coe, ví nejlépe on sám. Nejpozději však 19. srpna, kdy byl v Pekingu zvolen novou hlavou světové atletiky. Senegalec Diack, kolem jehož jména se začaly rozvíjet hodně jedovaté souvislosti, už nekandidoval. A Coe ve volbě porazil jinou atletickou legendu, Ukrajince Sergeje Bubku, fenoména skoku o tyči z časů sovětské éry, a to poměrem hlasů 115:92.

O boji proti dopingu mluvili tehdy samozřejmě oba. Dnes by bylo nejspíš nemístné spekulovat, jak by se k dopingovému problému stavěl Bubka. Zato už víme velmi přesně, že Coe jde za očistou atletiky velmi tvrdě, možná ještě mnohem razantněji, než by si kdo dokázal představit. A to i v Kremlu...

Spekulace o tom, že aféra s podezřelými vzorky, kterou ARD a Sunday Times odpálily tři týdny před volbou nového šéfa světové atletiky, mohla přijít na podporu Coeovy kandidatury, nejspíš nebudou úplně liché.

Ostatně na základě těchto podezření provedla WADA i onu zásadní kontrolu, s jejímiž výsledky nás seznámila v pondělí. Kupříkladu zveřejněná informace, že před příjezdem komise do Moskvy nechala tamní laboratoř narychlo zničit 1500 vzorků, opravdu bere dech.

Zajímavé je, že kontrolní komisi vedl Kanaďan Dick Pound, který se ve vrcholných orgánech WADA pohybuje od roku 1999. A dosud mu patrně na Rusech nic divného nepřišlo, až teď.

To, co se v posledních měsících změnilo, je obsazení pozice šéfa světové atletiky a s tím souvisejících zásadních personálních změn v řadě komisí a orgánů federace. Z toho lze usuzovat, že nový vítr nepřinesl Pound z WADA, ale Coe z IAAF. Byť celá věc je logicky prezentovaná tak, že ona zásadní odhalení učinili antidopingoví komisaři a Coe na ně nyní pouze reaguje.

Stopy vedly z Moskvy do Singapuru

Stejně jako se už nikdo nebabrá se Seppem Blatterem, jehož švýcarské orgány vyšetřují kvůli korupci ve vedení světového fotbalu, má na krku prokurátora i jeho kolega z atletiky Lamine Diack.

Vyšetřovatelé vysledovali mimo jiné transakci, která vedla od ruské vytrvalkyně Šobuchovové, která potřebovala zahladit dopingový problém, přes jejího osobního trenéra k šéfovi ruské atletiky Balachničevovi. A odtud mělo 450 000 dolarů putovat na účet jedné singapurské společnosti, náležející do portfolia obchodního partnera jistého Papy Massaty Diacka, syna teď už bývalého prezidenta IAAF. A těch případů bylo, zdá se, víc.

Vypadá to, že svět špíny, zakonzervovaný pod dohledem dlouholetých vládců světového sportu, už asi zbytek světa přestal bavit. A Velkou Británii v první řadě.

Ve fotbale nemohli Britové přenést přes srdce, že jejich kandidatura na pořádání MS 2018 spadla pod stůl už v prvním kole. A naopak úspěšné byly delegace Ruska a Kataru. Tomu, že tahle volba proběhla čistě, věří dnes už nejspíš málokdo.

A Brity i další už nejspíš nebavilo ani prohrávat dál s atlety a dalšími sportovci, u nichž měli výrazné podezření na to, že nezávodí v duchu fair play.

Vězte, že v olympijském cyklu mezi hrami v Pekingu a Londýně investovali Britové do přípravy svých olympioniků v přepočtu 8,42 miliardy korun, převážně z výtěžku Národní loterie. To je hodně peněz na to, abyste za ně mohli chtít medaile. A ne porážky od závodníků ze zemí, u nichž funguje nejspíš trochu jiný systém státní podpory sportu.

Právě Coe, nositel Řádu britského impéria a titulu barona, pracoval jako šéf organizačního štábu londýnských her. Před několika měsíci stanul i v čele světové atletiky.

A hned začal šrumec, jaký tu nebyl od chvíle, kdy v Soulu sebrali kvůli dopingu zlatou medaili Benu Johnsonovi.

Facebooková stránka autora. Luděk Mádl - Aktuálně.cz

reklama