S jakými představami jste do nominačních závodů vstupovala?

Přestože jsem v roce 2020 nebyla v repre, tak jsem na mistrovství Evropy skončila třetí, stejně jako loni v závodě Světového poháru. Pomáhalo mi to k víře, že výkonnost z roku 2019, kdy jsem se stala mistryní Evropy, se mi daří udržet. Moje vize byla tedy jasná: dojet na některou z prvních třech příček, což se mi konečně podařilo.

Můžete prozradit vaše pocity po dosažení tohoto cíle?

Úleva, zadostiučinění, štěstí a obrovská radost - to všechno dohromady. Vždyť v necelých dvou týdnech se rozhoduje o celé sezoně, o získání vstupenky na mezinárodní závody. Pokud se vám to nepodaří, tak jejich atmosféru poznáte přibližně pouze z jedné třetiny.

Došlo ve vaší přípravě na letošní sezonu k nějakým změnám?

K té nejpodstatnější došlo loni na podzim, kdy se mým novým trenérem stal Jiří Rohan, který ve svém sportovním životě nasbíral spoustu zkušeností. V jeho týmu jsem jediná kajakářka a může se tak plně soustředit na vše, co potřebuji zlepšit. S technikou si poradím sama, ale jde mi hlavně o čtení trati. V každém případě to je vydařený krok k větší profesionalitě.

Nejste v tomto směru také v kontaktu s vaší tetou, která patří mezi kajakářské legendy?

Potěšilo mě, že se v Troji přišla podívat na mé vydařené vystoupení. Radit si od ní však nenechám. Vždy tvrdí, že je lepší, když do úvah o zlepšení kecá co nejméně lidí, což má asi pravdu.

Co všechno chcete z letošního bohatého programu zvládnout?

Mám za sebou dost dlouhou reprezentační přestávku a tak se chci zúčastnit skoro všech důležitých i zajímavých závodů, což mně v uplynulých třech letech nejvíc chybělo. Ze šesti "svěťáků" vynechám jen jeden v Tacenu, protože v té době budeme na soustředění v Krakově, kde se koncem června koná mistrovství Evropy. Vrcholnou akcí roku je pak zářijové mistrovství světa v Londýně.

Myslíte si, že udržíte určitě nemalou fyzickou zátěž?

To mně prozradí až průběh sezony. Kdyby se ukázalo, že síly začínají chybět, tak mohu nějaký závod vynechat, ale zatím o tom ani neuvažuji.

Nemáte obavy, že velkou roli může ve vašich vodních dramatech hrát psychika?

Musím přiznat, že skoro tři týdny před letošními nominačními závody jsem ke klidu měla hodně daleko. Proto jsem moc ráda, že i při tomto velkém tlaku na nervovou soustavu se mi to podařilo zvládnout. Když jsem po třetím závodě byla pátá, tak už to vypadalo, že jsem zase mimo "medailovou hru". Přesto jsem nerezignovala a závěrečná jízda, v níž jsem neměla co ztratit, se mi povedla.

Věnujete se posilování psychického stavu?

Už delší dobu praktikuju mentální trénink a je za mnou už velký kus práce. Každému jednotlivci vyhovuje něco jiného. V mém případě jde hlavně o práci s koncentrací i o meditaci. Začíná se to už projevovat a snad se to bude stále zlepšovat.

S čím byste letos byla nejvíc spokojena?

Kdyby mé výkony byly stabilnější, bez dřívějších výkyvů. Uměla jsem ze sebe často vydat maximum, ale nedokázala už pěkný výkon zopakovat. Na tom chci pracovat a udržet si pozici ve světové desítce.

Míří vaše myšlenky také k účasti na olympijských hrách?

Motivace mi samozřejmě nechybí. Avšak do Paříže může odletět pouze jedna kajakářka, což je velice přísné kritérium. Kdyby se mi to podařilo, byl by to sladký bonbónek. Když však olympijské závody budu sledovat jen doma u televize, tak nebudu mít důvod něco si vyčítat. Všichni tomu dáváme všechno, ale voda je živel, který to může rozhodnout za nás.