Praha - Přes dva křišťálové glóby na ní skoro nebylo vidět. Šárka Pančochová se ve čtvrtek stala celkovou vítězkou Světového poháru ve freestyle disciplínách a ve slopestylu a na pondělní tiskové konferenci na žižkovské věži v Praze obě své trofeje drobná snowboardistka ukázala.

Pátá žena ze slopestylu z olympijských her navíc mohla přivézt ještě jeden glóbus, v sérii World Snowboard Tour, kterou loni vyhrála, letos skončila těsně druhá.

I tak by však prý obě trofeje vyměnila za olympijskou medaili, o kterou ji podle řady odborníků 'obrali' svým špatným hodnocením rozhodčí.

"Zlost vůči rozhodčím jsem sice necítila, byla jsem ale zklamaná, ale to se holt v našem sportu stává. Chtěli bychom, aby byl zaveden nový systém nasazování rozhodčích. Ten, který by byl nejvíckrát vyškrtnutý, ten by na velké akce nejezdil. Brali by se jen sudí s nejlepším úsudkem, aby se nestalo to, co v Soči," přiznala třiadvacetiletá snowboardistka.

Šárko, s výjimkou olympijských her a X-Games jste vyhrála téměř vše, co se dalo. Přebily triumfy ve Světovém poháru zklamání z olympiády?
Mám hroznou radost, že se to podařilo. Jsem ráda, že jsem zůstala v Evropě a nakonec nejela na US Open, což se ukázalo jako dobré rozhodnutí našeho celého týmu. Mám radost, jak jsem se za ty dva roky zlepšila, mé výkony jsou konzistentní, ve Světovém poháru končím pravidelně v Top 5. 

Cítíte tedy úspěchy ve Světovém poháru jako satisfakci za olympijský slopestyle, kde jste podle odborníků měla brát medaili?
Ty křišťálový glóby jsou docela satisfakcí, neříkám, že by pro mě byla medaile z olympiády nějak víc důležitější, ale docela se mi líbí, že jsem něco vyhrála. Na každém závodě jsem udělala výsledky, proto pak přišly ty glóby a já jsem za ně ráda. Navíc v tom posledním slopestylu jsem podle Martina (Černíka, trenéra) zajela tak, že bych i mezi chlapy jela ve finále.

("Backside 720 skočila tak, jak jsem to u žen ještě neviděl," uvedl Černík.)

Budete příští sezonu upřednostňovat opět triumf ve Světovém poháru, nebo se zaměříte spíše na mistrovství světa a X-Games?
Hlavní věc je se dál zlepšovat celkově. Chci se vyjezdit, naučit se nové triky, nové rotace, protože ostatní holky posunujou snowboarding pořád dál. Nechtěla bych, aby mi ujel vlak. Jsem namotivovaná. Chtěla bych se soustředit víc na rampu, zkusit to vypilovat k dokonalosti. Ale samozřejmě hlavní u mě bude slopestyle.

Pojďme ještě na chvíli k Soči. Myslíte ještě občas na to, že Vás rozhodčí připravili o medaili?
Ne vždycky se to rozhodčím podaří. Když si toho všimnou jen trenéři, je to ještě dobrý. Když si toho ale všimnou fanoušci, kteří tomu téměř nerozumějí, je to problém a už nás to nutí s tím něco dělat. 

I kvůli tomuto verdiktu vzbudil Váš závod v Česku hodně zájmu. Jste ráda, že se díky Vám slopestyle u nás tak zpopularizoval?
Olympijský závod byl fajn, tu první finálovou jízdu jsem zvládla, měla jsem z toho velkou radost, protože se mi v trénincích vůbec nedařilo. První den, když jsem ty skoky viděla, jsem si myslela, že umřu. Trvalo mi chvíli, než jsem našla odvahu a začala skákat i na těch obřích skocích. Byla to velká nálož se na ty skoky zkoncentrovat, bylo to psycho, ale naštěstí to vyšlo.

Ve druhé jízdě ve finále jste však ošklivě upadla. Jak s odstupem času tento pád vnímáte?
Někdy jsou takové pády, které vypadají dost hrozně a nic se nestane, jako mě v Soči. A pak jsou ty, které vypadají nic moc, a to jsou pak mnohem horší věci. 

Mimochodem, jak vůbec skončila Vaše helma, která se téměř rozpadla vejpůl?
Helma se bude dražit v Luhačovicích a já doufám, že za ní dostaneme dost peněz a pak je věnovat dětem. Mám radost, že i něco špatný může být pro něco dobrý. Prodej helem se teď zvedl o dvě stě procent, což je dobrý, protože jsem tím zachránila víc než jednoho člověka. 

I kvůli ní si Vás nyní všímá více fanoušků. Jak jejich zvýšený zájem o Vás vnímáte?
Umím se s tím poprat. Netrávím totiž tolik času v Česku, takže si teď odbudu povinnosti s novináři, pak se snažím hodně času věnovat fanouškům, aby si mě aspoň trošku užili, než zase odjedu. Dostala jsem hodně dopisů a hodně svých namalovaných portrétů, měla jsem z toho velkou radost.

Jaké máte nejbližší plány? Pojedete nyní na nějakou dovolenou, nebo zůstanete na chvíli v Česku?
Ještě dneska jedu trénovat do Itálie, pak se přesunu do Rakouska a v dubnu jedu na tréninkový kemp do Colorada. Když chci být nejlepší, musím prostě s nejlepšími trénovat.

Budete mít ted vůbec čas stavit se doma za rodiči?
Už po Soči jsem byla tři dny ve Zlíně, kde jsem se viděla s babičkou, dědou a bráchou. V létě se ale žení, takže se poprvé od listopadu konečně uvidím s našima.