Pauláthová je zpět, i když už neměla lyžovat. Po hrozivém pádu se jí rozpadala kost

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
17. 10. 2016 15:22
Kateřina Pauláthová patří do českého reprezentačního kvinteta žen v alpském lyžování. Když loni v březnu po pádu při slalomu v japonském Far East Cupu utrpěla několik vážných zranění, tak nechyběly hlasy, že se s lyžemi bude muset rozloučit. Místo toho už v červenci začala dohánět vzniklé tréninkové manko a v sezoně si pak dojela pro body ve Světovém i Evropském poháru. „Jsem zdravá, po výborné letní přípravě chci především častěji bodovat ve Světovém poháru a neztratit se ani na mistrovství světa,“ prozradila s úsměvem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kateřina Pauláthová.
Kateřina Pauláthová. | Foto: Milan Kammermayer

Když se vrátíte do loňského osudného 8. března, tak jaká zranění jste v následujících měsících musela léčit?

Především chci připomenout, že už několik let jsem měla různé zdravotní problémy, ale japonský pád byl dost vážný. Měla jsem utržený vaz v koleni, natažené vazy v kotníku a frakturu holení kosti. Když jsem se po třech týdnech zbavila otoků, tak lékaři zjistili osteochondróru v kotníku – začala se mi rozpadat kost. Nikdo nevěděl, co s tím, zatímco jistotou se stalo mé pochodování s berlemi bez jakékoli zátěže.

Jak jste tyto týdny nečinnosti prožívala?

Do smíchu mi nebylo, zvláště když mě někteří odborníci „utěšovali", že příště se mi to nestane, protože na lyžích už jezdit nebudu. Přepadly mě rozpaky a dostala jsem se do nepříjemné deprese, ale ta pominula, když kost nějakým zázrakem srostla. Všechno špatné se rázem v dobré obrátilo. Nejdřív se mi podařilo dohnat fyzičku, v červenci jsem začala naplno trénovat a měla jsem radost i z prvního velice nečekaného pěkného výsledku ve Světovém poháru v podobě bodového zisku v kombinaci, na kterou jsem se nikdy moc nesoustředila.

Jak tedy s odstupem času uplynulou sezonu hodnotíte?

Nebyla špatná – vždyť jsem se zlepšila skoro ve všech disciplinách – a obohatila mě o nové zážitky. Ve světovém žebříčku jsem se v kombinaci poprvé posunula do první čtyřicítky a čtyřikrát se mi podařilo bodovat v Evropském poháru. Jen mě mrzí, že v obřím slalomu, na který jsem se nejvíc soustředila, jsem se do elitní třicítky v žádném závodě nedostala. Hned několikrát mě tato pozice jen velice těsně unikla.

Kdy jste začala s letní přípravou a jak se vydařila?

Poprvé jsem se na ledovec vydala už v květnu a od té doby jsem byla na sněhu dvakrát ve Francii a jednou ve Švýcarsku. Zkoušela jsem slalomy, „obřáky“ i super G. Fyzicky se cítím jako nikdy předtím, což si vysvětluji tím, že jsem po několika letech konečně zdravá.

Už víte, na kterou disciplínu se soustředíte především?

Na obří slalom a na sjezd, abych mohla na mistrovství světa ve Švýcarsku startovat v kombinaci. Dále bude pokračovat naše doposud výborná spolupráce s neslyšící lyžařkou Terezou Kmochovou.

A jaký je váš nejbližší program a záměry před začínající sezonou?

Měla bych 11. listopadu startovat v prvním letošním závodě Světového poháru ve finském Levi. Ale jinak toho moc nevím, hodně bude záležet na sněhových podmínkách. Ráda bych se vydala i do Spojených států, ale prý je tam ještě teplo. Pokud jde o záměry, tak především chci častěji bodovat ve Světovém poháru, vylepšit můj oblíbený obří slalom a co nejlépe se připravit na kombinaci.

 

Právě se děje

Další zprávy