Příběh ´vozejka´. Přestal se upíjet a dře na olympiádu

Příběh ´vozejka´. Přestal se upíjet a dře na olympiádu
Jiřímu Suchánkovi bylo sedmnáct, když si při autonehodě poranil krční páteř a s postižením všech čtyř končetin skončil na vozíku. "Rehabilitoval jsem, posiloval, cvičil, ale když jsem zjistil, že už nikdy nebudu pořádně chodit, rezignoval jsem. A rok jsem života propil. Pak jsem se ale dal dohromady," řekl Aktuálně.cz Suchánek. Do pingppongu se pustil, aby zahnal nudu. Teď se připravuje na paralympiádu v Londýně, pracuje v liberecké nemocnici a má prima přítelkyni. Ta bílá váza napravo není na kytky, z nichž se po utkání vijí po antickém vzoru věnce vítězství. Je plná bílých míčků. Kdyby jich vozíčkáři neměli po ruce aspoň padesát, víc by sbírali, než hráli. Drajvují, spinují nebo čopují do doby, než podlaha vypadá jak louka pokrytá sedmikráskami. Když je vozíčkáři sklízejí ze země sklízejí síťkou na tyčce, připomínají motýlkáře.
Vozíčkáři mají proti zdravým lidem při pingpongu jedinou výhodu - nemusí se k míčku tak hrbit jako jejich zdraví soupeři. A mydlí do něj pěkně před očima. Před osudnou havárií, která se odehrála 19.9.1999, dělal Jirka judo a hrál na okresní úrovni fotbal. Teď je ve své kategorii TT2 čtrnáctým nejlepším ´tejbltenistou´ světa. TT2 je v pingpongu handicapovaných označení pro hráče, kteří musí za stolem sedět na vozíku a ještě si uvazují pálku obinadlem k zápěstí. V prstech by ji neudrželi, poněvadž po úrazu páteře v nich mají příliš malý cit.
"Pingpong hraju šest let. V roce 2010 jsem byl na mistrovství světa v Jižní Koreji v jednotlivcích na devátém až dvanáctém místě a letos na mistrovství Evropy jsem vypadnul ve čtvrtfinále," vypočítal Jirka své největší úspěchy. A na mistrovství Evropy získal v družstvech stříbro. Jedna pingpongová sezóna ho stojí okolo 100.000 korun a jen něco z nich se mu povede obstarat mezi sponzory. Pro ilustraci - na loňské MS v Jižní Koreji potřeboval 60.000 korun. Ještěže dostal už v roce 2003 práci na spinální jednotce v liberecké nemocnici. Díky speciálním kurzům, absolvovaným v pražském Centru Paraple, dělá na  ´spinálce´ instruktora soběstačnosti a handicapované pacienty učí, jak žít na vozíku. "Radím jim třeba, jak na něm správně sedět, jezdit, přesunovat se z něj na postel, záchod a sprchovou židli. Radím jim i s bazbariérovými úpravami bytu," podotkl Jirka. Lidem s těžkým postižením pohybového ústrojí pomáhá také s výběrem vozíku. Anebo si s nimi docela obyčejně povídá a povzbuzuje je.
Jirka hraje v Liberci třetí ligu neregistrovaných za SKST Liberec. S Tomášem Přibylem (na snímku zády k objektivu) a Honzou Mrázkem. Většinu svých chodících soupeřů porazí. Ačkoliv za ty roky, co proti němu hrají, už dobře vědí, že do bekendu se mu hrát nedá. V úderech přes ruku je stejně jako většina vozíčkářů vynikající. Musíte na něj přes forhend. A samozřejmě se držet osvědčeného protivozíčkářského receptu a řezat mu balónky pěkně na rameno.
Foto: Miloslav Lubas
16. 11. 2011 13:43

Stolní tenis je jeden z mála sportů, v němž nejlepší světoví vozíčkáři porážejí zdravé soupeře na úrovni národních ligových soutěží. Chcete-li, můžete se s Aktuálně.cz podívat alespoň na kousek toho, co se za pingpongem na kolečkách ukrývá...

 

Právě se děje

Další zprávy