Semifinále je tu: All Blacks, Wallabies, Antilopy a Pumy se servou o ragbyový titul

Jindřich Šídlo
24. 10. 2015 8:15
Bez jediného evropského zástupce odstartuje dnes na londýnském Twickenhamu semifinále ragbyového světového šampionátu zápasem Jižní Afriky s Novým Zélandem. V neděli se pak střenou hráči Austrálie a Argentiny.
All Blacks jsou stále největšími favority světového šampionátu v ragby,.
All Blacks jsou stále největšími favority světového šampionátu v ragby,. | Foto: Reuters

Londýn - Asi takhle: Pokud si týmy z jižní polokoule hodlají změnit světový šampionát v ragby ve svůj vlastní turnaj, nemusejí se příště vůbec obtěžovat do Evropy. Každý rok spolu hrají svůj Rugby Championship a jak je vidět, týmy „ze Severu“ k tomu vůbec nepotřebují. Následující semifinálový víkend mistrovství světa 2015 patří jen jim.

Dnes souboj gigantů Jižní AfrikaNový Zéland. Neboli Springboks vs. All Blacks.

A v neděli AustrálieArgentina vulgo Wallabies proti Pumas.

Vždy od pěti odpoledne, na londýnském Twickenhamu a obrazovce ČT Sport. Jdeme na to.

Tenkrát v pětadevadesátém

Souboje Springboks s All Blacks patří mezi absolutní ragbyovou klasiku. Dva poslední mistři světa (Jižní Afrika 2007, Nový Zéland 2011) spolu sehráli mnoho velkých zápasů – úplně přesně 90, ten úplně první v roce 1921. Statistika mluví samozřejmě ve prospěch All Blacks, protože All Blacks mají aktivní bilanci s každým týmem na světě.

Springboks ale patří mezi ty nejtěžší a nejúpornější soupeře. All Blacks vyhráli 52 zápasů, Springboks 35 a třikrát se zrodila remíza. Takhle vyrovnaně nedokázal s Novozélanďany hrát žádný jiný tým, dokonce ani Australané.

Možná nejslavnější zápas spolu předvedli přesně před dvaceti lety, ve finále světového šampionátu v Jižní Africe.

Možná jste o něm už slyšeli nebo viděli film Clinta Eastwooda Invictus, kde Nelson Mandela (Morgan Freeman) a kapitán Francois Pienaar (Matt Damon) spolu slavně vítězí ve velkém finále na stadionu Ellis Park v Johannesburghu. Tím definitivně potvrzují velké jihoafrické smíření po pádu apartheidu a zrod Mandelova vysněného duhového národa.

Náš muž v Johannesburghu

Ve skutečnosti to samozřejmě bylo poněkud složitější a ani o dvacet let později se o nějaké rasové a společenské idyle v Jižní Africe nedá mluvit. Mimochodem, tým Springboks, kdysi považovaný za jeden ze symbolů apartheidu, ani dnes není z hlediska ideje „duhového národa“ složen úplně ideálně: z 31 hráčů je 23 bělochů.

V Jižní Africe žije 90 procent černošského obyvatelstva. Na druhou stranu, v roce 1995 měli Springboks jediného hráče tmavé pleti: Chestera Williamse.

Tenkrát, v pětadevadesátém a v Easwoodově blockbusteru, ale podceňovaní Springboks po návratu do světového sportu skutečně slavně zvítězili v prodloužení 15:12, kdy dokázali ubránit fenomenálního Jonaha Lomu, možná nejlepší křídlo v historii ragby.

A můžeme si hrdě říct: I tenkrát u toho byli Češi. Všechny body Springboks, včetně rozhodujícího dropgólu v prodloužení zařídil jistý Joel Stransky, potomek česko-židovských emigrantů, který své nové vlasti přinesl první světový titul a sobě navždy slávu.

Favority jsou All Blacks

V sobotu ale budou přece jen favority All Blacks. V základní skupině se zjevně nehodlali příliš unavit, když ale došlo na čtvrtfinále s věčnými soupeři z Francie, ukázal tým kolem Richieho McCawa a Dana Cartera, co znamená maorská pomsta.

Francouzi odešli potupeni 13:62 a z All Blacks jsou už zase hlavní favorité šampionátu. Fantasticky proti Francii zahrála hlavně křídla Julian Savea, autor hattricku, který je už léta srovnáván s Jonahem Lomu a Nehe Milner - Scuder, kteří jsou v běhu s míčem schopni probourat cihlovou zeď.

Jihoafričané měli s Walesem mnohem těžší práci, kterou dovršil až chvíli před koncem pětkou kapitán Fourie du Preez. Vítězství 23:19 je posunulo do semifinále, kde před čtyřmi lety chyběli – a proti All Blacks se Springboks nikdy necítí předem poraženi.

Pumy útočí

Ještě před týdnem bychom asi napsali, že Austrálie nebude mít s Argentinci příliš mnoho práce. Někdejší reprezentant a trenér českého národního týmu Martin Kafka po základních skupinách označil Wallabies za největší favority šampionátu. Způsob, jakým zametli s domácí Anglií i Walesem, byl impozantní.

Jenže ve čtvrtfinále to byl rázem jiný příběh. Australané měli se skotskými outisdery ohromné štěstí podpořené fatální chybou rozhodčího Craiga Jouberta, který jim dvě minuty před koncem věnoval trestný kop a nejtěsnější vítězství 35:34.

To argentinské Pumy si v zápase s Iry nedělaly moc starostí. Rychle vedly 17:0 a i když se Irové vzpamatovali a v jednu chvíli se dotáhli na 3 body, konečný výsledek byl dost jednoznačný: 43:20.

Argentinské ragby tak definitivně potvrdilo příslušnost k absolutní světové špičce. Abychom se znovu schovali za autoritu Martina Kafky, jsou posledním týmem, který se do ní dokázal za poslední půlstoletí dotáhnout. Jejich výsledky a hra už dávno nemohou být překvapením, nejpozději od rou 2007, kdy z šampionátu ve Francii přivezli bronz.

Ještě, že nehrajeme s Evropany

S Wallabies hráli Argentinci poprvé teprve v roce 1979 a z 24 zápasů jich vyhráli jen pět. Jenže ten poslední docela nedávno, loni, při zápase Rugby Championship, neoficiálního mistrovství jižní polokoule, když Pumy roztrhali Wallabies po sedmnácti letech doma 21:17.

A je to právě účast v turnaji Rugby Championship, kdysi Tri Nations, a pravidelná konfrontace s třemi nejlepšími týmy světa, která Argentincům v cestě do ragbyové špičky velmi pomohla.

Pumy se přitom před osmi lety přihlásily do Six Nations, evropského mistrovtství, které hrají čtyři ostrovní týmy, Francie a Itálie. Byly odmítnuty. "Je pro nás skvělé hrát Rugby Championship," pravil v týdnu spokojeně jeden z argentinských trenérů Pablo Bouza. "Nemyslím si, že bychom byli tak silní, kdybychom hráli Six Nations."

Před pár lety by to znělo hodně drze. Teď je to realita. Jižané hrají, Evropa se dívá. Ale i tak to bude o víkendu stát za to.

 

Právě se děje

Další zprávy