Curych - Medailisté z vrcholných atletických akcí se obvykle radují po úspěchu, na tak Jan Kudlička po dnešním zisku bronzu z ME v Curychu. S jídlem totiž roste chuť a skokan o tyči po letošním třetím místě na halovém MS v Sopotech toužil tentokrát po cennější medaili. Nakonec se ale po chvíli přeci jen usmál.
Když je v soutěži světový rekordman Francouz Renaud Lavillenie, bojuje se vždy jen o dvě medaile. A Kudlička toužil po té hodnotnější. I proto vynechal 565 cm, aby ušetřil síly. A jeho pokusy na 575 vůbec nebyly beznadějné. "Na začátku jsem se trápil, nevěděl jsem, kde jsem, měl jsem trochu černo před očima. Pak už to byly dobré skoky," uvedl Kudlička.
Rozzlobil ho trenér i rozhodčí
Jenže nejprve ho trochu naštval trenér, který mu prý špatný poradil, jak nastavit stojany. "Ty ty ty," pohrozil mu na dálku Kudlička po druhém pokusu na 575. A při závěrečném skoku na této výšce, která by znamenala stříbro, ho rozčílil rozhodčí, který ho pustil do skoku v nevhodný okamžik proti jiné soutěži na stadionu.
"Domluvil jsem se s ním a odkýval mi to," řekl Kudlička. Potom neměl moc času, neboť mu foukal nepříznivý vítr a tyčkař svůj skok v polovině rozběhu přerušil a ani následný pokus nedokončil. "To byl takový poryv větru, že jsem musel zastavit. Navíc skáču na jeden nádech, takže to byl problém," vysvětloval svěřenec Boleslava Patery z Dukly Praha.
Dobré načasování formy
Přitom nebýt věhlasného profesora Pavla Koláře, tak v Curychu Kudlička ani neskákal. Před měsícem ho totiž po Pražské tyčce rozbolelo koleno a tyčkař si musel dát týdenní absolutní klid a vynechal kvůli tomu i závod Diamantové ligy v Paříži. "Nevím, jak to pan Kolář dělá, ani to vědět nechci, ale když to tak bude dělat dál, tak je to jenom dobře," pochválil fyzioterapeuta, který ho dal dohromady. "Letos jsme formu načasovali velice dobře," uznal Kudlička.
Před kvalifikací i finále byl u psycholožky Zdeňky Sládečkové, s níž už skoro rok spolupracuje a její práci přičítá své letošní medailové úspěchy. "Ale spíš jen proto, abych byl v pohodě, abych si to užíval, což se dělo," vysvětloval.
Časem ale medaili určitě docení, neboť s výjimkou mistrovství Evropy v Berlíně 2009 byl na všech devíti dosavadních vrcholných akcích pod otevřeným nebem byl vždy ve finále, ale medaile mu unikala. "Je fajn, že jsem během jednoho roku získal dva bronzy. V Sopotech jsem ale skočil 580 a byl jsem šťastný. Teď mám zase na krku bronz a nejsem úplně nejšťastnější," zopakoval.
"I když kolik lidí udělá dva bronzy za rok?" položil řečnickou otázku a hned si odpověděl: "Sezona byla dobrá". Vylepšit svůj úspěch může hned příští halovou sezonu na HME v Praze. "A pak olympiáda a mistrovství světa, tam 570 stačit nebude na nic, musím skákat víc," měl jasno. "A Lavillenie je o dva roky starší, tak třeba půjde dřív do důchodu než já," rozesmál se.
