reklama

Mám za sebou velkou bolest, svěřila se Pauláthová. Zkoušela i injekce s plazmou

sjezdové lyžování, TK před sezonou, Kateřina Pauláthová sjezdové lyžování, TK před sezonou, Kateřina Pauláthová autor: Milan Kammermayer
Už příští víkend odstartuje v rakouském Söldenu Světový pohár alpských lyžařů, v němž půjde v obřím slalomu o první body do světového žebříčku. Zatím bez Kateřiny Pauláthové, která po operaci kolena stále není zdravotně v pořádku. „Jet do Rakouska by byl nesmysl, zbytečně bych blokovala místo, které může někdo využít,“ přiznala hned v úvodu rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Začátkem března jste ještě startovala na Světovém poháru ve Špindlerově Mlýně. Co se dělo s vaším kolenem pak?

Závod Světového poháru na domácí půdě jsem nemohla vynechat, ale hned o týden později, přesně 15. března, mě u doktora Beznosky v Benešově čekala operace. Původní představa o době léčení se pohybovala od čtyř do šesti týdnů, ale nastaly určité komplikace, takže nakonec bylo všechno jinak.

Co všechno jste musela podstoupit?

Počáteční prognóza prozrazovala utržený meniskus, což byla částečně pravda. Operace však zároveň odhalila defekty na patelární chrupavce a několik dalších problémů. Vznikl velký tlak na nervy, což bylo kvůli bolesti, které trvala skoro dva měsíce, vůbec to nejhorší. Těžce to snášela moje psychika, takže řadu týdnů mně dobře nebylo.

Jak probíhala vaše rehabilitace?

V programu jsem měla kondiční trénink, dvakrát jsem zkusila i lyže a nechyběly výživné injekce s plazmou. Přestože jsem s rehabilitací pokračovala i v letních měsících, tak kolenu se pořád nechtělo jít do plné zátěže.

Konec ve 30 letech. Fenomenální Hirscher odkládá lyže, těší se na fotbal a motokros Konec ve 30 letech. Fenomenální Hirscher odkládá lyže, těší se na fotbal a motokros Čtěte zde

A jak jste na tom teď?

Nemohu skákat ani sprintovat, ale ve spolupráci s kondičním trenérem a fyzioterapeutkou se snažíme aspoň o omezenou zátěž. Snažím se pro úplné vyléčení dělat maximum, ale zřejmě mají pravdu všichni, kteří mě uklidňují slovy, že to chce čas. Vyčistěním chrupavky i menisku a dalších zákrocích dostalo koleno hodně zabrat, takže cesta k normálu je delší, než se čekalo.

Máte už v plánu zkusit, co koleno vydrží?

Ano, už začátkem příštího týdne se na pět dní vydám do Itálie, kde v prostředí ve výšce 3500 metrů uvidím, zda už jsem schopna zvládnout i náročnou přípravu, nebo budu muset ještě nějaký čas počkat. Jsem odhodlána vstoupit do sezony naplno, ale samozřejmě s mankem v přípravě.

Kdyby se koleno v Itálii "umoudřilo," tak uvažujete o pravděpodobném programu aspoň do konce roku?

Samozřejmě bych se ráda zúčastnila několika závodů v Evropě. Velkým otazníkem zůstává cesta do Kanady, či do Spojených států. Hodně by však mělo napovědět

reklama