reklama

Spasí lyžařské haly lyžařské duše?

Peklo!!! Peklo!!! autor: Ludvík Hradilek
Berlín - Z většiny sjezdovek v Evropě stále čouhá tráva. Možná i proto Němci v posledních týdnech obléhají lyžařské haly, kterých je zatím hlavně na rovinatém severu země pět.

Mnohde jinde by si rádi podobné lyžařské ráje postavili. Hospodářský efekt takových zařízení je ale velmi sporný.

"Dej pozor, ať dolů sjedeš ve zdraví!" dělají si z miniterénů v lyžařských halách legraci Němci z jihu země, kteří mají blízko do Alp a k lyžování vůbec. Například Hamburčané ale musejí za alpským sněhem vážit 900 kilometrů a Berlíňané přes 700, a tak halami až tak nepohrdají.

Všechno začalo v roce 2001 v průmyslovém severoporýnském Neussu, kde zámožná obchodnická rodina Viehoffů investovala do kovové haly na jedné rekultivované skládce.

Na zdolání třistametrové sjezdovky o šířce 60 metrů potřebuje zdatnější lyžař pouhou minutu.

Podle provozovatelů tam v roce 2005 přijelo 1,2 milionu návštěvníků. Asi jen třetina poctivě lyžovala, dvě třetiny pak spíše dováděly u barů, na přidružené lezecké stěně nebo nakupovaly ve velkém obchodě se sportovním zbožím.

Samotná lyžařská hala, která sice přinesla desítky pracovních míst, však vzhledem k nákladům na energii a mzdy není příliš výnosná.

Lákadlo pro obce

"Mnozí starostové sní o lyžařských halách," říká geograf Jürgen Schmude z univerzity v bavorském Řeznu. "Volají nám a ptají se: Má to v našem městě smysl?"

Dosavadní zkušenosti příliš přesvědčivé nejsou. Alpské centrum v porúrském Bottropu, které má nejdelší, 640 metrů dlouhou sjezdovku, zatím hromadilo ztráty.

Val d'Isere A takhle vypadá lyžařův ráj Foto: Val d'Isere

Pětici německých lyžařských hal ještě doplňují novější zařízení v Senftenbergu blízko dálnice mezi Berlínem a Drážďanami, v Bispingenu mezi Hannoverem a Hamburkem a nejnovější ve Wittenburgu asi hodinu jízdy východně od Hamburku. Další haly se plánují v okolí Berlína.

Někde provozovatelé usilují také o alpskou autenticitu, a tak prostory zdobí velké plakáty s alpskými panoramaty.

V severoněmeckém Bispingenu mluví provozovatelé z tyrolského Söldenu tyrolským dialektem, personál nosí dirndl a kožené kalhoty, jídelní lístky mají tyrolský šmrnc a Hamburčané se pak cítí jako ve vysokohorském tyrolském ráji.

Krytá lyžařská aréna ve Wittenburgu, která se otevřela 8. prosince, však trpí také nedostatkem sněhu. Nával hlavně o Vánocích byl takový, že technika nestíhala sníh doplňovat.

"Denně přijíždělo kolem 6600 lyžařů a na to nejsme připraveni," říká Ingrid Domannová z tamního marketingu. Projekt počítá se zhruba 2000 návštěvníky denně.

reklama