Praha - Letos v zimě se kvůli operaci vyhřezlé ploténky krční páteře nemohl téměř hýbat, a když ho konečně zdraví pustilo na kurty, byl návrat jeho dřívější formy jen velice pozvolný.
O půl roku později se však Radek Štěpánek dočkal zasloužené odměny za svou dřinu. V neděli totiž po boku Inda Leandra Paese triumfoval ve finále mužské čtyřhry na US Open a připsal si druhý grandslamový titul.
"Je to pro mě velká krev do žil, před půl rokem jsem nebyl schopný si ani vyčistit zuby. Kdyby mi někdo řekl, že za půl roku tady budu stát s grandslamovým titulem, asi bych mu těžko uvěřil," řekl Štěpánek v pondělí odpoledne novinářům před svým prvním tréninkem v pražské O2 areně před víkendovým utkáním semifinále Davis Cupu proti Argentině.
Radku, cítíte teď velké zadostiučinění po tom, čím jste před půl rokem procházel?
Je to pro mě obrovská motivace i dál, dokázalo mi to, že ty kroky, co jsem od té doby udělal, byly správné a pomohly mi. Nikdy jsem se nevzdával a bojoval jsem, i když věci nešly tak, jak jsem si představoval. A tohle je ta nejlepší odměna.
Co teď zažíváte, když jste přijel téměř po roce na místo, kde se zrodil váš životní úspěch?
Měl jsem husí kůži hned po příjezdu, to tady ani jinak nefunguje. Když ten kurt teď vidím, mám obrovskou chuť si jít bouchnout, svrbí mě ruce. Pevně věřím v to, že v pátek nastoupím a budu schopen vyhrát.
Tomáš Berdych říkal, že Vaším trestem za pozdní příchod k týmu bude povinnost udělat jeden a půl bodu. Co mu na to odpovíte?
Zbývá mi něco jiného? Věřím, že na to připravený budu. Jsem zvědavý hlavně na to, jak se ten kurt liší oproti tomu Španělsku. Když na něj ale člověk vleze a navíc má střechu nad hlavou, tak se cítí vždycky dobře.
Argentinci přijeli bez Del Potra a Nalbandiana. Cítíte o to větší šanci postoupit?
Je to pořád tři body daleko, motivace si znovu zahrát finále je ale obrovská. Roky jsme snili o tom si to finále zahrát a pak to vyhrát, a i když se to povedlo, nikdy vám nezestárne si to zahrát tak jako na grandslamech znova.
Stihl jste si už nějak oslavit kvůli rychlému přesunu z New Yorku do Prahy nedělní triumf?
Ten titul jsem neslavil skoro vůbec, měli jsme po zápase spoustu povinností, co se týkalo televizí a všeho možného. Pak jsem ještě šel na dopingovou zkoušku a musel jsem se trošku postarat o tělo, než jsem šel do letadla. A pak jsem hned spěchal na letiště.
Zvládl jste ten přesun bez potíží?
Bylo hodně blízko k tomu, abych tady dneska vůbec nebyl, zapomněl jsem totiž na kurtech tašku s pasem, s počítačem a peněženkou. Zjistil jsem to na letišti tři čtvrtě hodiny před tím, než zavírali check-in. Takže ty nervy, abych tady mohl být, byly obrovské. Naštěstí mi na US Open pomohli, tašku dali řidiči a ten mi ji přivezl pět minut před koncem check-inu. Jsem moc rád, že jsem tady.
Stihl jste se v letadle vůbec vyspat?
Kvůli té tašce jsem byl hodně rozpumpovaný a hodně velkou roli hrály emoce ze zápasu, takže jsem první půlku letu vůbec nespal. Od rána jsem navíc nejedl, musel jsem se teda nejdřív najíst, podíval jsem se na film a až pak jsem teprve usnul.
Čekal jste, že to finále proti Peyovi se Soaresem vyhrajete tak suverénně?
Na to, že spolu hrají letos teprve druhý rok, mají neuvěřitelnou sezonu, byli osmkrát ve finále, což se málokomu povede. I v New Yorku měli fantastické dva týdny, nám ale pomohlo, že jsme porazili Bryany. Hráli jsme fantastický tenis, dokázali jsme hrát dokonale, hodně nám v tom finále pomohlo i to, že už jsme si to loni zkusili.
Takže rozhodlo, že už jste loni s Paesem ve finále hrál?
Vím, co jsem zažíval já, když jsem tam loni nastupoval, člověk vůbec nevěděl, do čeho jde, a roli tam hrály trošičku i nervy. Od prvního do posledního balónu jsme je přehrávali po všech stránkách, vyhráli jsme naprosto zaslouženě.
Už na Vás dolehl časový posun?
Teď se cítím ještě dobře, nejhorší to ale bude až večer. Když se vracím z odkudkoli jinudy, tak to jde, ale z Ameriky je to vždycky nejtěžší. Snad to bude zítra ráno už v pohodě, máme později trénink, takže si můžu přispat a věřím, že to bude dobré.
Takže zítra na dopolední trénink bez potíží vstanete?
Nesmím hlavně až do večera usnout a pak vstát normálně v osm a najet na svůj klasický rytmus, i když vím, že se mi nebude chtít vstávat. Během dvou tří dnů si to podle mě ale v pohodě sedne.
Jak vůbec došlo k tomu, že tu dnes je Váš trenér Petr Korda?
Vůbec jsem ho nepřemlouval, je tady hlavně kvůli své rodině. Jessica tady hraje ve Francii turnaj, přijel s celou rodinou a to, že tady se mnou bude dneska a zítra, je zcela výjimečná situace. Na zápas už tu ale nebude. Já tu samozřejmě ale budu přes týden s týmem fungovat tak jako vždycky.
