reklama

Tsongova zranění a Gasquetův kokain. Probudí se mušketýři?

Jo-Wilfried Tsonga, vůdce francouzského daviscupového týmu. Jo-Wilfried Tsonga, vůdce francouzského daviscupového týmu. autor: Reuters
Populární šoumen, tenisový Muhammad Ali, stojí v čele francouzského týmu nových mušketýrů. Dovede Tsonga Francii k vytouženému úspěchu?

Praha - Když se před šesti lety probojovali čtyři francouzští tenisté nové generace do nejlepší světové dvacítky, měla média v zemi galského kohouta jasno. Jsou tu noví čtyři mušketýři, kteří přinesou národu poměrně zašlou tenisovou slávu, psalo se a jásalo.

Jo-Wilfried Tsonga, Gael Monfils, Richard Gasquet a Gilles Simon měli navázat na legendární původní čtveřici mušketýrů, jenž si ve dvacátých letech minulého století podmanili svět.

Nejslavnější kapitolu francouzského tenisu osladili Henri Cochet, Jean Borotra, René Lacoste a Jacques Brugnon šesti triumfy v Davis Cupu v řadě za sebou.

Návrat zlatých časů zatím nenastal

Famózní kvarteto získalo dvacet grandslamových titulů ve dvouhře a třiadvacet ve čtyřhře. Ve Wimbledonu byli v letech 1924 až 1929 kromě jedné výjimky ve finále vždy dva francouzští hráči. Není divu, že nadšený národ jmenoval pohár pro vítěze dvouhry na French Open Pohárem mušketýrů.

Zhruba o osmdesát let později pak Francouzi zadoufali v návrat zlatých časů. Mladí hráči zazářili v mládežnických kategoriích a velmi rychle se prosadili i mezi dospělými.

Jo-Wilfried Tsonga, jehož původ sahá do Konga, a Gael Monfils, který má kořeny na Karibských ostrovech, spolu v mládí trénovali a snažili se natrénovat servis, jímž vládl americký ranař Andy Roddick. Nyní stojí znovu bok po boku a v semifinále Davis Cupu čelí obhájcům salátové mísy z České republiky (online reportáž z pátečních dvouher na Roland Garros sledujte ZDE na Aktuálně.cz).

Tsonga jako nový Yannick Noah

Oba platí za jedny z nejvýraznějších šoumenů na tenisovém okruhu. Tsonga byl po nástupu mezi elitu rychle překřtěn na "Muhammada Aliho tenisu". Nejen proto, že je slavnému boxerovi neoddiskutovatelně podobný, ale i proto, že legendární bijec je jedním z Tsongových vzorů.

"Létal jsem jako motýl," parafrázoval Francouz Aliho slova v roce 2008 na Australian Open po čtvrtfinálovém vítězství nad Rusem Južným. V semifinále pak nenasazená senzace vyřadila Rafaela Nadala a její cestu ukončil až ve finále Novak Djokovič. "Zrodila se hvězda," uvedl tehdy někdejší americký tenista Jim Courier.

Tsonga, v němž pro jeho bavičské schopnosti a africký původ viděl francouzský národ nového Yannicka Noaha, se rychle uhnízdil v elitní desítce, očekáváný průlom do té absolutně nejužší špičky ale nepřišel. Tsonga už podruhé grandslamové finále nehrál, byť v roce 2011 a 2012 došel ve Wimbledonu do semifinále a o rok později do stejné fáze také na domácím French Open.

Sebevědomý, pozitivní, mentálně silný

Příznivců má ale pořád víc než dost. Tsonga umí na dvorci rozpoutat skvělé tenisové divadlo a zvedat fanoušky ze sedadel. Výhry slaví typickým poskakováním kolem své osy, s palci ukazujícími na svá záda. Prakticky všichni jej mají rádi.

"Má velké srdce, na kurtu i mimo něj," řekl o něm jeho bývalý trenér Eric Winogradsky. "Dělá lehčí život lidem, kteří jsou kolem něj. Nikdy nemá depresi. I když byl na nemocniční posteli, byl pozitivní a mentálně silný," dodal kouč na adresu hráče, který je lídrem, pomyslným D´Artagnanem celé skupiny.

Každý z nových mušketýrů se dočkal své jednoslovné charakteristiky. Zatímco Tsonga je "Pan Sebevědomý", Monfilse označují za "Pana Úžasného". Gilles Simon, který se mimochodem do čtyřčlenné nominace nedostal přes deblového specialistu Benneteaua, je "Pan Chytrý". A Richard Gasquet, který v první páteční dvouhře vyzve Tomáše Berdycha, má přezdívku "Pan Milý".

Tsongu brzdí častá zranění

Každý z francouzských hrdinů má ale nějakou slabost. Tsongovou achillovou patou jsou častá zranění. Rodák z Le Mans neodehrál dvě po sobě jdoucí sezony bez nějakého zdravotního problému. V letech 2005 a 2006 laboroval s komplikovaným zraněním zad. V roce 2008, po životním úspěchu v Melbourne, zase musel na operaci prasklého menisku.

O dva roky později přišel o semifinále i finále Davisova poháru, znovu bylo příčinou poškozené koleno, a Francouzi v Bělehradu nestačili na Srbsko. Loni se koleno ozvalo znovu a Tsonga musel vynechat důležité turnaje. V elitní desítce se už nemohl udržet a klesl. Letos ji má zase nadosah, největšího úspěchu dosáhl před US Open v Torontu, kde ve finále porazil Federera.

"Dlouho jsem čekal, až dorazí forma a teď je tady. Neexistuje žádné tajemství, jak toho dosáhnout. Jen být zdravý a dřít," poznamenal populární tenista. V New Yorku měl nejvyšší ambice, v osmifinále mu ale stopku vystavil Murray. Nevadí, Francouzi jsou nadšení hlavně z toho, že je jejich miláček zdravý a připravený na daviscupový boj o finále.

Gasquet letos spíše paběrkuje

Slabostí Gasqueta a Monfilse jsou nevyrovnané výkony. Oba tenisté dokáží porazit kohokoli, ale také s kýmkoli prohrát. Jsou nepředvídatelní a mentálně nestálí.

Oproti očekávání vyzve v pátečním úvodním duelu Tomáše Berdycha Richard Gasquet. Muž, který letos nastoupil do jediného antukového turnaje na okruhu ATP, a sice do grandslamového French Open. Na dvorcích Rolanda Garrose nepřešel přes třetí kolo po jasné prohře se Španělem Verdascem.

Naproti tomu Monfils loni na oranžovém povrchu dokázal českou jedničku v prvním kole pařížského grandslamu v pěti setech přetlačit. Na nedávno skončeném US Open Monfils porazil Gasqueta ve třetím kole. A abychom dokončili bilanci francouzské dvojky na všech letošních grandslamech, tak v Austrálii skončil zase ve třetím kole na raketě Robreda, z Wimbledonu jej vyřadil již ve druhém utkání mladík Kyrgios.

Spasitelem byl už v devíti letech

Výkony momentálně jednadvacátého hráče žebříčku a bývalé sedmičky zkrátka žádnou hrůzu nenahánějí. Osmadvacetiletý rodák z Béziers byl přitom ze všech nových mušketýrů tím nejtalentovanějším.

Už v devíti letech se objevil na obálce francouzského tenisového magazínu s titulkem "Šampion, na kterého Francie čeká". V patnácti obdržel divokou kartu do kvalifikace turnaje v Monte Carlu a nejenže prošel až do hlavní soutěže, ale dokonce do druhého kola. V jednadvaceti letech si zahrál Turnaj mistrů pro osm nejlepších tenistů světa.

Soustavný tlak na Gasqueta je ale enormní a "Pan Milý" jej ne vždy dokáže ustát. Občas vypadá, že není tenisem dostatečně pohlcený. Kritika mu vyčítá nedostatek bojovnosti a přílišné spolehání se na zázračný jednoručný bekhend.

Gasquet a jeho kokainová aféra

Gasquet rozhodně není takovým bavičem jako Monfils nebo Tsonga, jednoho večera první poloviny roku se nicméně bavil velmi dobře a výsledkem byla dopingová aféra. V březnu byl Francouz pozitivně testován na přítomnost kokainu v krvi.

Užití drogy ale odmítl a očištěn byl až poté, co nález důvěryhodně zdůvodnil. Na party se prý líbal s dívkou, která kokain požila. V červenci 2009 se tak mohl vrátit k tenisu, na největší úspěchy své kariéry ovšem zatím nenavázal.

Pomalu, ale jistě stárnoucí mušketýry bez grandslamového titulu může ze spárů nenaplněných očekávání hrdého národa vysvobodit snad jen salátová mísa. Ta, kterou už třetím rokem pomyslně zvedají Češi.

reklama