Všechno jsem podělal, vynadal si Kruijswijk, jeho pád pořádně zamotal Giro

Ondřej Kurečka
28. 5. 2016 8:46
Už se zdálo, že o vítězi 99. Gira d´Italia je rozhodnuto. Dokonce největší favorité Nibali s Valverdem přiznávali, že již příliš nevěří ve vysvléknutí Stevena Kruijswijka z maglia rosa. Pak ale přišla bláznivá 19. etapa a hlavně sjezd z Colle dell'Agnello, který vše změnil.
Steven Kruijswijk (ve žlutém)
Steven Kruijswijk (ve žlutém) | Foto: Reuters

Guillestre - Už se zdálo, že o vítězi 99. Gira d´Italia je rozhodnuto. Dokonce největší favorité NibaliValverdem přiznávali, že již příliš nevěří ve vysvléknutí Stevena Kruijswijka z maglia rosa. Pak ale přišla bláznivá 19. etapa a hlavně sjezd z Colle dell'Agnello, který vše změnil. "Ztratil jsem Giro. Všechno jsem podělal," nebral si se sebou po náročném dni a ztrátě tříminutového náskoku servítky Kruijswijk. Giro se tak před sobotní, poslední horskou a možná nejnáročnější etapou pořádně zamotalo.

Muž v růžovém začínal s komfortním náskokem

Steven Kruijswijk vstupoval do 19. etapy vedoucí přes nejvyšší bod ročníku Colle dell'Agnello do francouzského Risoulu se zdánlivě komfortním náskokem rovných tří minut na druhého Kolumbijce Chávese, průběžně třetí Valverde ztrácel dalších 23 sekund. Proti Vincenzu Nibalimu, před nizozemským startem největšímu favoritovi měl muž v růžovém k dobru dokonce 4 minuty a 43 vteřin. Na peloton sice ještě čekaly dvě náročné etapy v horách, jen v pátek hned dvě velenáročná stoupání, při Holanďanově vrchařské formě se však zdálo až téměř nemožné, že by jej někdo o maglia rosa připravil.

Letošní Giro však nakonec patrně nerozhodne výkonnost při jízdě do stoupání, ale naopak schopnost udržet rovnováhu při brázdění kopců v opačném směru. A tady se Kruijswijk dopustil patrně rozhodující chyby, ale nepředbíhejme.

Nibali se včas zmátořil

Peloton se v pátek vydal z italského Pinerola, cíle předchozí etapy na 162 kilometrů dlouhou pouť na francouzskou půdu končící v horském středisku Risoul podle původního plánu. Stoupání na Colle dell'Agnello sice končilo v nadmořské výšce 2 744 metrů a na vrcholu stále ležela poměrně vysoká vrstva sněhu, pořadatelé však tentokrát itinerář nijak měnit nemuseli. Na nejvyšší bod ročníku se stoupalo v podstatě hned od startu a na čele se vytvořila skupina čítající několik desítek závodníků, tempo lídrů celkového pořadí však tentokrát nedovolilo, aby zvítězil někdo z účastníků úniku dne.

Peloton až pár kilometrů pod vrchol Agnella táhli závodníci ve žlutých dresech Lotto Jumbo chránící v růžovém jedoucího Kruijswijka. Pak ale otěže převzali Cháves a Valverde, kteří nástupy brzy oddělili zrno od plev, s nimi držel krok muž v růžovém a Vincenzo Nibali. Žralokovi z Messiny však brzy tempo hlavních soupeřů přestalo vyhovovat a propadl se do další skupinky k Majkovi a Zakarinovi. Za nedlouho se obě skupiny sjely, v posledních dvou kilometrech stoupání se ale opět oddělili Cháves s Kruijswijkem, tentokrát se jich ale dokázal udržet právě pouze Nibali, tato trojice osamoceně projela vrcholem stoupání, v problémech se naopak octl Valverde.

Nibali: Cílil jsem na etapu, Kruijswijkův pád všechno změnil

"Dnes jsem myslel především na etapové vítězství, věděl jsem, že je přede mnou v celkové klasifikaci dost závodníků. Ale když jsme dorazili k vrcholu Agnella, viděl jsem různé závodníky trpět, takže jsem se snažil zrychlit. Na vrcholu jsme zůstali tři, viděl jsem, že Kruijswijk nejede příliš dobře, tak jsem přidal," popisoval po etapě Nibali. Na vysvětlenou svého ožití dodává: "Když se dostaneme přes 2000 metrů, začínám se cítit mnohem lépe a víc v pohodě."

Na řadu přišel na první pohled nijak technicky náročný, zato mimořádně dlouhý sjezd pod cílové stoupání, který zřejmě na několika místech ztěžovala voda z tajícího sněhu. A sjezdy, to je tradičně silná Nibaliho disciplína. "Pojal jsem ten sjezd rychle," potvrzuje. A to se stalo osudné růžovému Nizozemci, který nevybral jednu ze zatáček, předvedl ukázkové salto a skončil ve sněhu.  

Kruijswijk: Ztratil jsem Giro

"Mé tělo bolí jako čert, takže je asi po všem. Ztratil jsem Giro. Všechno jsem podělal. Byla to stupidní chyba ve sjezdu a všechno jsem pokazil. Na vrcholu kopce jsem byl na svém limitu a chtěl jsem něco vypít a sníst. Následoval jsem ostatní, udělal chybu a skončil ve sněhu. Pád nebyl tak hrozný, ale na mém kole se nedalo jet, takže jsem ztratil kontakt," nehledal Kruijswijk v cíli žádné výmluvy.

"To je cyklistika, závod byl v běhu. Stačí jedna chyba a spadnete. Stejně tak se to mohlo stát mně nebo Nibalimu," dodává Cháves. 

Ještě hůře než muž v růžovém dopadl Rus Ilnur Zakarin snažící se vylepšit průběžnou pátou příčku. Lídr Katushe dopadl velmi tvrdě a dlouho nehybně ležel na zemi, což znamenalo jediné – odstoupení ze závodu a ztrátu životního výsledku.

Nibali se vrátil do boje o vítězství, Kruijswijk má zlomené žebro

Pod závěrečný kopec tak přijel Nibali společně s Chávesem, mladého Kolumbijce ale záhy odpáral a svůj náskok navýšil až na 53 sekund při průjezdu cílovou bránou. Skupina s Valverdem a Majkou na vítězného Itala ztratila 2 minuty a 14 sekund. Kruijswijk po výměně kola a vyčerpávající osamocené jízdě ztratil bez šesti vteřin rovných pět minut.

Situace v celkovém hodnocení se tak řádně zamotala. Valverde spadl ze stupňů vítězů, na čtvrté příčce nyní ztrácí 1:48 a bude se snažit dostat před momentálně třetího a řádně frustrovaného Kruijswijka ztrácejícího na čelo 1:05. Je ale otázkou, zda se v sobotu Nizozemec postaví na start, vyšetření totiž ukázala zlomené žebro. Druhý je již Nibali s odstupem 44 sekund. A Esteban Cháves si po červeném trikotu z loňské Vuelty vyzkouší i růžový dres pro lídra Gira.

"Je to jako sen, nosit růžový dres. Vždycky jsem říkal, že se sny mohou stát skutečností. Tomuto momentu předcházela spousta práce mého týmu, ale vždy jsme věřili, že to můžeme dokázat," neskrýval nadšení věčně usměvavý Kolumbijec. 

Sobota rozhodne

Vyhráno ještě ale zdaleka nemá. Do cíle již sice zbývá pouze jedna náročná etapa, závodníci ale v nohách mají již tři týdny závodění a více než tři tisíce kilometrů, únava se stupňuje a dojít ještě může k velkým změnám. A lídr Oricy si toho je vědom: "Zítra je jednoznačně nejtěžší etapa. Poslední etapa vždycky je a teď jsme tři závodníci v minutě, to je úžasné."

Že se ještě vše může změnit, dobře ví i Nibali, který se teď z druhého místa na Chávese nedívá z neřešitelné vzdálenosti: "Za ty roky jsem se naučil, že na Grand Tours můžete vždy až do konce doufat, že se něco stane. Nikdy nevíte. V sobotu je další den. Etapa bude dost podobná té páteční, takže budeme muset s celým týmem vymyslet, jak to pojmout, musíme být soustředění. Je jasné, že to bude velmi náročný den."

Sobotní etapa měří pouhých 134 kilometrů, dá se tak znovu očekávat velmi vysoké tempo hned od startu. Peloton při cestě do cílové Sant´Anna di Vinadio ale bude muset zdolat hned čtyři stoupání s vrcholem přes 2 000 metrů nad mořem. Budou to tři vrcholy první kategorie a cílový více než dvoukilometrový "trojkový" výjezd, dohromady závodníci zdolají nějakých 4 500 výškových metrů. Kdo bude na konci dne nejšťastnější a oblékne se do růžového trikotu? Nechme se překvapit.

 

Právě se děje

Další zprávy